„Tamní fotbal byl úplně jiný než u nás. Všechno bylo rychlejší, techničtější, fyzicky náročnější,“ popisuje pro Deník svou zkušenost reprezentant do 19 let.

Zifčák v přístavním městě strávil pět dní a kromě několika tréninkových jednotek navštívil i úvodní kolo Serie A, ve kterém Sampdoria porazila Benevento Calcio 2:1.

„Můj agent, pan Kvasnica, se mě ptal, zda bych o takovou stáž měl zájem. Okamžitě jsem souhlasil a dobře jsem udělal. Hodně jsem si to užil, byla to pro mě velká zkušenost, doporučil bych to všem. Vím, jak to chodí ve špičkovém zahraničním klubu a hlavně mi to ukázalo, v čem se musím zlepšovat.“

Kvalitu italských celků z Primavery (něco jako v Česku Juniorská liga) potvrzuje fakt, že ze stejné soutěže přišel před dvěma roky do Olomouce i srbský stoper Uroš Radakovič. Bývalý hráč Boloni nyní patří mezi nejlepší obránce HET ligy.

A možná by mezi ně patřili i někteří další borci ze Sampdorie, jejíž Primavera je složena z hráčů z celého světa.

„Ti kluci byli velice dobře připraveni. Rychlostně, fyzicky, technicky, takticky. Koukal jsem, jak na tom jsou, protože s takovou kvalitou jsem se za celou svou kariéru nesetkal,“ chválí Zifčák své zahraniční vrstevníky z minulého týdne.

V čem je tedy největší rozdíl mezi výchovou mládeže v České republice a v Itálii?

„Je tam hodně taktiky, ale hlavně práce s hráči je úplně jiná a pak důraz na kvalitu tréninku. Všechny věci musí být provedeny pečlivě a dělají se tak dlouho, dokud to není naprosto dokonalé,“ vysvětluje dobře urostlý mladík z Velké Bystřice, jenž si musel zvykat i na jiný herní systém.

Vzali mě mezi sebe

Kluby na Apeninském poloostrově totiž často vyznávají rozestavení 4-1-2-1-2, kde se záložní řada mění v tzv. diamant. Nejinak tomu bylo v Janově.

„Nehrají na křídla jako my v Sigmě, tak jsem při modelovaném utkání šel na hrot, kde mi to však taky vyhovuje. Trenéři se na mě snažili mluvit anglicky, aby mi to ulehčili. I kluci z týmu mě vzali dobře, pomáhali mi. Brali na mě ohled, ale pak snad sami zjistili, že fotbal hrát umím,“ směje se Zifčák a doplňuje: „S přibývajícími tréninky jsem mezi ně ještě víc zapadl, vzali mě mezi sebe.“

Do tréninkového centra to měl talentovaný teenager pár kroků, stejně blízko to bylo i na pláž do poklidného městečka Bogliasco, kde se scházejí i hvězdy z áčka. Na „poflakování“ však Zifčák, stejně jako všichni jeho další kolegové z Primavery, neměli vzhledem ke dvěma každodenním fázím čas ani pomyšlení.

„Bydlel jsem přímo v klubové akademii, nic mi nechybělo, postaráno o mě bylo skvěle. Zjistil jsem, jak vaří jejich těstoviny a podobně, tak jsem si aspoň vyzkoušel i jiná než česká jídla,“ míní s úsměvem, neboť se v Olomouci sám učí na kuchaře.

Náročný týden zakončil Zifčák, jenž má v Sigmě i mladšího bratra, sobotním zápasem proti Slovácku po dvanáctihodinové cestě autem.

„Bylo to pro mě těch italských trénincích, které trvaly dvě hodiny a byly ve vysokém tempu, hodně náročné. Na to tady nejsme moc zvyklí, ale nějak jsem to snad zvládl.“

Hanáci zvítězili 1:0 díky Ondřeji Zmrzlému, který pohotově dorazil bombu Slámy.

Vzhůru na repre

Hektické prázdninové období však nekončí, dnes společně s Denisem Grögerem, Lukášem Neuerem a Jiřím Slámou, spoluhráči z olomoucké devatenáctky, vyráží na reprezentační sraz. Mančaft, jenž vede kouč Luboš Kozel, čekají dva přípravné duely v Irsku.

„Na repre se vždycky těším, jsou to pro mě další zkušenosti, které mě posouvají dál. Někteří kluci z nominace už nakoukli do ligy, takže se učím, navíc se srovnávám se soupeři z jiných států. Jsem hrozně rád, že můžu být součástí národního týmu,“ uzavírá Pavel Zifčák.

Pohledem hráčova manažera Jaromíra Kvasnici: „Majitel Sampdorie filmový producent a pornomagnát Massimo Ferrero má vizi koupit talentované hráče z celé Evropy, nechat je vyhrát a pak dobře zpeněžit do větších klubů, stejně jako v případě Patrika Schicka, za kterého perspektivně hledá náhradu. Fiorentina mu vyfoukla Graiciara z Liberce, tak přišla příležitost pro Zifčáka a další, které sleduje a následně testuje ve své vyhlášené akademii v Bogliascu. V dnešní době moderních technologii, jako je například analytický systém InStat, kde se dá najít prakticky cokoli o kterémkoli fotbalistovi v Evropě, si trenéři hráče nejdříve předvybírají přes něj a pak následuje live sledování, případně ostrý test v klubu. Italská Primavera je o dva levely kvalitnější a organizovanější soutěž než naše nesmyslná Juniorská liga, která jen prodlužuje českým fotbalistům dorostenecký věk. Talentovaným hráčům, klidně i těm sedmnáctiletým, osmnáctiletým, by dalo mnohem více hrát MSFL mezi dospělými. O druhé lize ani nemluvím. Bohužel se však u nás trénuje v juniorských kategoriích devadesát minut jednou denně, zatímco v zahraničí má jedna tréninková jednotka dvě hodiny! A probíhá v maximální intenzitě. V průběhu školního roku bych to ještě pochopil, ale v době prázdnin je pro mě nepochopitelné, že se v Česku tak málo trénuje. Proto naši hráči pak nedokáží světu konkurovat v rychlosti a technice. Vinu bych nedával jen hráčům, ale některým, nebojím se říct pohodlným a líným trenérům, kteří raději rozumují v televizních studiích nebo u kávičky v restauracích, než aby hráčům naordinovali větší porci kvalitních tréninků. Nicméně Pavel Zifčák mě mile překvapil a asi otevřel cestu dalším olomouckým hráčům v hledáčku italských skautů, protože se své šance zhostil velice dobře. V mých očích je to útočník, který má velkou perspektivu, ale samozřejmě i nedostatky, na kterých pracujeme. Přeji mu, ať se mu daří jak v Sigmě, tak v národním týmu, kde jej čekají kvalifikační zápasy o mistrovství Evropy.“