Olomouckým futsalistům se tak nabízí možnost postupu do VARTA ligy.

Půjdete do nejvyšší soutěže?
Pokud budeme chtít postoupit, tak sehnat finance není jednoduché. Budeme chtít, aby se do toho univerzita zapojila a finančně nás podpořila. A zároveň budeme muset sehnat další sponzory.

Už jste případný postup s Univerzitou Palackého probíral?
Upřímně, teď žádné ohlasy nejsou. Těžko říct, jestli se lidem na vyšších pozicích futsal líbí, nebo nelíbí. Budeme se určitě chtít sejít a probrat další kroky do dalších let.

Kdyby to nevyšlo, oslovíte nějaký soukromý subjekt?
Kdybychom do první ligy šli, tak určitě pod Sportovním klubem UP. Nemáme v plánu v tomto ohledu dělat změny.

Před sezonou jste chtěli postoupit, přesto, nejste trošku překvapen?
Na začátku jsme netipovali, že bychom měli být na první příčce a mít takový náskok. Náš cíl bylo pohybovat se uprostřed tabulky. Hlavně abychom neudělali ostudu.

Bál jste se, že celý projekt může skončit fiaskem?
Strach jsem neměl, protože jsem věděl, že když do toho vstoupím, tak půjdeme se vší silou ukázat všechno, co umíme. A když jsme později už věděli, jaké kluky máme a s jakými budeme pracovat, tak bylo jasné, že budeme důstojně reprezentovat Univerzitu Palackého.

S ní jste se spojili hned od začátku. Proč?
Vize byla taková, že kluci, kteří budou chtít u nás studovat na univerzitě, můžou být z Čech nebo z Moravy, ale pokud mají lásku k futsalu, tak tady můžou hrát i studovat. Myslím si, že skloubit školu s poloprofesionálním sportem nebo obecně se sportem na vyšší úrovni je strašně těžké. I proto jsme založili klub.

Kdy vás napadla první myšlenka na jeho založení?
Oddíl SK UP Olomouc vznikl zhruba v březnu. S pár kluky z univerzity jsme se potkali a první myšlenkou byla celouniverzitní liga. Ze začátku to bylo chaotické, všichni studujeme a neměli jsme zkušenosti se zakládáním klubu. Každopádně to bylo hodně papírování, hodně telefonátů s fotbalovou asociací, poptávání, zda můžeme hrát tady (ve Sportovní hale UP, pozn. red.) a další komunikace s různými partnery. Cesta byla delší, než jsme předpokládali.

Jak náročné bylo sehnat hráče?
Bylo to úplně to nejjednodušší. Tým je složený z pětadvaceti třiceti kluků, kteří dvakrát týdně trénují. Do zápasu se dostane pouze čtyři plus jedna, takže na některé kluky se ani nedostane. Hráčů máme dostatek.

Na týmové fotce máte několik třetiligových hráčů, například uničovského Aleše Krče. Proč se neobjevil v zápase?
Ze třetiligových hráčů tam máme i Romana Balu nebo Marcela Krayzela (oba hráči SK Uničov, pozn. red.). Bohužel ti kluci mají tréninkové jednotky celý týden, takže nestíhali naše futsalové tréninky. Tím pádem příležitost dostali hráči, kteří chodí pravidelně na trénink a trénují poctivě.

Založil jste úspěšný futsalový klub, ale zasáhl jste jen do několika zápasů. Není vám to líto?
Samozřejmě bych se do hry rád zapojil, ale těch organizačních věcí je spousta. Klukům jsem do toho nechtěl vstupovat, byli rozehraní a těch organizačních věcí, kdy se musí něco dopilovat, je pořád spoustu.

Je organizace náročnější, než jste čekal?
Je. (smích) Ještě hraju třetí ligu v Petřkovicích a je to trošku problém dojíždět do Ostravy, v Olomouci studovat, a ještě v neděli přichystat celý futsalový program v hale. Naštěstí se později všechno skloubilo a nějak jsme to doklepli a ve vedení už má každý rozdělené úkoly.

Šel byste do toho znovu?
Těžká otázka. Nevím, jak na to odpovědět. (smích)

Už jste zmínil, že domácí zápasy hrajete v neděli. Proč?
Kluci nehrají jen futsal, ale hrají i velký fotbal. Čas je naplánován i proto, že studenti často dojíždí do školy v neděli odpoledne, takže se můžou přijít podívat. Navíc v neděli večer se žádné sporty v Olomouci nehrají, takže i veřejnost se může přijít podívat. Zatím chodí, za což musím všem divákům poděkovat.

Ve vedení jste všichni studenti. Přemýšlíte nad tím, co se stane s klubem, jakmile ze školy odejdete?
Teď plácnu, ale pokud tady někdo za tři roky bude nebo nebude studovat, vždycky sem bude přicházet nová generace. Už dnes přichází telefonáty hráčů, kteří působí v první futsalové lize a kteří začnou studovat na univerzitě, a chtěli by hrát za Olomouc. I proto se o budoucnost nebojím, důležité je, že jsme se dostali do podvědomí a Univerzitě děláme reklamu.

Docela aktivně komunikujete i přes sociální sítě, kde nahráváte pozvánky, sestavy nebo pozápasová hodnocení.
O sítě se perfektně stará Štěpán Stodůlka. V dnešní době sociální sítě vládnou světu a my tím chceme ukázat ostatním klubům, že to jde. Chceme, aby to lidi bavilo, měli z toho radost a přicházeli na další utkání.

Tadeáš Spurný