„S výsledky jsem samozřejmě spokojený, ale spíš než za výsledky jsem rád za kulisu, kterou tady lidé vytváří. Ještě víc mě těší, že rozdáváme fotbalovou radost po okrese. Po dědinách, kde takové akce nikdy nezažili. Vesnické kluby drtí dnes každou korunu, peníze na nižší úrovni nejsou," prohlašuje šéf FC Sigma Hodolany Martin Čechovský a pokračuje:
„Vykládají nám, jaké mají příjmy ze vstupného a z piva, kterého se prodalo moře. Že jim moc pomohlo, že tam hrály Hodolany a že mají třeba na půl roku peníze na placení energií a podobně," těší muže, který se svými přáteli inicioval renesanci hodolanské kopané.
V amatérském sportu vidí ale i další rozměr.
„V podpoře ostatních bychom chtěli pokračovat. Po postupu do třetí třídy zase přijdou jiné vesnice, kde je situace podobná. Budeme se snažit zase o nějakou morální očistu fotbalu, který u nás zrovna nemá dobré jméno. Chceme aspoň takto pracovat na tom, aby se třeba z fotbalu stala kulturní událost, jako tomu bylo kdysi. Lidé se scházeli pomalu ve svátečním a šli se pobavit na fotbal s kamarády a se známými a vzpomínat na staré časy," objasňuje svou vizi Martin Čechovský.
Fotbalisté FC Sigma Hodolany. Autor: DENÍK/Stanislav Heloňa
PATRIOTI A NÁVŠTĚVY JAKO VE TŘETÍ LIZE
Na opraveném hřišti, které nějaký čas patřilo Holici, už se ze zápasů stala událost.
„Věděl jsem, že Hodolaňáci jsou celkem velcí patrioté. Ale že to bude až v takovém měřítku… Paní mi třeba řekla, že tady potkala sousedy, kteří bydlí o dvě ulice vedle a za dvacet let je nepotkala ani v obchodě. S čistým svědomím můžu říct, že v Hodolanech se z toho kultura stala. Neděle tady bývají výborné, i když není třeba počasí, hraje reprezentace nebo hraje Sigma," těší atmosféra hodolanského šéfe, který nabízí i srovnání:
„Divácká účast je na tuto soutěž úplně abnormální. V pondělí si kupuju noviny a dívám se na návštěvnosti v divizi nebo ve třetí lize. Jsme tam v návštěvnosti na zápasy třeba do třetího nebo do pátého místa. A hrajeme úplně jinou soutěž než tato mužstva, takže paráda," chválí fotbalový nadšenec.
Tým se může pomalu začít chystat na účast ve třetí třídě.
„Zásahy do týmu asi moc dělat nebudeme. Zažil jsem to u ostatních oddílů, že sehnali jednoho dva hráče, kteří byli suproví fotbalisti, ale kabina se rozhádala a rozpadla. Doufám, že kádr udržíme pohromadě co nejvíc. Samozřejmě někteří ti chlapi mají léta, jsou nemocní a bolaví. Když mi někdo řekne, že na to zdravotně nemá, tak můžeme maximálně poděkovat a důstojně se rozloučit," pravil po sezoně Čechovský.
Hodolanský kotel v Grygově. Autor: DENÍK/Stanislav Heloňa
Nikam se nehoňte!
Ačkoliv se Hodolany nachází v soutěžní hierarchii na nejnižších příčkách, zážitky předčí i roky strávené na vyšší úrovni.
„Jsou tady kluci, kteří hráli župní přebory, divize, někteří třetí ligu. A říkali, že tohle je úplně abnormální. Někteří jsou chlapi v letech a říkali, že tady ukončí kariéru, ale že tohle v životě ve fotbale neprožili. Jak účast na domácích zápasech, tak výjezdy na venkovní zápasy. Jezdili jsme vlaky, když jedeme autobusem, tak je plný pokaždé," upozorňujeMartin Čechovský a dodává:
„Kluci jsou za to strašně rádi a podle toho k tomu i přistupují. Nevynechají jediný zápas, jediný souboj. Snaží se makat a jsou si toho moc vědomi, že lidé si tady vyšlapali fotbal z bahna a dělají všechno pro to, aby se jim hra líbila."
A jak mají v Hodolanech pokračovat dál, poradili vedení celku i sami diváci:
„Starousedlíci nebo lidé, kteří sem chodí na fotbal, nám říkají: Kluci, nikam se nehoňte. Do žádných vyšších soutěží se netlačte, bude to stát akorát peníze. Hrajte pěkný fotbal, ať se na to dá dívat a ať padají góly. A ať máte teplý párek a studené pivo. A všichni tady budou spokojení," s úsměvem vyjmenoval nároky publika Martin Čechovský.