Ordoš sice vstřelil úvodní branku zápasu, která týmu pomohla k vítězství 2:1, k dobré náladě mu devátá ligová trefa sezony nepomohla.

„Doma se nám hraje těžko a myslím, že naše publikum by si už mělo sáhnout do svědomí," svěřil se novinářům.

Jak jste byl spokojený s výkonem vašeho celku proti Dukle?
Zápas byl výborný, kombinovali jsme, byli jsme silní na míči, dali dva góly. Zápas jsme měli vcelku pod kontrolou, až do té doby, než se soupeř trefil ze standardky. Do pětaosmdesáté minuty jsme ale jasně vládli na hřišti a musím říct, že dnes jsme hráli kombinačně velmi dobře.

Stačilo proměnit ještě některou z dalších velkých šancí a v závěru jste se už nemuseli strachovat.
Mohlo to být třeba čtyři nula nebo čtyři jedna. Taky ale nejde pořád proměňovat všecko a my můžeme být rádi za to, že jsme to zvládli takhle a vyhráli jsme dva jedna. V závěru se už hrálo hodně na náhodu a oni mají nepříjemné vysoké útočníky, pak na hřiště přišel ještě Marek, takže jsme se toho trošku obávali, ale nakonec jsme to posbírali a ubránili velmi dobře.

Ukázal soupeř svoje kvality?
Věděli jsme, že Dukla je výborná kombinačně a na míči a dobře jsme se na ni připravili. Hlavně na rozehrávku od stoperů, v čemž jsou vynikající. Trenér nám dobře nastavil taktiku a vyšlo to. Na druhou stranu musím říct, že jsme kvalitně drželi míč a oni s tím měli obrovský problém.

V poločasovém rozhovoru jste naznačoval, že vaše branka z prvního poločasu padla trochu se štěstím. Bylo to tak?
Se štěstím byla až ta střela, brankář asi tipoval stranu nebo čekal, že to dám na zadní tyč po zemi. Já už jsem ale neměl moc na výběr, takže jsem chtěl v té rychlosti hlavně trefit bránu a brankáři to přeletělo ruce. To bylo se štěstím, ale jak jsme se tam dostali a že jsem naznačil střelu a obránce tam projel, tak to bylo, myslím, velmi dobré.

Proti Dukle jste se mohl radovat z deváté ligové trefy v ročníku. Máte radost, že vám to tak padá?
Nemám z toho radost, když z toho nemají radost lidi. Tady z těch výsledků má radost akorát kotel, to je všecko. Nemluvím o lidech ve vedení, kteří do toho dávají peníze, tam je to automatické. Ale ti lidi, kteří přijdou, sednou si na hlavní tribunu a v pětaosmdesáté minutě nám nadávají… Nebo před poločasem, kdy potřebujeme v klidu dohrát na jedna nula, stopeři si to nahrávají a lidi pískají, tak to mi prostě nepřijde normální. Ať už si sáhnou do svědomí, protože mi přijde, že tady dvacet roků chodili na Barcelonu.

Možná lidé očekávají, že se budete za každé situace tlačit dopředu…
My jsme chtěli hrát dopředu a každý balon hrát do útoku. Ale pořád to taky nejde, musíme taky chviličku kombinovat a musí se nám to otevřít. Ale naši stopeři si třikrát vymění balon a lidi tady začnou pískat.

Ze všech hráčů jste do kabiny přišel jako první. Vynechal jste tentokrát děkovačku?
Byl jsem poděkovat jenom kotli. Ti byli výborní a těm půjdu poděkovat vždycky. Ale zbytku ne, není za co. Jde o to, že se to teď spousty lidí dotkne, jací jsou velcí fanoušci, ale ať se tedy podívají vedle sebe, kdo to řve.