A venku Sigma dokázala zvítězit po jedenácti zápasech, předtím to bylo loni v září v Ostravě. „Od první minuty jsme byli aktivní a ucítili, že by šlo vyhrát,“ říká trenér SK Sigma Olomouc Zdeněk Psotka. Byl to pro něj první zápas v nejvyšší soutěži.

Rozhovor

Úvodní zápas ligy Sigma zvládla, takže můžete být spokojený?
Určitě. Máme vítězství, máme tři body. Hra vypadala také jakž takž, takže jsme určitě spokojení.

Když o přestávce v televizi mluvil váš asistent Kotůlek, tak z něj bylo cítit odhodlání získat tři body. Jeli jste k zápasu s tím, že nic jiného neberete?
Do každého zápasu jde každý tým s tím, že chce vyhrát. My jsme od první minuty byli aktivní. Ucítili jsme všichni, že by tam šlo vyhrát, takže jsme se snažili o přestávce hecovat hráče, abychom šli do gólu a vítězství získali.

To se povedlo. Nakonec k tomu pomohla olomoucká tradiční zbraň – standardky.
Obecně ve fotbale nyní hrají standardky velkou roli. Ve hře jsou mužstva na sebe dobře takticky připravená. V české lize chybí více kreativity u hráčů, takže si standardkami hodně pomáháme. Jsem rád, že nám to vyšlo, ale také jsme z jedné standardky inkasovali. Ale měli jsme tam několik slibných, které ještě mohly gólem skončit.

Ten inkasovaný gól byl vlastní. Bylo to podle vás tak dobře kopnuté, že s tím nešlo nic dělat?
Domácí hráč to zahrál velice dobře. Michal Ordoš měl jednoho z protihráčů na starosti osobně. Bohužel, trefilo ho to do hlavy, to se stane. Tam už je to složité.

Ukázal pak následný vývoj, že tým si věří? Ani po celkem laciné inkasované brance se nepoložil a dál se snažil být aktivní.
No, měli jsme tam na hráče po prvním poločase výtku, hlavně na ty starší. Sice jsme hráli, ale tolik jsme nekomunikovali. Aby se povzbuzovali mezi sebou, ve druhém poločase se to zase vrátilo.

Ve druhém poločase šel do hry útočník Doležal. Hráli jste venku, vedli, to je dost neobvyklé mít v závěru zápasu tři hroty.
Je to moje filozofie. A vím, že všichni tři jsou vynikající při práci dozadu i při napadání. A neméně silní jsou směrem dopředu. Problém v tom nevidím, v našem rozestavení to budeme používat častěji.

Takže to bude podle hesla, že když budete jen bránit, tak stejně gól dostanete?
My samozřejmě nechceme pasivně bránit, chceme bránit aktivně. A vždycky je to tak, že pokud jste pasivní, tak si soupeř šance vytvoří a je otázka času, kdy nějakou promění.

Vy jste na lavičce ani neměl defenzivní hráče. Znamená to, že taková ta varianta, vedeme, stáhnu útočníka a půjde tam další stoper, se od vás čekat nedá?
(úsměv) Asi ne, touhle formou asi ne. Pokud hodně zalezeme před vlastní šestnáctku, tak stačí jeden špatně odražený balon a můžeme dostat gól. Když to tak dopadne, tak to bude nechtěné, bude to silou soupeře nebo naší špatnou hrou. Je to mnohem více nebezpečnější, takhle hrát nebudeme, budeme chtít držet obranu pořád vysoko.

V tom utkání byly zřejmě dvě největší slabiny chaos v závěru a to, že jste nedali gól ze hry.
V prvním poločase se nám dařila hra ve středu hřiště. Tam velice dobře pracovali Melinho s Hořavou a Kaščákem. Ale v útočné fázi jsme málo využívali Hubníka, Kazár se až tak dobře nepohyboval, takže tolik šancí jsme neměli. Ve druhém poločase jsme se zlepšenou hrou útočníků do šancí dostávali. Ze hry jsme se neprosadili, věřím, že to přijde. A co se týče toho závěru? Na levé straně tam hráli dva mladí - Heidenreich a Doležal. Třikrát to řešili hodně netakticky, což přičítám jejich věku. Zaplaťpánbůh to nebylo potrestané. V samotném závěru to byla hodně laciná chyba. Jenom tím, že se to budou učit, budou se do těch situací dostávat, tím se budou zdokonalovat.

Místo zraněného Rossiho nastoupil Hořava. A zápas se mu docela povedl. Líbil se vám jeho výkon?
(úsměv) Když jsme pro váš web dělali on–line rozhovor, tak se mě na to jeden z fanoušků ptal. Jestli si dokážu představit, že by hráli Melinho s Hořavou spolu. Tenkrát jsem to považoval za hodně hypotetickou možnost. A teď spolu nastoupili a naprosto si vyhovovali. Myslím, že Tomáš to zvládl velice dobře i z hlediska defenzivy. Souboje jeden na jednoho vyhrával dost často. A směrem dopředu je to šikovný hráč, který chce vždycky něco vymyslet a umí přejít jeden na jednoho i v rychlosti. Ale měli oba výhodu v tom, že za nimi byl Mara Kaščák, který to tam odřídil, odpracoval.

Jak dlouho bude Rossi chybět?
On i Laco Onofrej jdou na poslední vyšetření, ve čtvrtek by se měli zapojit do plného tréninku.