„Pro nás už je cestou jedině vítězství. Bod pro nás nic neřeší. Potřebujeme výhru s Jabloncem potvrdit ve venkovních zápasech. Máme teď dva těžké za sebou a musíme to zvládnout, jinak jdeme dolů," burcuje ostřílený záložník Michal Ordoš.

Na Julisce však předposlední tým tabulky nečeká nic lehkého, přestože se Dukla pohybuje v nic neřešícím středu Synot ligy.

„Musím říct, že na mě Dukla v danou chvíli působí dojmem vysoké kvality. Daří se jim kombinace, mají zažitý styl hry, jsou schopní zatlačit jakéhokoli soupeře a jsou produktivní. Vrátili se jim do sestavy někteří hráči, kteří dlouhodobě chyběli. Myslím, že dobrý tah je také zařazení Mareše do hrotové pozice," chválí svého dnešního soka kouč Václav Jílek.

Ten dobře ví, že oproti zápasům v Liberci a Mladé Boleslavi, kde Olomoučtí inkasovali ve druhé, respektive třetí minutě, bude důležité podchytit začátek.


„V posledních dvou venkovních utkáních jsme vždy inkasovali brzy jako první, to se pak v naší situaci těžko hledají síly na obrat. I když jsme byli blízko zdramatizování či bodování, tak začátek je samozřejmě důležitý. Čím déle udržíte nulu na kontě, tím větší máte šanci uspět," říká zanedlouho čtyřicetiletý trenér.

Jílek: Nemáme čistou hlavu

Pomoct jeho týmu může už kapitán Miloš Buchta, kterému skončil třízápasový trest.

„Vrací se nám Buchtič, za což jsme rádi, protože prokazoval kvalitu. Reichy ho zastoupil plnohodnotně, nebyl problém. Jsme rádi, že máme dva gólmany, kteří jsou výkonnostně na srovnatelné výši," těší Jílka návrat tradičního hecíře.

Právě psychika totiž bude hrát u Sigmy důležitou roli.

„Nejdeme do toho utkání úplně s čistou hlavou, protože je pro nás teď každý zápas klíčový. To je problém, ale soupeř, který chce hrát fotbal, je pro nás lepší než soupeř, který zaleze 
a hraje z hlubokého obranného bloku," uzavírá Václav Jílek.

Duklu letos sráží vlastní branky
Nelichotivou bilancí se v letošní sezoně Synot ligy může „chlubit" dnešní soupeř Sigmy.

Někdejší armádní celek totiž vévodí statistikám v kolonce vlastních gólů, Pražané se do branky svého brankáře trefili už čtyřikrát. Zajímavé je, že se o všechny smutné trefy podělili jen dva hráči – stoper Lukáš Štetina a středopolař Marek Hanousek.

„Do jiné branky mi to bohužel nepadá. Samozřejmě to mrzí, nemělo by se to stávat, ale takový je holt fotbal," nechal se slyšet prvně jmenovaný Slovák. 
Pomůže i Hanákům?