„Se štěstím jsme přežili těch pět minut, kdy tam měli nějaké šance. Ale takový je fotbal, tentokrát jsme byli šťastnější my. Pro nás je ale důležité i to, že jsme to zvládli vzadu s nulou s těžkým soupeřem," cenil si tří bodů šestatřicetiletý kapitán.
Která situace pro vás byla nejtěžší? V první půli byl před vámi úplně volný Kalod, jehož hlavičku jste zneškodnil.
Udělali to dobře, byl tam centr za patou, to musím smeknout. Šlo to na zadní tyč, já jsem se přesouval, Kalod to naštěstí trefil jen trochu do protipohybu kolem mě, ale nebylo to žádná velká rána, takže se to dalo chytit. Jsem rád, od toho v bráně jsem. Teď jsem klukům pomohl já, příště zase dají kluci třeba více gólů.
A co smršť střel v 72. minutě, kdy jste musel pacifikovat i dorážky zblízka?
Kdybych dostal gól z té dorážky, šel by na můj vrub, protože jsem neudržel střelu doprostřed. Naštěstí jsem rychle vstal, dal jsem tam ruku a on mě do ní trefil. Podržel jsem vlastně sám sebe, měl jsem štěstí.
Byl to zatím nejtěžší letošní špíl?
Věděli jsme, že nás tentokrát čeká vyšší kvalita než předtím, protože kromě Opavy jsme hráli se soupeři ze spodku. Budějovice nejsou nahoře náhodou. Střetla se dvě mužstva, která mají celkem dobrou defenzivu. Budějovice dostaly jen dva góly do té doby. Vyčkávali jsme, hráli jsme víc zezadu. Neměli jsme sice tentokrát tolik šancí, ale věřili jsme, že nějaká příležitost přijde a gól dáme. A dali jsme ho.
Byl hodně cenný, co?
Určitě, je to velká úleva. Z venku jsme dovezli šest bodů, takže jsme to potřebovali potvrdit. Jsme neporažené mužstvo, doufám, že zatím nějak naplňujeme ty naše předsezonní ambice. Dotáhli jsme se na čelo tabulky a máme zápas s Táborskem k dobru. Nejdřív by to ale chtělo zvládnout zápas ve Varnsdorfu, odvézt tři body a co nejdříve se dostat na první místo a být tam až do konce sezony.
Cítíte z mužstva nyní větší sílu?
Před sezonou jsme si sedli a řekli, že tým je na prvním místě. Musíme tahat za jeden provaz. I po těch prvních remízách jsme působili jako tým a věřili jsme, že se to zlomí nějakým zápasem. Povedlo se to v devadesáté minutě ve Vlašimi a věřím, že teď už pojedeme. Ukázali jsme sílu mužstva, když umíme hrát i pod tlakem.
A jak se vám hrálo za vydatného deště?
Když trošku prší, je to pro nás lepší, protože jsme kombinační mužstvo a terén je rychlejší. Ale tentokrát už toho deště bylo až moc. Je to nepříjemné. Zmoknete, máte o tři kila víc, jak je všechno mokré. Rukavice moc nelepí, lepší je všechno vyrážet. Musíte se trochu pohybovat, abyste nezamrzl. Ale soupeř byl aktivní, takže jsem musel být v pozoru.
