„Na tohle angažmá budu vzpomínat nejvíc,“ řekl. Kaňkou na nostalgickém okamžiku ovšem navždy zůstane, že olomouckému Picassovi, jak se Tomášovi pro jeho malířské schopností přezdívá, tleskalo naposledy pouhých 2916 lidí. Byť ve stoje.
Na procházkové nasazení fotbalistů Sigmy si víc diváku při derniéře s Budějovicemi (1:0) cestu na Andrův stadion nenašlo. „Tati, pojď už!“ tahá za nohu Tomáše při rozhovoru jeho ratolest oblečená do dresu Sigmy se jmenovkou Bobo.
„Ještě chvíli,“ odvětí hrdý otec. Závěrečné okamžiky třiatřicetiletého fotbalisty se neobešly bez zvláštního nádechu: Je to tady, v Olomouci naposledy.
Na závěr sezony jste se dostal na hřiště a loučil se vítězstvím. Takže můžete být spokojený?
Určitě. Sice to byl takový přátelák, na pohled hrozné, ale tři body jsou doma a důležité je, že jsme se s diváky rozloučili výhrou.
Když jste v 62. minutě opouštěl hřiště, zavalily vás nostalgické pocity?
Samozřejmě. Byly to spíše takové smíšené pocity. Zažil jsem tady nějaký kus fotbalové kariéry. Ani nevím, na co jsem myslel. Je to takové zvláštní. Život jde dál.
Se sezonou, zejména s herním projevem, určitě tým spokojen nebude?
Pochopitelně. Chtěli jsme vybojovat pro lidi a pro nás zase nějaký pohár. Doufám, že se to klukům v příští sezoně povede. Já už u toho nebudu. (smutně) Budu jim fandit na dálku. Nevyhrávali jsme zápasy venku, odkud jsme nevozili body. Doma jsme moc neprohrávali, ale nestačilo to.
Zmínil jste, že to byl s Budějovicemi přátelák. Ale neběhalo se ve více zápasech. Není to příčina nepovedené sezony? Jak je to možné?
Nevím. Na zápas se vždycky vyhecujeme. Všechno proběhne v pohodě, pak přijdeme na hřiště a…(přemýšlí) Nejhorší by bylo, když bychom dostali první gól. Z toho bychom se těžko setřepávali. Zaplať pánbůh, že jsme, dá se říct, vždy dali první. Pak jsme zápasy vyhrávali 1:0.
Kde je podle hráče, který strávil v Sigmě pět a půl let, největší problém současného týmu?
No, chybí určitě útočník typu Lukáš Hartiga, protože ten to dokázal strhnout. Neuhýbal ze soubojů. Byl to bojovník, harcovník. Já doufám, že sem nějakého takového hráče přivedou a ofenziva se určitě zkvalitní.
Bude Sigmu táhnout nastupující mladá generace nebo se musí koupit i hotový hráč?
Já myslím, že se musí koupit hotový hráč.
V Olomouci končíte, už víte, kde budete v kariéře pokračovat?
Něco je v jednání. Uvidím. Musím teď čekat, ligy všude končí. Uvidíme, co bude dál.
Tak něco prozraďte.
Nemám zatím nic konkrétního. Uvidíme.
Vidíte to spíš na nejvyšší soutěž nebo třeba nižší někde v teple?
Nevím. Když přijde nabídka z nejvyšší soutěže, tak se nebudu bránit. Samozřejmě je něco jiného, když hraje člověk první a druhou ligu. Uvidíme, co přijde.
Preferujete zahraničí nebo Česko?
Jestli zůstanu tady, nebo půjdu do zahraničí je jedno.
I rodině?
Mám dva syny a rodinu musím zohlednit. Nedá se vzít asi každá nabídka, protože se dvěma malými dětmi to není tak jednoduché.
Na podzim jste měl rozjednané Polsko, je to pravděpodobná varianta?
No, tak nebránil bych se tomu. Kdyby tam byly slušné podmínky a rodina se tam cítila dobře, tak bych vzal i Polsko.
