„Jsem rád, že se to takhle povedlo, ale klobouk dolů před Mostem. Hráli fakt dobře, byli rychlejší, agresivnější. Asi se rozcvičovali už ve vlaku, jinak si to nedovedu vysvětlit, pochválil Ordoš soupeře.

Při rozhovorech z něj občas padají takové hlášky, co vás rozhodí, až najednou prostě zapomenete, na co jste se vlastně chtěli ptát dál.

A on se pochopitelně dobře baví.

Podobně nečekané kousky 
s gustem provádí i na hřišti. Naznačit střelu, bleskově zaseknout, zděšeného obránce nechat profičet kolem, a z výrazně vylepšené pozice s potutelným úsměvem na rtech zakončovat. Jako v sobotu.

Snad jen ten výraz v obličeji měl tentokrát přece jen trochu jiný. Sigma dvacet minut před koncem vězela v potížích.

Ordošova laskominka krok za krokem. Foto: DENÍK/Jiří Kopáč

Gól Michala Ordoše na 2:2. Sigma proti Mostu

Gól Michala Ordoše na 2:2. Sigma proti Mostu

Gól Michala Ordoše na 2:2. Sigma proti Mostu

Gól Michala Ordoše na 2:2. Sigma proti Mostu

Gól Michala Ordoše na 2:2. Sigma proti Mostu

Obránce tam letěl jak blázen

Na tabuli skóre 2:1 pro Most, stoupající nervozita na hřišti i v hledišti. Pak to ale během několika okamžiků přijde.

Průnik dlouhána Chorého zakončený centrem. Ordošovo mazácké zpracování, delikátní zaseknutí a nechytatelná rána pod břevno.

Až díky téhle parádě a zmíněné Plškově penaltě za pár chvil se Hanáci z trablů vyhrabali.

A Ordoš mohl rozehrát i svůj pozápasový koncert.

„Dušan Romanovský, náš správce, mi říkal, ať ukážu něco pro diváky. Tak snad se to líbilo," culil se.

„Už jak jsem si to dal na prsa, tak jsem viděl, že ten obránce tam letí jak blázen a že mi urazí nohu, jestli to narvu. Tak jsem si to zasekl. Bylo to docela těžké, protože balon byl ve vzduchu. Bál jsem se, aby mi to neodskočilo, ale nakonec se to povedlo a bylo to hezké," popsal s nadhledem svou precizní trefu.

Budeme jako ve futsalu

Až při otázce na své současné vytížení zase jednatřicetiletý borec trochu zvážněl.

„Každý chce hrát," nepopíral, že s rolí žolíka úplně spokojený není. „Kluci zvládli poslední dva zápasy dobře, trenér neměl důvod sestavu měnit. Taková je situace," krčil rameny.

„Snad jsem si o sestavu řekl, i když na druhou stranu herně to ode mě nebylo nic extra," přiznal sebekriticky.

Sezonu Ordoš začal v základu, ale po zranění se trápil. Z tribun se na něj pískalo. Často oprávněně.

Kouč ho posadil na lavičku a Ordoš tam paradoxně našel lepší pohodu.

Když šel do hry jako náhradník, zase ukazoval skvělé kousky. V závěru zápasu proti Ústí, v Třinci, kde dal pojišťovací třetí gól i ve veledůležitém momentu doma s Mostem.

„Jestli ale budeme čekat až se soupeř unaví a pak nasadíme Ordoše, tak budeme jak ve futsalu," smál už se zase jeden ze sobotních hrdinů.

Kalvoda: Musí na sobě pracovat

A co na to trenér Kalvoda?

„Po zranění to je těžké. Když člověk půl roku nehraje, tak se do toho těžko dostává zpátky. Znám to ze své zkušenosti. Já už jsem se do toho už nedostal nikdy, a pak mě tady vyhodili," usmíval se.

Ordošovi ale věští jiný osud.

„Myslím, že když se dá do pořádku a bude připravený kondičně, tak ještě bude hodně platný. Jen na sobě musí pořád pracovat a udělat kvalitní přípravu," má jasno.

Pro diváky na tribunách i celou Sigmu by to bylo dobře. Na takové lahůdky je totiž radost se dívat. A koneckonců i ty kulišárny při rozhovorech se dají přežít.