Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Podle nejodvážnějších spekulací se má vyšplhat k astronomickým 160 milionům korun.

To v případě, že se sympatický blonďák prosadí až do sestavy prvního týmu a bude v defenzivě pomáhat nejlepšímu českému fotbalistovi současnosti Petru Čechovi.

Teď zůstane ještě minimálně na rok v české lize a bude se snažit prosadit do základní sestavy kouče Psotky v Olomouci. „To byla moje podmínka. Právě to rozhodlo, že nejdu do Arsenalu,“ svěřil se Kalas v exkluzivním rozhovoru.

Asi jste hodně rád, že složitá jednání jsou už za vámi, že?
Určitě jsem rád, protože všechno, co jsem kolem toho prožíval, bylo hodně náročné. Rozhodování mezi takovými kluby nebylo nic jednoduchého.

Co bylo na tom všem nejhorší?
Nejhorší byl soucit s každým klubem, který se o mě ucházel. Bylo vidět, že o mně všechny hodně stály. V každém klubu mi říkali, jak jsou skvělí a jak by se o mě krásně postarali. Třeba pan Rangnick z Hoffenheimu mě přesvědčoval, ať jdu k němu, že si mě potom vezme s sebou, kamkoliv půjde. Vybírat si mezi takovými nabídkami je opravdu složité.

Co nakonec rozhodlo pro Chelsea?
Rozhodlo hodně věcí. Třeba konkrétně v Hoffenheimu to byl fakt, že bych se neměl na koho obrátit, kdybych něco potřeboval. Přece jenom v Chelsea je česká stopa. Petr Čech z naší agentury mi tam určitě bude pomáhat. Uvidí se, jestli tam bude také Honza Šebek (mladý brankář – pozn. red). Navíc já jsem odmalička fandil Chelsea, takže možná i proto jsem se nakonec rozhodl pro ni.

CO ŘÍKÁTE NA PŘESTUP TOMÁŠE KALASE DO CHELSEA? HLASUJTE V ANKETĚ V PRAVÉM SLOUPCI >>>

Návštěva tréninkového centra, kde jste byl minulý týden i s otcem vám v rozhodování pomohla?
Samozřejmě. Ten pohled na jejich centrum je neskutečný. A když mi představovali projekt, který pro mě mají nachystaný, tak to nemělo chybu. Ukazovali mi třeba na tréninku jednoho sedmnáctiletého reprezentanta, který hrál na Euru proti nám a vykládali, že z jeho tréninku zjistí, jak je unavený, jestli je smutný, nebo spokojený a různé další vymoženosti. Po této stránce o mě určitě bude dobře postaráno. I když jsem věděl, že špatně si v žádném případě vybrat nemůžu.

V některých médiích se objevilo i to, že vám osobně volal trenér Arsenalu Wenger.
No, ono to nebylo přímo tak, že by mi volal. Když jsme byli v Anglii, tak jsme s tátou a s agenty jeli autem a právě do něj volal pan Wenger. Když se dozvěděl, že tam jsem, tak vykládal, jak si mě on sám vezme pod křídla a přímo on se tam o mě bude starat. Že to bude skvělé pro můj další rozvoj a že věří, že nakonec odejdu do Arsenalu.

Ani tohle vás nezviklalo? Přece jen, málokterému dorostenci se poštěstí, aby mu volal Arsene Wenger.
Každého by to asi ovlivnilo. Já jsem ale takový, že si dovedu stát za svým. V té době jsem sice ještě nebyl definitivně rozhodnutý, ale když už si vyberu, tak potom nedám na to, že mě někdo láká sladkými řečmi. Na to jsem nikdy nebyl a asi ani nebudu. Arsenal si přál, abych odešel hned. Proč bych měl zůstávat v Olomouci, když můžu odejít hned a trénovat v těch jejich super podmínkách. Pro mě to ale byla ta nejzásadnější podmínka. Ať už po stránce jazykové, po stránce silové i zkušenostní. Protože, jak můžu jít do Arsenalu, když jsem odehrál jen jeden zápas?

Takže to vám hodně usnadnilo konečný výběr?
Konkrétně toto rozhodlo o tom, že to nebude Arsenal. Oni říkali nejlépe hned, nebo tedy za půl roku. Ale vzhledem k panu Psotkovi by ten půlrok nebyl fér. Proč by mě stavěl, kdyby věděl, že za půl roku tady stejně už nebudu?

Tomáš Kalas se raduje z gólu v dresu devatenáctky Sigmy. Foto: DENÍK/Martin Dostál

Je rok dostatečně dlouhá doba? Nemůže to negativně ovlivnit vaši pozici v Olomouci, když už budete prodaný?
Myslím si, že ne. Minimálně rok tady zůstanu, takže se mnou mohou počítat. Každopádně to ale bude hodně těžké, protože je tady momentálně pět nebo šest stoperů. Nic jistého určitě mít nebudu.

Váš přestup má být součástí velkého projektu, který má být základem užší spolupráce mezi Sigmou a Chelsea. Můžete to přiblížit?
Abych řekl pravdu, tak o tomto moc nevím. Já jsem se nestaral o jednání mezi Sigmou a Chelsea. Z toho co jsem zaslechl, tak vím, že by trenéři mohli ze Sigmy jezdit na stáže do Chelsea. Že tam bude blízký kontakt mezi oběma kluby, větší spolupráce a větší možnost něco odkoukat a tak. Ale detaily neznám.

Co říkáte přestupové částce? Nejvyšší odhady jsou i s bonusy okolo 160 milionů.
V povědomí to samozřejmě mám. Ta původní nabídka byla daleko menší, ale pak se postupně přidávaly další a další kluby a začaly se přebíjet, což tedy pro mě bylo velké překvapení. Stále, ani teď si o sobě nemyslím, že bych byl nějak výjimečný.

Jaký je to pocit být hráčem, který Sigmu může zajistit na několik let dopředu?
Takhle se na to nedívám. Kvůli tomu jsem to určitě nedělal. Ale jsem tady jedenáct let. Když můžu Sigmě takovým způsobem pomoct, tak rád pomůžu.

Ten váš příběh vypadá jako pohádka. Před rokem jste se teprve vracel k fotbalu a teď jste si mohl vybírat mezi největšími světovými kluby.
Je to tak. Půl roku v sedmnáctce, půl roku v devatenáctce, jeden zápas za áčko, reprezentační zápasy a najednou to vypadá, že půjdu do Chelsea. Je to všechno rychlé. I kvůli tomu se jednání tak táhla. Nechtěli jsme udělat nějakou zásadní chybu, aby to nebyl pro mě příliš velký skok.

Ty zdravotní patálie vás vyřadili na rok a půl, je to tak?
Nehrál jsem půl roku, pak půl rok ano a pak zase celý rok ne. Bylo to na hranici starších žáků a dorostu. Měl jsem potíže se zády a s kyčlí. Lidé z agentury Sport Invest mě dostali k panu docentu Kolářovi. Tam se přišlo na to, od čeho to je. Ukázali mi nějaké cviky a od té doby už žádné problémy nemám.

Dokonce vám prý hrozilo, že nebudete moct hrát fotbal?
V té době, kdy jsem byl u pana docenta Koláře, tak ve zprávě bylo napsáno, že by mi nedoporučovali vrcholový fotbal. To jsem se zděsil já, otec byl z toho také špatný. V té době mi nebylo nejlíp, ale dnes už si s tím náladu kazit nebudu.