Jak těžké bylo prosadit se proti Teplicím?
Byli na nás výborně nachystaní. Ve středu pole jsme toho místa moc neměli. Od šedesáté minuty se to trošku potrhalo, když docházely síly. Začali jsme mít větší převahu a nakonec se to zaslouženě zlomilo na naši stranu.

Vy jste k výhře výrazně přispěl jediným gólem. Jak se ta situace zrodila?
Při gólu mi to Kuba Plšek výborně prostrčil na vápno, celý zápas jsem na to čekal, až to tam takhle projde. Pak jsem to už naštěstí trefil.

Povedla se střela podle představ?
Přiznám se, že jo (usmívá se). Kluci říkali, že jsem to mohl hrát ještě houslemi na přední tyč. Ale bylo to krásně otevřené na zadní tyč a bylo to jak na tréninku, parádně nachystané, takže jsem to trefil.

Po dvou remízách přišla úleva?
Určitě ano. Neříkám, že by byla nějaká krize, ale na vítězství se prostě hezky zvyká. Chtěli jsme strašně moc vyhrát a urvat to.

Bylo potřeba hodně trpělivosti?
Jasně, oni hráli v obraně výborně a zlomilo se to až ke konci. Pak už jsme měli i víc šancí a mohlo tam ještě něco spadnout.