„Pokud chceme hrát o ty nejvyšší příčky, tak si myslím, že bychom to měli zvládnout,“ věděl po plichtě s oslabenou Jihlavou olomoucký lodivod.

Hned v mnoha ohledech fotbalisté Sigmy v duelu s Vysočinou radost trenérovi neudělali. Ten byl spokojený jen s první čtvrthodinkou utkání.

„Vyzařovala z nás agresivita a dostatečná odvážnost,“ říkal Jílek.

„Postupem času se ale tyto atributy vytrácely,“ musel uznat.

A pochválil i soupeřův výkon.

„Z celkového pohledu musím říct, že Jihlava si bod asi zasloužila. Byla hodně bojovná a pracovitá. Zkrátka šli si za tím, byť bych řekl, že si žádnou vyloženou šanci ze hry nevypracovali,“ přemítal jednačtyřicetiletý kouč.

Ze hry sice ne, ale díky častým protiútokům si Jihlava vytvořila mnoho rohových kopů, které v olomouckém pokutovém území tropily neplechu.

„Hrozili hlavně ze standardek, díky čemuž pak i vstřelili vyrovnávací gól,“ potvrdil Jílek.

„V předešlých zápasech jsme tyto situace zvládali velmi dobře,“ ohlížel se trenér.

V sobotním mači však Vysočina Jílkově družině z přímých kopů a rohů, především prostřednictvím průbojného střelce Dvořáka, zatápěla.

Právě moment, kdy soupeř srovnal na 1:1, ležel trenérovi Hanáků v žaludku nejvíce. Ne možná tolik samotná trefa, jako to, co následovalo (či spíše nenásledovalo) po ní.

„Největší zklamání je pro mě reakce na vyrovnávací gól, protože si myslím, že v takovéto chvíli bychom měli zvednout hlavy, okamžitě dostat soupeře pod tlak a vypracovat si více šancí. Reakce od hráčů zkrátka nebyla taková, jakou bych očekával,“ vysvětloval Jílek největší problém utkání na olomoucké straně.

Skutečně, jihlavští fotbalisté se pod žádným velkým a očekávaným zámkem neocitli. Proč?

„Je to možná mentalita hráčů. Dostáváme se do situace, kdy o něco hrajeme, my si to uvědomujeme, a poté to tým – nevím do jaké míry – svazuje. Je to otázka pro nás trenéry, abychom hráčům do hlavy vtiskli odvahu a vítěznou mentalitu,“ uvedl hlavní muž olomoucké lavičky.

„Na hráčích by měl každý vidět, že chtějí vyhrát,“ zakončil Jílek. Tak třeba příští týden v Jablonci…

TOMÁŠ MACÁK