Trenérská legenda Máčala: To, co je teď v Olomouci, je sen

Olympiáda v Deníku

Olympijské kruhy září nad Paříží. Město lásky se stalo centrem sportovců

/FOTOGALERIE, VIDEO/ Letní olympijské hry 2024, oficiálně Hry XXXIII. Olympiády…

„Co bude dál, opravdu nevím. Vrátím se domů a nechám to běžet. Možná se něco najde i v Česku, pokud bych byl někde prospěšný. Vzpomínám si na slova trenéra Vejvody z Dukly, který mi říkal: Víš, co je na naši profesi nejtěžší? Skončit," řekl dvaasedmdesátiletý rodák z Biskupic.

Ze Sigmy jste odešel před pětatřiceti lety. Co se vám honí hlavou, když se vracíte?
To, co je teď tady, je sen. Když jsem sem přišel z Vítkovic, nebyl tady sekretariát, všechno bylo na náměstí. Byla tady jen stará tribuna a v ní paní Brücknerová, která se o vše starala, a pan Brückner, otec Karla, který se staral o trávník. V Olomouci jsem byl deset let. Jako hráč, pak jsem začínal trénovat děcka, pak Karlův asistent a pak jsem to dělal sám. V podstatě tady nic jiného nebylo, ale už v tu dobu se formovalo velice dobré mužstvo – Laďa Kučerňák, Jirka Navrátil, Vlasta Petržela a tak dále.

close zoom_in Máte z té doby nějakou pěknou perličku?
Tehdy musel povinně nastoupit hráč, který měl devatenáct nebo dvacet roků. Šli jsme z tréninku, vidím kluka a říká mi: „Su tu." Zeptal jsem se ho, co tady dělá, a on mi odpověděl: „Já su Knoflíček a budu tu hrát." Neměli jsme v tu dobu dorost, tak Knoflovi (Ivu Knoflíčkovi) začala nevídaná kariéra. Dal myslím za podzim patnáct gólů, hecoval celé mužstvo, byl všude. S Uličným se pořád o něco sázel, třeba kdo je rychlejší. Uli přišel a říká: „Ty, já su stejně nejrychlejší, vím to od trenéra Tomáše Pospíchala, to je úplně jasné." Tak si dali stovku, Knofla ho porazil, dali si šedesátku, Knofla ho porazil. Šestiskok? Knofla ho porazil (směje se).

V sobotu jste navštívil zápas Sigmy proti Plzni. Co myslíte, zachrání se Olomouc?
Nemůžou se pořád hledat chyby, je třeba, aby všichni drželi pospolu a pomohli. Není čas na to dělat nějakou analýzu, kádr už je daný. Jsou tady lidi, kteří fotbalu rozumí, teď už je to jen jejich výhra, nebo prohra. Nikdo jim zvenku nemůže říkat, jestli má hrát Petr, nebo Pavel. Vedení zná své hráče už od dorostu a je třeba, aby na ně za každých okolností působilo pozitivně. Hledat chyby po 

close zoom_in

zápase umí každý malý kluk. Nejdůležitější je, aby tady byla liga i příští rok, protože dostat se zpátky přes tu kalvárii, která už tady navíc byla, by nebylo nic jednoduchého. Na to pozor. Každopádně budu Sigmě držet palce, protože jsem v ní hrával a trenérsky začínal.

Národní tým postoupil na Euro ve Francii, jaké jsou jeho šance na turnaji podle vás?
V první řadě musím poblahopřát, pak budu držet palce. U nás i na Slovensku, kterému budu přát taky, panuje taková euforie, ale je to nevyzpytatelné. Stačí, aby nevyšel jeden zápas, a pak už víte, jak to je… Ale mužstvo je dobré, je z čeho vybrat. Pavel Vrba je kvalitní trenér, kdysi jsem ho chtěl jako hráče, ale rozhodl se pro Baník. Podařilo se mu zapracovat mladé kluky, třeba Skaláka. Kéž by se podařilo něco jako Dušanu Uhrinovi v Anglii, to by byla pěkná tečka.