Na exhibici v Litovli stihl poločas a pak už pospíchal na žákovský turnaj E.ON Junior Cup, jehož byl patronem.

Mezitím ztratil i pár slov o tom, jak se rodil jeho přestup na sever Čech a jak se 
v novém působišti už po pár dnech cítí jako doma.

O vašem přestupu do Jablonce se spekulovalo dlouho, ale nakonec byl oficiálně potvrzen až den před startem letní přípravy. Stihl jste se v Olomouci rozloučit?
Ono se to celé rodilo trochu dřív. S několika kluky jsem to stihnul, i když ne se všemi, protože někteří odjížděli na dovolenou.

Řešili jste spolu, že tady na druhou ligu nebudete?
V té době to ještě nikomu asi ani nedocházelo. Všichni jsme byli tak trochu v šoku 
a navíc ani ostatní nevěděli, co se tady v Olomouci vlastně bude dít.

Pro vás osobně bylo nějaké dilema, jestli přijmout nabídku Jablonce? Nebo se první liga prostě neodmítá?
Musím říct, že to nebylo ani tak o tom, že by se něco řešilo až po sestupu. Jednání probíhala už v době, kdy jsme se zachraňovali. O to horší to pak pro mě bylo, když se sestoupilo. Teď to skoro vypadá, že utíkám ze druhé ligy do první. Pravděpodobně bych ale odešel, 
i kdyby se hrála první liga.

Moravština v Jablonci pomalu převládá

V Jablonci se za poslední dobu vytvořila silná olomoucká klika. Jak vás přivítali?
Už jsem to říkal v jednom rozhovoru v Jablonci. Sice jsem tam přišel jako nový, ale polovinu kabiny znám. Pět kluků je z Olomouce a další znám z reprezentace. Po třech dnech jsem se tam cítil, jako kdybych tam byl minimálně půl roku.

Nebavíte se tam už víc hanácky než česky?
No moravština v kabině pomalu převládá (směje se).

Mužstvo, které Jablonec skládá, vypadá na papíře hodně silně. Už byla nějaká řeč o tom, jaký cíl tým pro sezonu dostane?
O ambicích zatím řeč nebyla. Ale trenér Šilhavý nám od začátku připomíná, že chceme být úspěšní a chceme být co nejvýš. Že by třeba ale přišel pan Pelta do kabiny 
a řekl, že máme nějaký úkol, to zatím neproběhlo.