Lobem. Od půlící čáry, snad z pětačtyřiceti metrů. Přitom právě Lovásik Sigmu hodně dlouho držel. Hosté vlétli do zápasu nevídaným způsobem. Neuběhly ani tři minuty, když sparťané proklínali vlastní koncovku a brankáře Lovásika, který zneškodnil tutovky Kisela i ránu Kuliče. „To jsem ještě nezažil. Naštěstí jsem to nějak pochytal. Měl jsem pocit, že už se hraje dvacet minut a byla teprve pátá a už jsem si dobře zachytal,“ vyjádřil se k drtivému nástupu Letenských brankář Lovásik.

Slovenská jednička v dresu Sigmy i nadále držela Olomouc ve hře o body. Ovšem přišla 65. minuta. Na hranici pokutového území ale i ofsajdové linie si přebírá míč rychlonohý Kulič a střelou po zemi nedává Lovásikovi šanci. „Těžko říct, jestli to bylo, nebo nebylo z ofsajdu. Nechali jsme tam hodně prostoru a zaplatili za to,“ nevymlouvá se na rozhodčí Lovásik. Nakonec byl smutným hrdinou zápasu. Při tutovkách Sparty stačil sice chytnout i nemožné, ale dvě minuty před koncem ho potupil filigránskou koncovkou Pavel Horváth. Sparťanský záložník po chybě Sigmy ve středu pole napřáhl skoro od půlící čáry. A míč zaplachtil pod břevno.

Takový kousek se v české lize moc často nevidí. „On má dobrou kopací techniku, měl i hodně času. My jsme už hráli vabank a já byl vyběhnutý, jelikož už jsem hrál za obránci takové libero,“ vysvětluje příčinu zvláštního ale krásného fotbalového momentu Lovásik a přiznává, že už podobný gól už inkasoval. „Před lety, na vojně,“ pousměje se s vědomím jisté záchrany. Záložník Pavel Horváth po utkání svůj extrovní gól moc nerozebíral. „Jo, budu si ho asi sám také občas pouštět. Nebyla to vítězná branka, ale také důležitá. To definitivně rozhodlo. Byl to pěkný moment. Ale nebyl to rozhodující gól, tolik bych to nepřeceňoval. Máme nakročeno k titulu, musíme poslední krok udělat,“ řekl Horváth, jenž moc dobře věděl, kde stojí Lovásik. „Já jsem se ani nedíval, kde jsou spoluhráči. Hned jsem se podíval dopředu a viděl, že je Lovásik venku a zkusil jsem to,“ směje se zkušený záložník.