Po úvodních trénincích zimního drilu prohráli svěřenci Karla Trnečky v Uničově 0:2. Chuť si však spravili o víkendu s Vyškovem, jenž předčili 3:1.

„Výhra nad soupeřem z vyšší třídy samozřejmě vždy potěší. Výsledek je výborný, ale já jsem spokojený i s předvedeným výkonem. Hlavně v prvním poločase jsme hráli opravdu dobře," potěšilo přátelské utkání ve Vyškově zkušeného olomouckého lodivoda.

Přípravné období začalo i fotbalistům Nových Sadů. Jak jste zatím spokojen?
Teď je to náročnější, měli jsme čtyři tréninky za týden, zápas v Uničově a ve Vyškově. Čeká nás soustředění, musíme to těch čtrnáct dní vydržet, zmáčknout to a potrénovat. Pak už budou zbývat jen tři týdny do mistráků a budeme už trošičku ladit formu.

Proti Uničovu už nevyběhl na hřiště nejlepší střelec Nových Sadů Tomáš Režný.
Režný bohužel odešel a David Dvorský taky. Oba patřili do základní sestavy. Zatím nepřišel nikdo pro základ. Uvidíme, ještě zkusíme někoho sehnat. Hlavně útočníka bychom potřebovali.

Tomáš Režný

Tomáš Režný Autor: DENÍK/Stanislav Heloňa

Jaké jsou možnosti klubu při hledání nového forvarda?
Uvažoval jsem o Pezzottim, vypadalo to, že by mohl přijít. Ale nakonec šel zpátky do Holice. Je těžké shánět útočníka. Když jsou všichni zdraví, tak třináct čtrnáct hráčů máme a je to konkurenceschopné pro divizi. Ale když se dva tři zraní, tak jsou problémy.

Kam zamířili Tomáš Režný 
a David Dvorský?
Oba dva šli do Rakouska. To se nedá ovlivnit, budou tam mít víc peněz. My hrajeme zadarmo, tak jim to nemůžu nějak zazlívat. Oba nám pomohli.

Po dlouhodobějších absencích se k týmu ale někteří hráči připojili, že?
Vrátil se hlavně Vilda Papica a odtrénoval tréninky, co jsme měli. Promarodil závěr podzimu. Z hostování přišel zpátky ještě Jiří Šrom. Zranění měl také Vacek a dlouho nehrál. Měl zlomený kotník a promarodil celý poločas.

S přípravou jste začali až na začátku února. Je to dostatečně dlouhá doba před prvním ostrým zápasem?
Každý rok máme zhruba sedm týdnů a v amatérské soutěži to podle mě stačí. Nemá cenu, abychom trénovali tři měsíce, pak by byli hráči přetrénovaní a zápasů by bylo taky moc. Takhle to volím každý rok, kluci chodili hrávat ještě malou kopanou. Trochu se udržovali. Čtrnáct dní to nějak zmáčkneme a pak už budeme trénovat normálně jako během soutěže.

Na plese jsme se stmelili

Na konci týdne vás s týmem čeká kratší soustředění v Ústí nad Orlicí. Jaký bude program?
Dáme tam nějakých pět šest tréninků během čtvrtka až neděle. Hrajeme tam přípravný zápas s domácím divizním klubem. Máme to tam vyzkoušené, jedeme tam čtvrtý rok po sobě, byl tam i třetiligový Prostějov. Kromě kapitána Navrátila bychom tam měli jet všichni. Je tam umělka, regenerace, posilovna a je to přijatelné. Hráči si vezmou dva dny dovolenou a ještě si to částečně platí.

Co říkáte zatím na náladu v týmu po zimním odpočinku?
I soustředění nám pomůže trochu stmelit kolektiv. Hráči jsou natěšení, ale je škoda, že odešel Režný, který byl nejlepší střelec. Ten nám bude asi hodně chybět. S Blahou jsme se domluvili, že by ještě pokračoval, taky měl nějaké zaječí úmysly. Ale slíbil, že tady ještě půl roku zůstane.

Před sebou máte také ještě další přípravné duely.
Čeká nás Ústí nad Orlicí, Přerov, třetiligové béčko Zlína a týden před mistrovským zápasem ještě Chválkovice. Myslím, že to stačí. Mužstvo je pohromadě už tři nebo čtyři roky.

Na slavnostním předávání cen pro nejlepší sportovce olomouckého okresu získal novosadský klub mimořádnou cenu mezi kolektivy. Jaké máte dojmy z takového ocenění?
Určitě nás to potěšilo. V Olomouci je velká konkurence mezi týmy, vyhráli to hokejisté, úspěšné jsou volejbalistky nebo házenkářky. Pro klub je to ohodnocení práce a byli jsme spokojení. Hráčům jsme předali pohár z vyhlašování na plese před věrnými fanoušky. Tam jsme také stmelili kolektiv (usmívá se).