Je konec února. Na Andrův stadion přijíždí mistrovská Plzeň s nejlepšími hráči republiky. Proti nim nastupuje ve středu zálohy Petr Ševčík. „Kdo?" ptají se fanoušci, když hlasatel čte jeho jméno. Pro jednadvacetiletého bažanta to je premiéra v základní sestavě, do té doby odehrál v nejvyšší soutěži pouhých šedesát minut. Přesto se reprezentantům minimálně vyrovnává. Od té doby patří mezi důležité články olomoucké sestavy.

„Snažím se hrát každý zápas naplno, abych v sestavě zůstal. Je to rozdíl oproti druhé lize. Na slušně zaplněných stadionech musíte za každou cenu vyhrát, dát do toho úplně maximum a co nejvíce se vydat," říká reprezentant do jednadvaceti let, který do ligy vlétl po hlavě nezatížen předchozími nezdary.

„Řekl bych, že mi to pomohlo. Kluci delší dobu věděli, že jim to třeba nejde až tak, jak by si představovali. A já jsem do toho vletěl s čistou hlavou, neměl jsem co ztratit," doplňuje Ševčík.Petr Ševčík v akci

Dlouhá cesta do Áčka

Než se však subtilní středopolař natrvalo usadil v ligovém kádru, nějaký čas to zabralo. Cesta do něj vedla přes hostování ve druholigové Opavě, kde během půlroku nasázel čtyři branky a ověřil si, že na profesionální fotbal stačí. Když se před rokem v zimě vrátil z hostování, zdálo se, že jej Leoš Kalvoda využije.

Nestalo se… Jaro strávil 
v béčku, kterému pomohl postoupit. A pod Augustinem Chromým nastupoval i na podzim ve Fotbalové národní lize. Jeho jméno se přitom skloňovalo už před třemi roky jako možná náhrada za odcházející duo Hořava – Pospíšil.

„Už to bylo strašně zdlouhavé. Jsem tady přes deset let a furt jsem se do áčka nemohl napevno dostat. Nakoukl jsem jen na tréninky, maximálně jsem hrál Tipsport ligu," uznává Ševčík, že se mu v hlavě honily všelijaké myšlenky.

Zlepšení však přišlo 
s příchodem kouče Václava Jílka, který Kalvodu nahradil v říjnu.

„Příchod trenéra Jílka mi pomohl. Až pod ním jsem se do áčka konečně dostal. Měl mě už v sedmnáctce, je to kouč, který chce hrát fotbal. V tomhle mi maximálně vyhovuje. Moc si jeho důvěry vážím a snažím se dělat maximum, abych v áčku zůstal," potvrzuje subtilní fotbalista.

Právě jeho postava byla možná handicapem pro „velký" fotbal. Nyní však Ševčík dokazuje, že je i se svými 
172 centimetry a 65 kilogramy schopný zahrát i na postu, který pro něj není úplně typický.

„Hrával jsem desítku, teď ale spíš tu vysunutější šestku. Je to více o soubojích. Musíme si tam chodit co nejvíce pro balony a tvořit, člověk má všechno před sebou," potvrzuje.

Mířil? S Baníkem jo

Evidentně mu to však nevadí, neboť v obou posledních zápasech skóroval. „

Defenzivnější je Plša, se kterým jsem dva zápasy odehrál, má za úkol být víc před stopery, kdežto já chodím víc dopředu. Je to i pokyn od trenéra, že mám doplňovat útok hned za Ordžim. Možná mi teď jde trošku štěstíčko naproti, protože pokaždé si na to gólman šáhl, ale vždycky jsem míč do brány nějak dostal," vysvětluje Ševčík.

Mířil?

„S Baníkem jo, věděl jsem, kde stojí gólman. Ale v Liberci jsem chtěl jen zpracovat míč a vystřelit co nejrychleji, protože mě obrana hned dostoupila."

V obou případech se mladíkovi ze Supíkovic vyplatil jeho velký akční rádius. Nebyl líný na krok, z hloubi se pole se sprintem dostal až do šestnáctky a zakončil. Není náhoda, že ve 22. kole toho naběhal nejvíce ze všech hráčů Synot ligy.

„Řekl bych, že to mám v sobě odmalička. 
U nás na vesnici jsme furt lítali někde za balonem. Jsem mladý, běhání mi extrémně nevadí, ale je lepší, když je to s míčem," usmívá se Ševčík.

Potřeboval bych zesílit

O svých rezervách však dobře ví, mluví o nich i Jílek.

„Potřeboval bych více zesílit, abych v soubojích ve středu hřiště co nejméně ztrácel míče. Snažím se to doma nebo na tréninku nějakým způsobem zlepšit," prozrazuje Ševčík, který kromě klasických fotbalových snů řeší i jiné záležitosti a přání.

„Čekám rodinu, takže bych nechtěl mít žádnou finanční tíseň," směje se budoucí otec.

Vzápětí však se vší vážností dodává: „Teď vůbec neřeším nějaký odchod jinam. Musím naplno dokazovat 
v zápase i tréninku, že do základu patřím. Snažím se dát co nejvíce gólů, aby se o mně vědělo. A samozřejmě, že bych se v budoucnu rád dostal do zahraničí, to chce každý hráč. 
A hlavně si to užívat, protože fotbalový život není moc dlouhý," uzavírá Petr Ševčík.

Tak hodně štěstí!

Plusy a minusy

Přednosti a nedostatky Petra Ševčíka okomentoval kouč Jílek.

Přednosti: kreativita, technická kvalita, herní myšlení, velmi dobré odrazové schopnosti
Nedostatky: agresivita a důraz v osobních soubojích, větší sebevědomí ve finální fázi