V sestavě jste měl jen tři vyloženě defenzivní hráče. Jeli jste do Teplic s tím, že chcete být hodně ofenzivní a to by mělo na soupeře platit?
Nechceme dělat velký rozdíl ve hře doma a venku co se týká kombinačního pojetí. Ale přece jenom venku tam máme více brejkové hráče a doma ty klasické útočníky, kteří se musí porvat o centrované míče. Spíše to byla taková venkovní brejková sestava. Takový fotbal jsme hrát chtěli a jsem rád, že se to splnilo na sto procent.

Ale vy jste tam moc brejků neměli. V prvním poločase to vypadalo, jako byste hráli doma vy. Měli jste tlak a krásně si přes domácí kombinovali.
Nevím, jak hrály Teplice ve všech ostatních utkáních. Ale pokud znám styl trenéra Plíška, tak je hodně založený na kvalitní defenzivě. Brání v bloku, který mají dobrý. To způsobuje, že jejich obrana je položená níž a my jsme prostor pro kombinaci měli. Hlavně bylo důležité, že se nám dařilo držet míč, že jsme měli spoustu přihrávek. A tím jsme si vytvářeli tlak a získávali prostor.

Pomohlo vám, že už ve dvacáté sekundě měl po centru Janotky vyloženou pozici Hořava? Že to hráče ještě více nabudilo?
Spíš bych řekl, že to byl důkaz toho, že hráči byli na utkání připraveni, že chtěli odčinit nezdar z domácího poháru proti Liberci. Přistoupili k zápasu naprosto zodpovědně, tato situace odstartovala průběh celého zápasu.

Hráči si věřili, bylo to vidět i na tom, že tam byly čtvery jesličky, troje nasadil Melinho, jedny Kaščák, k tomu Hořava vystřihl kličku zidanovku.
Je to pozitivní. Konstruktivní hráči jsou na hřišti od toho, aby něco vymysleli. Pokud je to formou různých kliček, které navíc pobaví diváky, je to jen dobře pro fotbal. Ale pořád budu dbát na to, aby to bylo konstruktivní, prospěšné pro koncovku, smysluplné pro zakončení akcí. Ne aby to bylo jen samoúčelné pro pobavení samotného hráče, to bych v žádném případě nechtěl. Ale sebevědomí tam bylo větší než v předchozích utkáních.

Takže dá se říct, že tým se poučuje z chyb a něco si z nich vezme a příště to udělá jinak?
Určitě. Pro posun jsou důležitá velká vítězství, ale také velké porážky. Na podzim už jsme dostali facky možná tři. Ale všechno to směřovalo k tomu, že hráči si to uvědomili, pracují na tom a vždycky se o stupínek zlepšili. Do jaké míry je to stabilizované, to ukážou až další zápasy.

Ukážou i další zápasy, jak se stabilizoval Hořava, který hrál v Teplicích celkem dobře?
Budu se opakovat. Mladí hráči mají sinusoidu výkonnosti pravidelnou. Dokážou zahrát tři čtyři zápasy dobře, pak mají zase slabší výkon. A Tomáš Hořava má od druhého poločasu domácího zápasu s Libercem tu sinusoidu nahoře. Daří se mu, je sebevědomý. Musím ho pochválit i za defenzivní činnost, zejména v prvním poločase, kdy podstupoval i vzdušné souboje, což předtím nedělal. Je vidět, že na sobě pracuje a je to dobře pro celý tým.

Chybělo mu akorát to, aby dal gól.
Byla tam jedna situace v defenzivě, kde bych mu chybičku našel. Ale směrem dopředu to u mladých většinou ještě tak bývá, že hledají přihrávku. Někdy je výhodnější, kdyby šli sami do zakončení. A Tomáš tam těch situací měl moc, doma s Libercem i naposledy v Teplicích.

Melinho po zápase celkem kulhal.
Hned v úvodu na něj byly tři celkem ostré zákroky. Má pohmožděný kotník, ale je mu ke cti, že vstal, šel zpátky na hřiště, pracoval a v závěru pro nás byl hodně prospěšný.

Přitom on má spíš pověst bolestínka a teď najednou bojuje i se zraněním. Jak se to tak změní?
Každý je strůjce svého štěstí. Melimu jsme to tak podali a myslím, že si znovu fotbal užívá. Pochopil, že je platný pro mužstvo i z hlediska defenzivy. Třeba doma v utkání s Libercem to byl jeho zatím nejlepší výkon na podzim. Hlavně v defenzivě obrovsky pracoval, nutil soupeře ke spoustě chyb, získával spoustu míčů. Tam je vidět velký posun. A že má kvality směrem dopředu, to je bez pochyb, bez diskuse.

Další zajímavostí zápasu bylo, že si hráči hodně měnili pozice, prolínali se. To byl také záměr?
Jedním z mezníků v naší práci byla porážka na Slavii. Kde jsme odvedli svůj jakoby dobrý výkon, ale na Slavii to nestačilo. Mě to inspirovalo v tom, že práce musí být ještě náročnější. A hráče nutím do toho, aby si posty hledali, aby si hledali prostor pro kombinaci. Je to jeden z dalších kroků, který děláme. Myslím, že v Teplicích se nám to podařilo velice dobře.

Tam se vám podařilo dobře i to, že i když tam bylo hodně ofenzivních hráčů, tak se všichni vraceli, nikdo nezůstával viset vpředu. Celý tým bránil, celý i útočil, měli jste tam i útočné akce šest na dva.
Je to jenom ochota. Defenziva je jen o tom jít, udělat ty dva tři kroky navíc. A ne vždy to tak je. Jsem rád, že v Teplicích mužstvo vědělo, o co se hraje, bylo nachystané. A součástí toho byla i práce směrem dozadu.

V tabulce pravdy jste se dostali na plus čtyři body. Máte doma Příbram, pak jedete do Zlína. Po výhře nad Libercem a v Teplicích od vás budou všichni čekat tři body z obou těchto zápasů.
To je logické. Od nás každý čekal, že když jsme v lize porazili Liberec, tak pak mu dáme v poháru trojku. A když jsme prohráli, tak byli lidé nespokojení a kritičtí. Já osobně jsem si toho vědom, hráči také. Jsme si vědomi toho, že doma musíme. A je jedno, jestli u nás hraje Liberec nebo Příbram. Že doma musíme vyhrát, je bez diskuse a jakýkoliv jiný výsledek pro nás samozřejmě bude neúspěch.