Kvůli zlomenému nosu z utkání v Mladé Boleslavi vynechal po Kladnu i duel s Jabloncem. „Hrozně mě žralo, že nemůžu klukům pomoct,“ vyléval si srdce Kaščák, který ještě v pátek odhodlaně prohlašoval, že chce hrát. Lékaři mu to ale nakonec nedoporučili.

Rozhovor

Ještě v pátek jste byl odhodlaný proti Jablonci nastoupit. Co se nakonec stalo, že jste v sestavě chyběl?
Nakonec jsme se s trenérem domluvili, že nebudeme riskovat. Trenér volal ještě i doktorovi, co a jak a ten to taky nedoporučil, takže jsme se rozhodli ještě aspoň týden počkat. Já jsem pevně věřil, že to zvládneme.

Na Plzeň už budete stoprocentně v pořádku?
Říkali mi, že zlomenina se hojí až šest týdnů, takže minimálně tři čtyři týdny to bude chtít. Za čtrnáct dní to ale podle nich bylo ještě příliš čerstvé na to, abych hrál bez masky. Týden navíc je pro to hojení dobrý a po třech týdnech by to nemělo být tak rizikové. Dýchá se mi dobře. Jde spíš o to, aby se neodštěpili nějaké úlomky. Chtěl jsem strašně hrát už teď a hrozně mě žralo, že nemůžu klukům pomoct. V Plzni už chci hrát, na nic se nebudu vymlouvat.

A ta maska se opravdu nedala snést?
Kdybych hrál třeba stopera, tak mi ta maska tak nevadí, ale na tom středu bych s tím hrát nemohl.

Na tribuně to pro vás bylo znovu peklo, tak jako s Kladnem?
Na tribuně to sice bylo lepší než s Kladnem. Nebyly tam takové ty nadávky od lidí. Jinak musím říct, že je to přesně jak říkal trenér – obrovská škoda. Když jsem pak přišel dolů do kabiny, tak tam bylo vidět obrovské zklamání. Klukům ale nešlo nic říct, nic vytknout.

Fanoušci však po zápase znovu odcházeli nespokojení.
Mrzí mě chování fanoušků. Ještě před měsícem nám tady tleskali a teď už se ozývá Psotka ven, to je hrozné. Ale některé lidi nezměníme a každý si musí sám vstoupit do svého svědomí. Stejně jako my. Jak jsem říkal, když jsem viděl po zápase kluky v kabině, tak tam bylo obrovské zklamání. Ale těžko se dokazuje, že někdo chtěl nebo nechtěl. Musíme dál šlapat. Podobné věci se stávají, ale jednou se to zlomit musí a já doufám, že to bude už v tom nejbližším zápase.

Na Plzeň ale nemáte dobré vzpomínky. Naposledy tam Sigma prohrála 0:4.
My už si stejně vybírat nemůžeme. Slabí soupeři v lize stejně nejsou. Pro nás je jedno jestli je to Plzeň, Sparta nebo Slavia. My se musíme semknout, začít každý sám od sebe, dát do toho srdíčko a hrát ještě líp než s Jabloncem.

Trenér Psotka dostal od vedení důvěru s tím, že se bude více analyzovat a konzultovat. Týkat by se to mělo i hráčů. Už nějaké takové akce proběhly?
Co vím, tak měli sezení s vedením hned po zápase. Myslím si, že je dobře, že ho podrželi. Zažil jsem tady hodně trenérů a trenér Psotka tady udělal strašnou spoustu práce. Minulá sezony byla výborná. Teď jsme v útlumu, nezískáváme body.

Tím se ten tlak jen zvyšuje a zvyšuje.
Každý ví, že potřebujeme bodovat a to napětí se stupňuje. Nemyslím napětí ve smyslu, že bychom byli podělaní, nemáme být z čeho vyklepaní. Pro nás už ale neexistuje jiná cesta než získávat body. Všichni kluci jsou odhodlaní to udělat.

Loni na jaře jste byli taky pod tlakem. Hodně se toho namluvilo o pohárech. Je to teď podobné?
Tlak při hře o záchranu je horší, než když se hraje o poháry. Ten tlak je jiný, je daleko větší. A o to je to těžší se z toho dostat My se s tím, ale musíme poprat. A když už nám to nejde herně, tak to musíme urvat bojovností, dát do toho srdce. Před půl rokem jsme tady měli vlastně to samé, ale dostali jsme se z toho jako mančaft, jako jedna kabina. S tím nám nikdo nepomůže. Musíme si pomoct sami, tím, že se semkneme a budeme poctivě pracovat. Kabina, mančaft, trenér, všichni budeme táhnout za jeden provaz. Věřím, že to zvládneme.