Z jeho vyjádření krátce po skončení fotbalového podzimu navíc bylo jasně patrné, jak mu Olomouc přirostla k srdci.

„Užívám si to 
a trochu využívám situace, že jsem tady nejstarší," usmíval se dvaatřicetiletý obránce.

Jak byste jako kapitán týmu zhodnotil uplynulý podzim?
Určitě pozitivně. Zvládli jsme těžkou chvíli v okamžiku, kdy jsem přicházel. Ale nastartovali jsme to. Musím pochválit všechny, od vedení přes realizační tým až po hráče, že k tomu potom přistoupili tak, jak by se asi mělo. Teď už je jen důležité udržet to v jarní části, která bude ještě těžší. Musíme se o to snažit, protože taková atmosféra, jaká je v kabině teď, je vzácná.Jan Rajnoch na tréninku Sigmy

Při diskusi s fanoušky zazněl názor, že přišel Rajnoch a začalo se vyhrávat. Vy jste u toho ale kroutil hlavou. Tak čím to bylo, když ne Rajnochem?
V životě jsou chvíle, kdy jste hodně dole. Já jsem si toho prošel spoustu a musím říct, že poprvé v životě mám pocit, že hráči mi tady věří, že to, co jsem jim řekl, když jsem přišel, začali plnit.

Co se tedy změnilo?
Změnilo se to, že jsem kluky na tréninku začal kopat. Řekl jsem jim: Takhle vás kopou všichni, tak začněte kopat taky. Kopněte i mě. Je mi to jedno, ale něco dělejte! Vzali si to nějak k srdci a začalo to fungovat. Takže určitý faktor, že jsem sem přišel jako nový, tam možná byl. Ale vůbec to není jenom mnou. Prostě jsem jen řekl svůj názor a ukázalo se, že byl pravdivý. To je celé.

Potřeboval tým někoho s vašimi zkušenostmi?
Jsem rád, že klukům můžu ty zkušenosti předávat, a budu se o to snažit dál. Máme tady hráče, kteří mohou hrát úplně jinde než ve druhé české lize nebo i v první české lize. Ať už je to David Houska, Kuba Plšek, Honza Navrátil, Tomáš Zahradníček. Všechno kluci, kterým bych přál, aby si zahráli někde v zahraničí. Pokud budou pracovat tak, jako pracovali na podzim, tak se jim to může splnit.

Na hřišti jste tým občas docela hlasitě dirigoval.
Tak to někdy musí být. Je potřeba umět zařvat. Za svou kariéru jsem se ale taky hodně změnil, teď už to všechno beru pozitivně. Ale každý hráč je trochu jiný. Na někoho musíte řvát pořád, na někoho občas, někdo zase potřebuje jenom pochválit a povzbudit. Po takových třech týdnech jsem už ale věděl, co na koho platí.

Tak povídejte…
Třeba na House nemůžete nikdy zařvat. Na to musíte jít jinak (usmívá se). Je to vynikající fotbalista a inteligentní kluk. Nejspíš člověk s největším potenciálem v našem týmu. Tomu vždycky radím, ať se dívá na Spartu a na Matějovského, že je úplně stejný typ jako on. Tak ať se dívá, jak si on chodí pro balony. David nad tím pak přemýšlí, přenáší to do tréninku a na hřišti to pak je vidět. Na Denise Canu zase musíte řvát pořád. To je horlivý Černohorec, který běhá všude, kde nemá, když se na něj neřve.Jan Rajnoch. Sigma v Šantovce besedovala s fanoušky

Zdá se, že vám to tady v Olomouci za těch pár měsíců přirostlo k srdci. Je to tak?
Určitě. Jsou tady super kluci. Je na nich vidět, že hodně chtějí. Já si to užívám 
a trochu využívám situace, že jsem tady nejstarší. Ono je to samozřejmě snazší, když se pořád vyhrává. Teď jsme se naučili vyhrávat a svědčí nám to. Na společnou večeři pak taky jdete s jinou náladou. To je taky změna.

Zavedli jste společné večeře po zápase?
Bylo to tady i dřív, ale kluci se najedli a šli domů. Teď je to jinak. Společně všichni koukáme na fotbal a nestane se, že by se to rozuteklo. Kolikrát se jde třeba i někam dál. Samozřejmě se nechceme někde nějak zvlášť ukazovat, aby nebyl nějaký průšvih. Ale když se jde, tak jdou všichni. Pro partu je i tohle důležité.

Na začátku rozhovoru jste říkal, že jaro bude ještě těžší. V čem? Třeba v terénech, které byly na podzim špatné až na konci?
Pro mě jsou ty terény obrovská bolest. Já se snažím hrát vždycky technicky, a to třeba v Karviné i ve Frýdku vůbec nešlo. Balon se odrazí jinak, než čekáte, já tam byl pozdě, hned žlutá karta. Hrozný, hrozný (usmívá se). Pro mě bude jaro v tomhle určitě zajímavé, ale už jsem zkušený 
a musím si s tím poradit.

Vy jste během podzimu okusil první i druhou ligu. Můžete je srovnat?
Rozdíl mezi první a druhou ligou tady určitě je. Ale na druhou stranu musím říct, že mě druhá liga docela kvalitou překvapila, protože tam hrají šikovní fotbalisté. Většinou jsou to ale kluci bez zkušeností. Dá se říct, že jsem znal jen Zdeňka Pospěcha z Opavy 
a Honzu Trousila v Karviné (směje se). Je tam hodně kluků na hostování z větších klubů, což si myslím, že je správná cesta, protože i já jsem potřeboval hostování, abych se někde vykopal. Pracují tam mladí trenéři. A dobře. Je to slušná soutěž, terény a stadiony ji ale bohužel brzdí.

A co první liga. Má současná Sigma na to, aby v ní obstála? Nebo by potřebovala výrazněji posílit?
Můj názor je, že v podobě, ve které jsme teď, bychom ligu hrát mohli. I proto, že kluci sbírají další zkušenosti. Mentálně jsou silnější než v minulé sezoně. Zocelilo je to. Dnes už vědí, že to kolikrát nejde jen fotbalovostí a musí se zabrat jinak. Podle mě by náš současný tým na první ligu měl.