Tu patičkou při kombinaci na jeden dotek, jindy zase přihrávkou dloubákem, to když ho dva protihráči v zeleném dostali do zdánlivě bezvýchodné situace u postranní čáry.
V záblescích opravdu připomínal nejmenovaného francouzského fotbalistu, aktuálně působícího v New Yorku, k němuž jej kdysi přirovnal trenér olomoucké juniorky Chromý, a s nímž je sám Petr tak nerad spojován.
„Když člověk vede 3:0, tak si hodně dovolí. Je pravda, že jsme tam měli některé povedené akce,“ uculoval se v mixzóně po zápase.
A mohl si to dovolit. K výhře Hanáků nad klokany přispěl prakticky bezprostředně po nástupu do druhého poločasu veledůležitou brankou na 2:0, která poslala hosty z pražských Vršovic do kolen.
„Na začátku druhého poločasu jsme na ně vlítli, dali další dva góly a pak už to šlo. Mohli jsme to v pohodě dohrát,“ neopomněl Petr připomenout ještě výstavní třetí trefu Michala Hubníka.
Právě muž, který se s plzeňským Rezkem dělí o vedení v tabulce střelců, přihrával na Petrův gól.
„Míša to výborně potáhl po straně. Já jsem chtěl nejdřív běžet na přední tyč, ale pak jsem viděl, že to asi půjde na zadek, tak jsem si jenom couvl a najednou jsem byl vlastně úplně sám. Pak už jsem jen dával do prázdné,“ popsal dvacetiletý forvard situaci ze 47. minuty.
„Obránce se asi díval hodně na balon. Viděl nejspíš, že letím na přední a jak jsem si odskočil, tak už na to nezareagoval,“ poznamenal k oklamání svého neúspěšného strážce Daniela Nešpora.
Ve chvíli, kdy Petr zvyšoval náskok Olomouckých, už byla dávno zapomenuta nepříliš povedená první půlhodina, kdy Sigma nemohla nalézt recept k na překonání umně spletené pavučiny.
„Počítali jsme s tím, že to bude těžké a že Bohemka přijede hrát hlavně na brejky,“ prozradil Petr.
„Navíc nehráli úplný beton. Když měli možnost, tak zkusili jít dopředu a hodně nás zlobili. Přežili jsme pár takových šancí. Nebo ani bych neřekl šancí spíš takových brejkových pološancí. Naštěstí jsme do poločasu dali první gól, který nám hodně pomohl,“ řekl olomoucký útočník.
Nedá se říct, že by snad olomoucký gól přímo visel ve vzduchu, ale pravdou je, že zhruba od 30. minuty domácí nápor narůstal. Hubník trefil ve skluzu břevno a k vidění byly i další nadějné, ovšem nedotažené akce.
„Myslím si, že to byl takový ten postupný tlak, který nakonec vyústil až v kýžený gól. Jak říkám, po něm už se nám logicky hrálo daleko lépe,“ podotkl Petr.
Sigma si nakonec pro výhru došla v klidu a pohodě. Komplikací nebylo ani snížení Škody dvacet minut před koncem.
„Ani po gólu na 3:1 jsme už neznervózněli. Kdyby to bylo o jeden gól, tak možná jo, ale pořád to bylo o dva, takže jsme dál mohli hrát svoji hru,“ uzavřel olomoucký útočník, který už v lize nastřádal vedle čtyř vstřelených branek také úctyhodných šest gólových přihrávek.
