Davide, máte za sebou dovolenou, tak jaká byla?

Užil jsem si ji. Letěli jsme s rodinou do Turecka. Destinaci zhodnotím takto: Na odpočinek super, ale úplně jsem se tam nenajedl. Oproti Itálii je to rozdíl. Ale účel to splnilo, regenerace proběhla.

Byl jste patronem Olomoucké fotbalové školy. Jak se vám líbila práce s dětmi?

Je to super věc. S klukama mě to baví, jsem tady spíš takový host, jako ty děti. Dělám tady všechno, co můžu. Říkám tomu, že jsem takový animátor, jak bývá na dovolených (úsměv).

Už jste si v Itálii zvykl? Jak se vám líbí Turín?

Jsem spokojený. Hodnotím to spíš, co se týče klubu. Jinam než na stadion a domů se moc nepodívám, ve městě se nepohybuji. Maximálně si zajdu někam na jídlo. Nějaké přátele mimo hráče v Itálii nemám. Takže volám domů třeba přes WhatsApp nebo Messenger. Bydlím v centru Turína, kde je historické a pěkné okolí.

Odehrál jste dvacet zápasů. Se zapracováním do týmu jste také spokojen?

Super. Myslím si, že jsem byl během sezony vytížený hodně. Všechny zápasy se odehrát nedají. Když jich někdo odehraje třicet, je to fakt hodně. Samozřejmě, někdy jsem naskakoval nepravidelně, ale to je život fotbalisty.

Jak vám herně sedí Serie A?

Člověk se musí přizpůsobit. Časem se každý adaptuje. Pro obránce jde o lepší soutěž, protože se dbá na taktické věci a přehled. Útočníci to mají náročnější, musí bránit, méně se útočí. Důraz se dost klade na sílu.

Co čekáte od další sezony, která v Turíně bude bez hvězdného střelce Belottiho?

Změny v týmu jsou obrovské. Docela se to vylidnilo, zůstala nás tam půlka. Nejde jen o Belottiho. Pobega, Brekalo, Pjaca… pryč šli hlavně střední záložníci. A možná odejde i Bremer, řeší se jen za kolik, to se bude táhnout celé léto, je to tak padesát na padesát. Podle mě půjde také.

V Turíně vás každopádně teď čeká letní příprava. Jaká bude?

Čekám bídu, bude to zážitek. Příprava bude brutálně náročná. Očekávám to, co v minulém roce, akorát bude trénink dvakrát denně. Masakr.

Vraťme se ještě k reprezentaci. Výkony v poslední době byly skvělé, fanoušci jsou spokojeni, co vy?

Je jen škoda, že máme čtyři body. Šlo z toho vytěžit víc. Veřejnost úplně nesleduji, ale my hráči poznáme, jestli hrajeme slušně, nebo to nestojí za nic. V týmu panuje dobrá atmosféra, šli jsme se porvat o každý balón.

Jak se vám v Portugalsku hrálo na Ronalda?

Normálně jako na každého hráče. Je to vyšperkované tím, že má docela zvučné jméno (úsměv). Všichni o něm vědí a má to kolikrát těžší, protože se na něj všichni soustředí. Musím říct, že zápasy i pod takovým drobnohledem umí zvládat dobře. Je to vlastně legenda celé fotbalové historie.

Jak se taková hvězda na hřišti chová? Je něco, co vás překvapilo?

Ne, neřekl bych, že by mě něco zaskočilo. Má jedinečný tah ve vápně, rychlé změny směru. Ale na hřišti s balonem nic zvláštního. Samozřejmě má rychlé nohy, ale to už ve vrcholovém fotbale mají všichni.

Prý býval rychlejší…

No (smích). V jeho věku budu rád, když ještě někde budu kopat.

Co jste říkal na Ronaldův ostrý zákrok na Jemelku, po kterém asi měla následovat červená karta?

Upřímně jsem to neviděl pořádně. Naživo to tak hrozivě nevypadalo, až z opakovaného záběru. Možná proto mu rozhodčí dal jen žlutou. Nic ve zlém, ale myslím, že VAR by rozhodčímu v 85. minutě neřekl, aby dal Ronaldovi červenou.

Jak se vám v národním týmu hraje v systému se třemi obránci?

Je mi to jedno. Herní styl je stejný, jako když hrajeme ve čtyřech. Hrajeme ve třech vzadu, ale koncept je pořád stejný. Spíš je to pro nás obránce lepší, že je vše blíž. Hrajeme v reprezentaci víc zónově, což je výhoda.