Zkušený záložník Michal Ordoš, který byl nejnebezpečnějším hráčem Hanáků, si to plně uvědomuje.

 „Pokud nezvládneme v dalších kolech Zlín a Baník, už to bude nehratelné," připustil Ordoš.

Ten po zápase litoval své šance z 59. minuty, kdy mu nevyšel pokus o přehoz brankáře.

„To je obrovká škoda. Kdybych to podsekl víc, byl by bez šance," mrzelo Ordoše.

I proti dalšímu favoritovi jste odehráli dobrý zápas, ale opět bez bodu…
Za to si nic nekoupíte. Je sice hezké, že to vypadá herně dobře, ale nedáme góly. Možná jsme byli v první půli i lepší. Jak se říká, na posr*ného i h*jzl spadne. Dostali jsme gól z ničeho se šesti tečemi. Bohužel.

Jak jste viděl situaci při Mahmutovičově hlavičce, kdy Vácha vyrazil míč rukou?
Já jsem ji vůbec neviděl. Myslel jsem, že to vyrazil Bičík. Až pak mi řekli, že to Vácha vyrazil rukou, tak u toho chlapce se tomu ani nedivím.

Vy jste spolu měli ve druhé půli rozmíšku. Co se mezi vámi dělo?
Ale tak on chce být vždycky zajímavý. Dělal tam nějaké divadlo. Šli jsme do souboje na férovku s Frýdkem. Oba jsme šli do balonu, já jsem hrál míč a tím, že jsem to trochu přepálil, se to svezlo. Ale nebyl tam žádný zákeřný záměr. Já nejsem zákeřný hráč jako pan Vácha.

Šancí na Spartu bylo dost

Ještě než jste nahrál Mahmutovičovi, jste mohl jít sám na bránu, kdyby vám to Navrátil přihrál lépe…
Tam jsme to dobře rozběhli. Já jsem chtěl přihrávku do nohy, protože bych si to mohl sám připravit a střílet případně zkusit něco vymyslet. Ale Navrc měl myšlenku, že mi to dá přímo, abych mohl střílet hned. Tam jsme se trochu nepotkali.

Ve druhé půli jste postupoval z úhlu na Bičíka a snažil jste se ho přehodit. Co tomu chybělo?
Tohle je obrovská škoda. Počítal jsem s tím, že se Bičík bude tlačit na přední tyčku, takže jsem ho chtěl lobnout na zadní. Už jsem viděl, že i docela váhá. Bohužel jsem to ale málo podsekl. Kdybych to podsekl víc, byl by bez šance.

Šancí jste si vytvořili hned několik. Je koncovka největší problém?
Šancí jsme měli dost na to, že jsme hráli se Spartou. Bohužel s takovým mančaftem je musíte proměnit. To je náš kamen úrazu.

Jak nyní vidíte šance na záchranu?
Teď musíme zvládnout Zlín a Baník. Ne abychom se zachránili, ale abychom se vůbec vrátili do hry. Pokud je nezvládneme, tak už to bude nehratelné.

Přijedeme tam jako jeptišky

Proti favoritům se dokážete vybičovat k výborným výkonům. Proč se vám to nedaří i proti týmům jako Jihlava nebo Brno?
Já nevím. Asi si myslíme, že jsme takoví mistři světa, že můžeme hrát jenom s velkokluby a Jihlava nebo Brno pro nás nejsou partneři. Já to nechápu. Neumíme se nahecovat, přijedeme tam jako jeptišky. Je to prostě celé divné. Vedeme v Jihlavě ve třicáté minutě a pak to nezvládneme. Je to o hlavách.

Co je potřeba udělat, aby se to v příštím kole ve Zlíně změnilo?
Ještě před tím máme odvetu poháru, to ještě bude zajímavé. Ale jinak nevím. Jde už do tuhého. Můžeme si říct, že další šance už nebude.

Jsou teď v týmu hlavy hodně dole?
Vždycky, když to vypadá, že byste mohli něco uhrát, tak to pak zamrzí. Hlavy jsou dole, ale to spíš z celkové situace v týmu.

Autor: Ondřej Kašlík