„Pokazili jsme si dobrý dojem z celého podzimu,“ řekl po utkání trenér Sigmy Zdeněk Psotka.
Rozhovor
Vystoupení Sigmy v Plzni, byla to jedním slovem ostuda?
Určitě. Výsledkově, hrubými individuálními chybami i předvedenou hrou, především v prvním poločase.
Proč se to tak stalo? Mohlo to být tím, že váš tým byl v závěru podzimu uspokojený a domácí měli motivaci své dosavadní průměrné výsledky napravit?
Mohl to být jeden z důvodů. My jsme v prvním poločase nehráli moc dobře nahoře. Bylo tam spoustu osobních soubojů a my jsme je prohrávali. A po ztrátě jsme tak rychle nepřepínali do defenzivy, jak bylo potřeba. Plzeň měla vynikající rychlý přechod a od začátku utkání si pomocí dvou tří přihrávek vytvářela brejkové situace a šance.
A navíc se to sešlo tak, že k nejistému výkonu Sigmy se přidalo to, že Plzeň měla snad z každého protiútoku nebezpečnou akci. Do čeho kopla, to hrozilo. Kromě čtyř gólů ještě trefila čtyři tyčky.
Oni mají vynikající mužstvo směrem dopředu. Mají velkou konkurenci – Kolář, Petržela, Rezek, Varadi, na lavce Krbeček, Mlika, Tatanashvili. Mají ještě Horvátha, který je jim tam schopen poslat přihrávku. Oprávněně chtěli hrát nahoře. My jsme to samozřejmě věděli. Na začátku sezony jsme utkání proti Plzni doma zvládli. Tentokrát ne. Nevyvarovali jsme se hlavně ztrát uprostřed hřiště a na soupeřově polovině. A bylo to ještě podpořeno tím, že jsme soupeři nabídli góly svými chybami.
Hlavně to platí o tom prvním.
Všechny tři úvodní byly podobné. Řekli jsme si, že budeme hrát ve druhém poločase jednoduše. A hned na začátku Mara Kaščák nevolil ve vlastním pokutovém území jednodušší řešení, šel do kličky. Byla tam ztráta a Martin Komárek si pak srazil střelu do vlastní branky. Byli jsme v tom hodně laxní.
A cítil jste už na začátku zápasu, že to nebude ono?
Právě že ne. Naopak. Byla tam koncentrace, viděli jsme na hráčích chuť. A v úvodu utkání to bylo herně vyrovnané. Pak jsme se nevyrovnali soupeři v agresivitě a udělali obrovské hrubky.
Pro zranění nenastoupil Melinho. Chyběl moc? Nebo se to nedá tak brát a musíte si poradit i bez něj.
Musíme si poradit i bez něj. Může se stát cokoliv kdykoliv. Můžou být karty nebo zranění, jako bylo teď. A musíme se s tím umět vypořádat. Uprostřed hřiště jsme zkoušeli novou variantu. Moc se nám nedařilo v kombinaci, tam bylo vidět, že Meli chybí. Zase jsme se to snažili řešit hrou po stranách. A pár šancí jsme z toho měli, domácí brankář Ticháček nám ve druhém poločase také pár gólů chytil.
Hru Sigmy se nepovedlo oživit ani střídáními nebo během poločasové přestávky.
My jsme se o přestávce… Samozřejmě jsem musel zvýšit hlas a hráče trochu probudit. Ale během pěti minut v úvodu druhého poločasu jsme udělali zase školácké chyby. To se pak těžko hraje. Sice jsme se pak snažili hrát, měli jsme i nějaké šance, ale po takových hrubkách se tým těžko zvedá.
Po zápase s Baníkem, tedy přesně v polovině soutěže, jste říkal, že věříte, že hráči to berou stejně jako vy tak, že jste teprve v půlce cesty a musíte dál pracovat. Teď to pro ně byla správná facka, že si přes Vánoce doma rozmyslí, že nula čtyři v Plzni, to nejde a od ledna můžou zase začít pořádně makat.
Můžeme to brát i tak. Těch způsobů, jak si to vysvělit, je hodně. Ale to utkání rozhodly hrubky, velké hrubky. Kterých jsme zase v předchozích zápasech tolik nedělali. Výsledek jako takový je ostudný a měl by být pro nás impulzem do větší a tvrdší práce. A k tomu, že bez práce nám další lepší výsledky nepřijdou.
V závěru utkání nastoupil znovu v lize útočník Jakub Petr. To bylo asi jediné pozitivum zápasu v Plzni.
My jsme neměli žádného dalšího útočníka. Tomáš Pospíšil přijel ze srazu dvacítky zraněný, Martin Doležal byl na kvalifikaci s devatenáctkou. Takže jsme neměli jinou alternativu. A Kuba Petr už je zdravý, tak jsme ho poslali do hry.
