Pokračoval jste ve své střelecké sérii. Ovšem utkání ze strany Příbrami moc dobré nebylo.
Myslím, že do konce prvního poločasu jsme hráli dobře. Napadli jsme nahoře, hráli jsme to, co jsme chtěli. Ale ve druhé půli to bylo totální selhání, nedokážu si to vysvětlit. Asi špatná koncentrace do druhého poločasu… prostě jsme to vypustili.

Vypadlo to tak, že druhý inkasovaný gól vás srazil.
Já jsem ten druhý gól ani neviděl. Měl jsem přišlápnuté koleno a ležel za lajnou. Najednou slyším gól.. Ani nevím, jak padl. Ale asi to tak bylo. Asi nás to položilo. Místo toho, abychom hráli naši hru dál, předvedli to, co umíme i na hřištích venku, tak jsme to takhle zbaběle zahodili, vykašlali se na to a dostali ještě další dvě branky.

Váš osmý gól v sezoně, to vypadlo jako taková nevinná situace.
Byla to dobrá akce. Lukáš Pleško to dostal do lajny, jednou centroval, pak se mu odrazil balon zpátky. Podruhé mě trefil přímo na hlavu a pro mě už byl úkol jenom to uklidit. Naštěstí se to povedlo. Ale raději bych to vyměnil za tři body.

Čekal jste, že budete mít při zakončení tolik místa? Přece jen už si soupeři můžou říkat pozor, Huňa.
Nemyslím, že by tam bylo až tolik místa. Obránce na to přede mnou nedosáhl, bylo to fakt těsně nad jeho hlavou. Ale že bych měl nějako moc prostoru, to si nemyslím. Olomouc bránila výborně, hrála agresivně, to co potřebovala. Dostal jsem pěkně nakopaná, hráli prostě to, co potřebovali.

Čím to je, že se Příbrami nedaří venku?
Já nevím… To už je snad nějaké prokletí. Věřil jsem, že v Olomouci uspějeme. Tým vypadal před utkáním dobře, věřil jsem, že vyhrajeme. Ale bohužel.