Taková je bilance levonohého technika Martina Pulkerta (*1984). Na hořkost z malého vytížení si však nepotrpí a sám k tomu říká: „Jsem trpělivý hráč.“

Sigma potřebovala po dvou porážkách v Plzni a na Žižkově zase naplno bodovat, ale Jablonec si nakonec odvezl bod. „Je to škoda. Doma by se mělo vyhrávat a tentokrát jsme na to určitě měli,“ myslí si Martin Pulkert.

„Byla chyba, že jsme druhý poločas nehráli tak dobře, tak aktivně jako v úvodu. Myslím si, že jsme se trochu báli, abychom nedostali hloupý gól, ke kterému stejně nakonec došlo. Jablonec už pak zalezl a v závěru se nám to těžko otáčelo,“ přiznal Pulkert.

Sigma z posledních tří utkání získala jediný bod a klesá tabulkou směrem do druhé poloviny. Může se špatná bilance podepsat na zdravé psychice týmu? Venku se hraje trochu jinak než doma. Myslím si, že jsme měli dát druhou branku, protože šancí jsme na to měli dost, a bylo by utkání rozhodnuto,“ odmítl podobné úvahy Pulkert.

Během šestasedmdesáti minut, které na hřišti strávil, si zapsal přihrávku na Randův gól, i když, jak se ukázalo, to byla spíše znouzectnost. „Chtěl jsem to dávat do brány, ale na mokrém trávníku se balon svezl a nedosáhl jsem na něj. Takže jsem to dal pod sebe Tomáši Randovi a zaplať pánbůh, že mu to tam spadlo.

Pro třiadvacetiletého hráče to byl letos první start v základní sestavě. Na levém křídle se při zranění Onofreje střídal především Kazár s Lukšíkem.

„Jsem rád za to, že hraju, a vážím si toho. Myslím si, že jsem trpělivý hráč, a věřil jsem tomu, že šance dřív nebo později přijde. Šlo o to, být ve správný okamžik nachystaný,“ věří šikovný levák, jehož snem je španělská liga.

„A jestli budu hrát i dál? Je tu velká konkurence, a až se uzdraví Tomáš Kazár, tak to bude velký boj,“ dobře ví Martin Pulkert.