„Jsem rád, že mi to tam padá nejen z penalt," usmíval se dvaadvacetiletý záložník.

Byl to nacvičený signál, nebo náhoda?
Nacvičený signál, v týdnu jsme to trénovali a málem jsme je nachytali i podruhé (úsměv). Měli obrannou řadu postavenou na osobkách, jenom jeden hráč byl na tyči. Toho jsme stáhli ke gólmanovi, Šindy mi udělal dobře blok, já jsem tam vyplul a stačilo jen trefit bránu.

Podaří se to Šimonu Faltovi takto dobře na tréninku kopnout pokaždé?
Jemu jo, ale mně ne (smích). Bylo to pěkně kopnuté, i Alde Škerle mi říkal, že by to stihnul kopnout, kdybych to neměl. Díkybohu, že mi to nechal.

Co ta vaše asistence? Zdálo se, že jste měl nejdřív štěstí.
Předcházela tomu moje malá domů, která se od jejich útočníka odrazila mně do běhu. Podíval jsem se dopředu, kde jsem měl v náběhu dva hráče. Stačilo jen načasovat balon. Vybral jsem si Zahryho a ten to chladnokrevně uklidil do brány.

Pak jste však opět trochu vyklidili pole…
Ani si tak nemyslím, že bychom vyklidili pole. Táborsko má kvalitní mančaft, o čemž jsme se přesvědčili v poháru, a opět to potvrdili. Když se dostanou na míč, jsou šikovní. Tentokrát jsme to eliminovali naší pracovitostí dozadu. Polevili jsme až dvakrát v závěru, protože jsme zkazili několik akcí a pustili jsme je do brejku. Teď do Táborska jede Baník, nečeká ho tam vůbec lehký zápas.

Ve středové řadě jste sváděl souboje s Kalvachem a Nešickým, bývalými hráči Sigmy. Věděl jste, jak na ně?
Oba znám dobře z dorostu, s Nešou jsem dokonce bydlel na bytě. Jde vidět, že to jsou dobří fotbalisté a mají před sebou slibnou budoucnost.

Vypadáte teď jako tým hodně v pohodě. Taky to tak cítíte?
Vyhráli jsme šest zápasů v řadě, takže pohoda je cítit. Sedly si některé věci a konečně se přidala pracovitost, bez které to ve druhé lize nejde. Připomíná mi to předloňskou sérii výher.

Ta však trvala osm utkání. V čem teď vidíte největší rozdíl?
Těžko porovnávat, nevím přesně, kolik nás tam zůstalo ze základu tehdy. Ale jsou to rozdílné mančafty, chybí nám třeba dirigent, jako byl Ordži (Michal Ordoš). Zase to však nahrazujeme poctivou obranou, což on neměl (smích).