„I tak je to jeden z největších úspěchů islandského fotbalu,“ vyznal se spokojený kouč Framu Thörvaldur Örlygsson.

Trenér Psotka vsadil na očekávanou základní sestavu, v níž nechyběl navrátilec Šultes, devatenáctiletý debutant Dreksa a posila středové řady Rudolf Otepka. Sigma se rozjížděla pomalu, nervozita z ní opadla až po čtvrthodině hry.

Nejnebezpečnější byla v 17. minutě střela Tomáš Hořavy, když si talentovaný záložník jen tak na pětníku připravil pozici a z kroku vypálil. Výborný Halldórsson byl ale na místě a vyrazil na roh.

Sigma měla sice územní převahu, ale přes zatažený islandský val se nedokázala výrazněji prosazovat. Byla tak odsouzena ke statickému tlaku a posílání centrovaných balonů do přeplněného vápna hostí. „Utkání mělo takový průběh, jaký jsem očekával. Bylo to o dobývaní branky Framu,“ poznamenal trenér Sigmy Zdeněk Psotka.

Solidně zaplněný a po dobrém fotbalu hladový Andrův stadion dokonale zmrazil ve 21. minutě na malém vápně zcela nekrytý obránce Fjóluson. Ten hlavou zakončil nakrátko rozehraný roh britského dua McShane a Tillen.

Pro hráče Sigmy přichystal pořádně ledovou islandskou sprchu. „První gól byl pro nás velice důležitý. Díky němu jsme uhráli tento fantastický výsledek, jsem absolutně spokojený,“ pochvaloval si Örlygsson.

„Mě je to hrozně moc líto, protože když utkání začínalo a viděl jsem tu atmosféru na stadionu, tak jsem cítil satisfakci za to, že jsme se do pohárů dostali. To jsem taky hráčům o přestávce patřičně zdůraznil, že musíme hrát s mnohem větším nasazením, s mnohem větším srdcem,“ prozradil Psotka.

Snad díky tomu vstoupila Sigma do druhé půle aktivněji. Zpřesnila rozehrávku a začala i více riskovat, co se týče hry dozadu. Vyrovnat mohl v 51. minutě Otepka, ale jeho tečovaná rána skončila těsně vedle.

Po hodině hry připravil pozici Otepka pro Janotku, jeho pokus z otočky ale Halldórssona vyděsit nemohl. „Ve druhém poločase už byl na hráčích vidět psychický zmar z toho neúspěšného obléhání, i když jsme se to zkoušeli pořád burcovat,“ musel uznat Psotka.

Sigma i přesto neustále tlačila, ale gólové radosti se ne a ne dočkat. Střídající Hubník svoji hlavičkou netrefil bránu a Hořavovu ránu zase vyboxoval pozorný brankář Framu. „Soupeř bránil čím dál níž a bylo těžké se do toho prosazovat,“ řekl olomoucký kouč.

Když už to vypadalo, že si Island opravdu odveze historickou výhru, zachránil Sigmě naději na postup minutu před uplynutím základní hrací doby Brazilec Rossi, který se z třiadvaceti metrů opřel plnou sílou do míče a vymetl zakleté islandské brance dokonalou šibenici.

„Bohužel srovnávací branka přišla pozdě a živá voda nám byla na poslední tři minuty k ničemu,“ konstatoval Psotka. Ale na závěr zvednul hlavu. „Je to poločas. To dobývání pokračuje a já věřím, že to dobudeme a postoupíme.“