V jednatřiceti letech se slovenský introvert posunul sestavou směrem dozadu a užívá si výsledkovou pohodu Sigmy se zodpovědným výrazem zkušeného beka. „Ale i v obraně je dost prostoru na útok,“ přesvědčuje po vítězství 4:1 se šesti banány v ruce.

Jsou potřeba. Energie vydal dostatek.

Rozhovor

Na kraji obrany jste předvedl velmi dobrý výkon. Začínáte si zvykat na nové defenzivní povinnosti?

Není to až tak velká změna. Je tam potřeba trošku víc bránit a hrát svědomitěji, disciplinovaněji. Jinak i v obraně je dost prostoru na útok. Samozřejmě jak kdy. Záleží to na rozestavení soupeře a jeho taktice. Některé zápasy jsou lepší, některé horší.

Když jste byl ofenzivním esem Slovanu Bratislava nebo Drnovic, asi vás nenapadlo, že byste mohl zakotvit v obraně, že?

No, ve Slovanu jsem s tím ještě nepočítal. (usměje se) Myslím si, že tady v Olomouci máme velmi hodně ofenzivních hráčů a to i mladší, perspektivní. Sbírají zkušenosti, mají to v podstatě rozběhnuté. Stalo se to, že jsem teď vyzkoušel beka a trenér mě tam staví.

Nebude vám vadit, když tam zůstanete?

Tak určitě ne. Myslím, že i z obrany se dají zakládat různé útoky. To už je na trenérovi.

Říká se, a teď to prosím neberte osobně, že čím je hráč starší, posouvá se sestavou dozadu. To asi není váš případ, že?

(pousměje se) Tak nevím. Je jasné, že už hodně hráčů šlo z ofenzivnějších postů na defenzivnější. Jak jsem řekl předtím, mladší dostávají prostor, který využijí pro útočení a v podstatě míň se zapojují do defenzivy, i když i tam musí bránit.

Navíc trenér Psotka považuje krajní obránce za klíčové v jeho herním systému. I pro to vyžaduje, aby měli kvalitu do ofenzivy. Dá se tak vysvětlit fakt, že na kraji obranné čtyřky hrají za Sigmu záložníci, tedy vy s Rossim?

Určitě! Je to dané taktikou. Příbram nás napadávala a dost těžko se rozehrávalo i do krajů. Nestáli na vlastní půlce a chodili do pressinku. Ze začátku to bylo těžké. Uklidnili nás první dva góly. Vyrovnávající a ten na 2:1. Nakopli nás a potom se už nám hrálo o hodně snadněji.

Byla hra ve druhém poločase nejlepší, jakou Olomouc pod trenérem Psotkou předvedla?

Druhý poločas byl určitě velmi kvalitní, protože jsme měli hodně střeleckých pokusů a konečně i trošku štěstí při zakončení. Jsem rád, že už vyhráváme i dvou – třígólovým rozdílem.

Přesto ve hře Olomouce nebylo po inkasované brance vše ideální.

No, my jsme velmi chtěli. Každý hráč chtěl hrát kreativně. Možná že jsme byli trošku víc nervóznější, že nám přihrávky ze začátku nevycházely. Ve středu pole jsme ztratili míč, potom jsme se v obraně nestihli přeskupit. Huňa tam zůstal sám a dal gól.

Poslední tři zápasy jste vyhráli, v posledních pěti neprohráli. Velká pohoda?

Tak samozřejmě. Nás nakopli hlavně poslední dva zápasy, které nám dodaly sebevědomí. Můžeme hrát s každým soupeřem otevřenou partii a taková hra se líbí.

Sigma si v tichosti stoupá tabulkou. Média jakoby vás ignorovala v bojích o poháry. Je to výhoda?

No, určitě to může být pro nás výhoda, ale myslím si, že je potřeba hrát od zápasu k zápasu a body teď sbírat, kde se dá. Uvidíme na konci.

Do posledního Zlína jedině pro tři body?

No, to se jen tak řekne. Tabulka nehovoří za všechno. Jsou to těžké zápasy. Zlín už musí, to bývá nejtěžší.