Olomoucký stoper Aleš Škerle pod jeho vedením zažil velmi dobré časy: v dresu Sigmy vyhrál český Superpohár a o dva roky později díky němu šéfoval obraně Bohemians 1905.
To, že slovenský kouč v neděli skončil na lavičce první (!) Plzně, však čtyřiatřicetiletého fotbalistu nepřekvapilo.
„Nikdy není dobré, když se takhle začne spekulovat a měsíc se píše o tom, že dřív nebo později skončí. Asi to byla otázka času, kdy toho Plzeň využije a trenér půjde od válu,“ říká pro Deník Škerle.
Odešel Rajtoral, ale zůstal Limberský
Pivarník přišel k týmu úřadujícího mistra (už to je zvláštní) před rokem v létě, aby nahradil odcházejícího Karla Krejčího.
Šéfové Viktorie, Tomáš Paclík s Adolfem Šádkem, si od něj slibovali „čistku“ v kabině a disciplínu.
Splnil to částečně.
Odešel sice Rajtoral s Kolářem, ale zůstal Limberský. Muž, o jehož eskapádách toho bylo napsáno víc než dost, naposledy před dvěma týdny…
Náročnost mu zlomila vaz
Logicky tak musela narazit kosa na kámen a Pivarníkova náročnost byla paradoxně zřejmě právě tím, co mu zlomilo vaz.
„Těžko říct, co tam bylo nebo nebylo, to vědí jen oni, je to jejich interní věc. Člověk z dálky to akorát bere jako fakt,“ nechce se pouštět do analýzy plzeňské kabiny, o které se léta mluví jako o „specifické“.
Pivarník v ní vydržel 312 dnů, nejméně ze všech odvolaných koučů po Pavlu Vrbovi (Dušan Uhrin mladší 8 měsíců, Karel Krejčí 9 měsíců a Miroslav Koubek 12 měsíců).
Na západ Čech se přesunul po loňské úspěšné sezoně v Bohemce, která se pod jeho vedením po dlouhé době prezentovala atraktivním fotbalem.
Právě do pražských Vršovic si ze Sigmy na rok a půl dlouhé hostování přivedl Škerleho.
Důsledný, moderní kouč
„Vzpomínám na něj opravdu jen v dobrém, vzal si mě pak i do Bohemky, kde jsem si ještě mohl zahrát ligu. A je pravda, že jsme hráli slušně, skloubili jsme fotbalovost s bojovností. Našel správný styl a ten praktikoval,“ chválí svého bývalého šéfa.
„I předtím v Sigmě jsme pod ním hráli dobře. Měli jsme v ofenzivě sílu, která to dokázala využít, a vzadu jsme to ubránili. Našel rovnováhu a fungovalo to na hřišti i v kabině. Pro mě je to pan trenér, který přesně ví, co po svých hráčích chce, a taky to do nich tluče. Je to důsledný kouč, který vyžaduje kázeň. Pokud není potřeba do ní zasahovat, je do party a s kolektivem žije lépe. Pokud tam je nějaká nekázeň, dokáže být hodně přísný. A hlavně je to moderní člověk, který jde s dobou a využívá nové trendy, to je jeho velké plus,“ dodává současný olomoucký kapitán.
Psotka vs. Pivarník
V Plzni se Pivarník potkal se Zdeňkem Psotkou, jenž slovenského lodivoda v roce 2013 z lavičky Sigmy z pozice sportovního manažera odvolal ze čtvrtého místa a po pár měsících na ni sám usedl.
Nyní je Psotka sportovním ředitelem mládeže Viktorie.
Nepřekvapilo Škerleho, že Pivarník kývnul na pikantní spolupráci?
„Ani ne, každý trenér přece musí být ambiciózní. A Plzeň je v lize společně se Spartou a Slavií asi největší metou, které může trenér v Česku dosáhnout. Málokdo by to odřekl.“
Brzy jej někde uvidíme. V Olomouci?
Je možné, že Plzeň, jež vede ligu o bod před Slavií, titul obhájí a Pivarník dodatečně obdrží pamětní mistrovskou medaili.
Nyní je však padesátiletý rodák z Piešťan, který žije na Svatém Kopečku u Olomouce, bez práce.
Zato se spoustou volného času na oblíbenou projížďku na své motorce Harley-Davidson.
„Je to ještě mladý trenér, v padesátce je teprve na začátku své kariéry, určitě ho brzy někde uvidíme,“ usmívá se Škerle.
V Olomouci?