Otepkova přihrávka na gól šla celkem dlouho. A nevypadala, že je moc rychlá.
Byla včasná a byla přesná. My jsme všichni vystoupili a Darko se za naší řadou zapomněl, tím Svěrkoš nebyl v ofsajdu a mohl jít sám. Myslím, že i ta možnost, že tam mohl Otepka přihrát, byla proto, že jsme zaostávali za Baníkem v osobních soubojích. Nechci, aby to vypadlo nějak špatně, ale metr v pískání byl trošku odlišný. A po dvaceti třiceti minutách jsme nehráli tolik agresivně, abychom nedělali fauly. Ale byla to chyba. Měli jsme hrát pořád důrazně, protihráče napadat tělem. Ale je to i komunikací v obranné řadě. Je to složitější. Rossi má třeba obrovskou kvalitu na tom postu, kde nyní hraje. Chybí tam rychlejší organizace a komunikace.
A budete s tím něco dělat? Že by se Rossi učil více česky?
Pořád s tím něco děláme, stále se tomu věnujeme. Speciálně tomu, aby na sebe hráči mluvili, dirigovali se. Budeme na tom pracovat, abychom se zlepšili, protože jinak by to nefungovalo. Rossi udělal velký pokrok, bude mít učitele, takže to bude zase lepší.
V utkání jste celkem pozdě střídal. Nechtěl jste sahat do fungujícího týmu? Nebo oživit ofenzivu čerstvými hráči?
Hráči, kteří toho hodně odpresují, střídávám. Ozval se Michal Hubník, že ho táhá sval, takže jsme čekali, jak dlouho vydrží. A na lavičce jsme kromě Martina Hudce měli spoustu mladých hráčů. To utkání bylo hodně vypjaté, hodně o zkušenosti. Nechtěl jsem mužstvo oslabovat o zkušenost, spíš jsem cítil, že bychom to měli uhrát vyzrálostí než jakoby zvýšeným pohybem. Navíc jsme nechtěli přijít o výškovou převahu.
Ta byla důležitá při standardkách. A z jedné jste rozhodli. Byl to nacvičený signál?
Na každé utkání máme něco připraveného. Ale je to o tom najít tu mezeru a trefit ji kopem. Tam rozhodují maličkosti, pár centimetrů. Tentokrát to vyšlo, na podzim už počtvrté. Samozřejmě to cvičíme, trénujeme to.
A bylo štěstí, že Melinho mohl kopat roh před jižní tribunou a nikdo po něm nic neházel?
No, kluci to měli v prvním poločase těžké, když jsme před severní tribunou kopali rohy. Byli pod palbou sněhových koulí, měli hodně těžké rohy zahrávat.
V utkání Sigmu podržel brankář Drobisz.
Určitě. A nebylo to jen v tomto zápase. Na podzim měl určitě čtyři pět utkání, která vychytal. A s Baníkem toho měl o trošku víc než normálně. Ale náš styl hry je takový, že chceme hrát otevřený fotbal, a díky tomu se občas stane, že takové šance vznikají. Mužstvo Peťovi samozřejmě poděkovalo, že to vychytal. A to, že udělal jednu hrubku za podzim, je normální.
Vy jste bývalý brankář, bylo pro Drobisze moc složité chytat za zády s bouřícím ochozem plným baníkovců, který ještě navíc sem tam něco házel?
No, je to určitě složitější. Osobně, když to můžu říct, mě to vždycky spíš motivovalo. Když byl někdo za brankou a byl agresivní, ať už verbálně nebo jinak. Ten zápas proti Ostravě byl tak obrovsky důrazný na koncentraci, že hráči spíš vnímali jen výkon, a ta kulisa jako by byla kolem a hnala je dopředu.