Za těch pět a půl roku jste se stal v Olomouci inventářem. Sportovní ředitel Jiří Kubíček vám děkoval hlavně za záchranu, ale vy jistě vzpomínáte raději na evropské poháry?
Určitě. Poháry byly veselejší stránka. Málokdo si to zažije. Je fakt krásný pocit, když je tady vyprodaný stadion. Budu určitě vzpomínat i na to horší, když se zachraňovalo. To je zase ta opačná strana mince, která je stresující. Ale zachránit se podařilo. Všechno je v pořádku.
Máte nějaký zápas, který vám s Olomoucí utkvěl v paměti?
Když se hrály zápasy v sezoně, kdy jsme uhráli třetí a čtvrté místo po sobě. Nezapomenu na zápasy, kdy se mi podařilo dát gól hlavou, což je na moji výšku takové zvláštní (usmívá se). Zápasy s Brnem, kdy jsem vyhráli 2:1, se Spartou, Slavií s Ostravou a samozřejmě poháry. To jsou svátky a nádherné pocity.
V Olomouci jste zažil i hodně trenérů, pod kterým se vám nejlépe hrálo?
Všichni trenéři něco přinesou. Každý má něco jiného, jinou strategii. Nerad bych jmenoval, abych na nějakého nezapomněl. Na každého trenéra, který mě vedl, mám dobré vzpomínky.
Dá se říct, že vaším odchodem zmizel poslední člen generace, která to tady dříve táhla, jako Kučera, Kovář a nyní Randa?
No, tak důchod se blíží, tak musím odcházet. (usmívá se) Nedá se. Měl jsem tady smlouvu do konce června, ta mě teď vyprší. S klubem jsme se dohodli, že už se prodlužovat nebude. Prostě jedna kapitola končí, druhá začíná.
Když jste na Hanou přicházel z Příbrami, asi jste nečekal, že se tady vypracujete až na kapitána a klíčového muže sestav?
To bylo hezké. Každého potěší, když se stane kapitánem v první lize a může vést mančaft. Říkám, na tohle angažmá budu vzpomínat ze všech nejvíc.
Andrův stadion jsem ještě nenamaloval
Nebudou vám vzpomínky kalit prázdné tribuny a na nich na Olomouc bídných 2916 diváků? I když je to asi návštěva odpovídající tomu, jak vypadaly výkony v posledních kolech.
Jednak a také jsme diváky zklamali naši hrou. Přál bych si, aby tady chodilo více lidí. Když se hráč podívá ze hřiště na plné tribuny, tak se mu hraje určitě o poznání líp. Někteří fanoušci, abych neříkal jen kladné věci, sem chodí vyloženě pouze nadávat. (zklamaně)
Vy jste známý tím, že umíte krásně malovat. Díky tomu jste si vysloužil přezdívku Picasso. Namalujete něco spoluhráčům na památku?
Už jsem tady klukům nějaké portréty zanechal. Teď na to nemám momentálně vůbec čas, ale bránit se tomu nebudu. Jsem zaneprázdněný celkem hodně. Když mi zbude čas, chci ho strávit s klukama a manželkou.
Ztvárnil jste i Andrův stadion?
Ne, ten jsem ještě neztvárnil. (usmívá se)
Půjdete se spoluhráči zapít sezonu?
No, určitě. Po sezoně to dělá každý a my to budeme dělat taky!
Budete chtít na ní hlavně zapomenout?
Tak zapomenout…. Ale mohlo to skončit taky hůř. Jak už jsem řekl, já už tady nebudu, kluci musí jít do další sezony s úplně jinými cíly.
Horší jak minulá tato sezona ale nebyla?
Určitě ne. Loni jsme se zachraňovali do posledního kola, teď už to bylo, dá se říct, rozhodnuté před šestým jarním kolem.
Před jední části sezony vedení vyhlásilo útok na Intertoto cup, nezdá se to teď spíše jako nepovedený vtip?
No, tak nepovedený vtip… (přemýšlí)
Bylo to podle vás v silách týmu?
Těžko říct, ale myslím, že ne.