Osobnost Deníku
Přečíst článek >

V týmu Strak ze St. James Parku se hned zabydlel, trenér Sam Allardyce mu dal od začátku sezonu důvěru a místo v základní sestavě. „Už jsem si na fotbal v Anglii zvykl, doufám, že se budu stále zlepšovat,“ řekl Rozehnal. Nyní je v České republice, s kolegy z reprezentačního týmu se v Praze chystá na kvalifikační zápasy proti San Marinu a Irsku.

Rozhovor


* Jak to jde u Strak v Newcastle na začátku sezony?

Vpohodě. Jsem spokojený. pravidelně hraju v základní sestavě, nemůžu si stěžovat.

* Zatím jste nechyběl ani jednu minutu. Tušil jste po přípravě, že to tak bude? Asi jste věřil, že ano.

Věřil jsem, že budu hrát. Nastupoval jsem ve většině přípravných zápasů od začátku, střídával jsem tak kolem sedmdesáté minuty. Tušil jsem, že to vyjde, a doufal, že mi dá kouč důvěru hned od prvního utkání. Povedlo se, teď se budu snažit, aby se mi a celému týmu dařilo, věřím, že v základu budu pokračovat.

* Začátek sezony Newcastle vyšel náramně. Určitě vás hodně nakopla výhra 3:1 v Boltonu.

Jasně že ano. Po třiceti minutách jsme vedli 3:0, v prvním poločase jsme hráli skvělý fotbal. Ve druhém už to bylo horší, ale zvládli jsme to. Bolton byl v předchozí sezoně nahoře, hrál dobrý fotbal. Navíc tam působil náš kouč. Ta výhra nás nakopla, a i když jsme pak v dalším zápase remizovali, tak nám začátek sezony vyšel. Po čtyřech zápasech máme osm bodů, zápas k dobru a čelo není daleko. Něco mohlo být lepší, ale můžeme být spokojeni.

* V Boltonu bylo důležité, že kouč Allardyce tam působil a dobře vás připravil?

Určitě. Příprava byla delší než obvykle, byla trošku jiná. Bolton znal dobře, podrobně nás připravil na každého hráče, jaký je, jaké má přednosti a slabiny. I pro něj to byl důležitý zápas, vrátil se domů.

* Několikrát jste se objevil po standardkách na zadní tyčce a byl blízko gólu. Na tuto variantu přišel trenér sám nebo jste mu řekl, že jít na zadní, to už máte nacvičeno ze Sigmy?

Řekl jsem mu, že jsem takhle skutečně pár gólů dal (smích). Ne, tohle vyplynulo ze situace. Před každou standardkou se seřadíme do čtverce a pak se rozběhneme na určená místa. Pokaždé je to jinak. Ale třikrát jsem se dostal do dobré pozice, z toho dvakrát mi ke gólu chybělo pár centimetrů. Doufám, že to tak půjde dál a nějaké branky se brzo dočkám.

* Jaký je anglický fotbal na vlastní kůži. Je ještě agresivnější, rychlejší a bojovnější, než vypadá v televizi?

Když jste v zápase, tak vám to tak ani nepřijde. Ale je to jiné. Už jsem si dokázal zvyknout, přizpůsobil jsem se tomu. Je to přesně jako v televizi. Bojovné, rychlé, agresivní, v nasazení od první do poslední minuty. Musíte být maximálně koncentrovaný od začátku až do konce, nevypustit žádný souboj, žádný míč. To je nejdůležitější.

* Takže už jste si na ostrovní hru úplně zvykl?

Asi bych neřekl, že úplně. Něco pro mě určitě ještě bude překvapení. Vkaždém utkání budu potkávat protihráče, které neznám. Ale už jsem se přizpůsobil, doufám, že v tom budu pokračovat a budu se ještě zlepšovat.

* Anglie, to je také jiný přístup rozhodčích. Nechávají hře volnější průběh, pouští i ostřejší kontakty. Pocítil jste už i tohle?

Určitě. Skutečně hodně pouští zákroky, které by jinde asi pískali. Už se mi stalo, že jsem si po jednom zákroku řekl, teď pískne faul. Anic, šli jsme do protiútoku. Je to ale i z druhé strany, protože také útočníci mohou atakovat důrazněji. I na to si musím dávat pozor a počítat s tím, přizpůsobit se tomu. Ale hra je tady plynulejší, nekouskují tolik fotbal.

* A vnímáte na hřišti ty pověstné anglické chorály publika?

Nevnímám, ale atmosféru ano. Když jsme hráli první zápas doma, tak jsem si připadal jako v nějakém stotisícovém kotli. Stadion začal s úvodním hvizdem bouřit, měl jsem z toho husí kůži. Je příjemné, když vás přes padesát tisíc diváků žene dopředu, ocení potleskem každou akci, každý vybojovaný balon, každý povedený zákrok.

* Navíc tam je s diváky bezprostřední kontakt, nejsou odděleni plotem. Už jste si s někým stačil pokecat?

To ještě ne. Ale kontakt tam je. Diváci jsou dva metry od hřiště, když padne gól, tak se hráči s nimi můžou radovat. Je to krásné. Kdyby chtěli, tak můžou naskákat na hřiště, ale vědí, že nesmí, takže si to nedovolí.

* Reprezentace jde do kvalifikace na San Marino a Irsko po ne právě povedeném utkání v Rakousku.

Vím, že se po zápase v Rakousku doma zvedla vlna kritiky. Ale takhle bych to nebral. Byl to přípravný zápas, ve kterém byly negativní i pozitivní věci. Něco námto určitě dalo, musíme si z toho vzít jen to dobré. San Marino musíme zvládnout, to je jasné. A pak je před námi Irsko. Musímese připravit na důrazný styl soupeře. Určitě to zvládneme.

* Je pro český tým dobré, že se ofenzivní hráči před kvalifikací rozstříleli?

Samozřejmě s každým vstřeleným gólem roste sebevědomí hráčů. Ti kluci góly dávali, dávají a dávat budou. Jenom jim to teď v některých zápasech nešlo. Ale byla období, kdy se v reprezentaci nedařilo moc defenzivě a ofenziva šlapala. Pak se to obrátilo a jsem přesvědčen, že v rozhodující fázi kvalifikace už to bude sladěné a bude se dařit obraně i útoku.