Co vás vedlo ke konci?
Víceméně jsme tady byli nějaký pátek, přes pět let. Situace kolikrát eskalovala, tlak na nás a na mou osobu byl poslední dny i týdny enormní. S kolegy jsme se rozhodli už před zápasem, že dál pokračovat nebudeme a skončíme.
Měla na vaše rozhodnutí vliv víkendová aféra?
Nechci to paušalizovat, že by to to bylo jenom kvůli tomu, ale aféra tam hrála velkou roli. Zrálo to v nás nějakou dobu a tyhle události mému rozhodnutí přihrály.

Cítil jste, že jste v tu chvíli ztratil kabinu?
Vůbec.
Jestli mě zradili? Trošku ano
Zradili vás ti tři kluci?
V tomhle případě trošku jo. Ranilo mě to hodně. Nemyslím si, že by tenhle úlet udělali kvůli Šilhavému a kvůli tomu, aby skončil.
A proč tedy?
Trošku jsme o tom mluvili, ale nebyli schopni vysvětlit, proč se to stalo. Nečekal jsem, že udělají takovou obrovskou chybu. Jim je to teď také líto, ale bohužel.

Neříkáte si, že je zvláštní, že končí trenér, který postoupí na EURO?
Samozřejmě. Nebylo to jednoduché rozhodnutí, zvláště teď po zápase, kdy byla v kabině velká radost, rovněž u fanoušků. Je to divné, ale rozhodnutí padlo už předtím. Zápas mohl dopadnout opačně, a to by bylo horší. Klukům musím poděkovat, odvedli vše i přes to, co se dělo poslední měsíce kolem nároďáku. Cítil jsem tlak a i z toho důvodu jsem tohle rozhodnutí udělal.
Jak těžká to byla rána pro sestavu?
Nebylo to jednoduché. Najednou to vyplavalo na povrch a museli jsme to řešit. Hned byl předzápasový trénink. Řešili jsme také, jestli někoho ještě povolat, ale bylo nás osmnáct a myslím, že jsme vybrali správně a sestavu složili. Vyšla nám také střídání.
Kdy jste své rozhodnutí oznámil panu předsedovi Fouskovi a jaká byla jeho reakce?
Předsedovi jsem to oznámil po zápase. Neříkal nic, nebo ani si neuvědomuji, co. Vzal to na vědomí. Řekl jsem mu, že končím, aby se to dozvěděl dříve než novináři. Byl s námi pak v kabině, když jsem to řekl hráčům. Vzal si také slovo a poděkoval nám.
Nechápal jsem zlost a agresi
Jaká byla reakce hráčů a bylo to emotivní?
Byl jsem naměkko. Život jde dál, kluci jsou na změny trenérů zvyklí. Na některé hráče budu mít vazby a budu na ně vzpomínat. Rozloučení proběhlo a popřáli jsme jim hodně štěstí na EURU.
Už jste řešil, co budete v trenérském životě dělat dál?
V první řadě potřebuji pořádný odpočinek. Vždycky to setkání je tady na týden, ale je to náročné. Člověku na tom záleží, je tady za celou zemi. Nebylo to jednoduché angažmá. Spousta trenérů končila u reprezentace vyčerpaných. Na klubové úrovni si člověk řekne, že to je každodenní práce. Tady se sejdete pětkrát do roku na deset dní. Ale nominace, sestava, výsledek sleduje celá republika a každý ví, jak to má být. To eskalovalo. Od posledního srazu jsem nechápal zlost a agresi veřejnosti nebo jak bych to nazval. Tyhle věci mému konci dopomohly.

Kam tenhle postup řadíte?
Když se vylosovala skupina, říkalo se, že postup je jasný. Slováci říkali, že Češi zase mají štěstí. Ukázalo se ale, že skupina lehká nebyla. Moldavsko se rvalo do posledního zápasu o historický postup a viděli jsme, že ani tohle poslední utkání nebylo jednoduché. Jsem rád, že se podařilo splnit úkol a mám velkou radost, že na EURU opět nechybíme, i když už bude bez nás. Je to ale o týmu a je jedno, jací trenéři a hráči tam budou.
Na které chvíle budete nejvíce vzpomínat?
Když porazíte Anglii nebo postoupíte do čtvrtfinále na EURU, tak to jsou krásné okamžiky, na které budu vzpomínat.
Berete svoji štaci u repre jako úspěšnou?
Je otázka, jak to vidí český lid, na co máme. Jestli je to dost, nebo málo. Z mého pohledu za námi byl kus práce. Ať už to byly Ligy národů, dostali jsme se do A skupiny, kde jsme nepropadli. Dvakrát postup na EURO, za mě úspěšné působení. Nemluvím jen za sebe, ale také za své kolegy - Chytrý, Galásek, Veselý. Bez nich bych to nedokázal.