O poločase pak právě „díky“ zranění z první linie sledoval protestující slávistické fanoušky, kteří se dobývali do útrob slávistického stadionu.

„Myslel jsem, že asi pořadatelům budu muset pomáhat držet dveře,“ vykládal Ordoš den poté.

Michale, těsně před zápasem jste musel opustit základní sestavu. Co přesně se stalo.
Zranil jsem se při rozcvičce před zápasem, natáhl jsem si lýtkový sval. Trhlinu tam doktor nenašel, takže by to mělo být jen natažené. Už když jsme vyběhli na hřiště,tak mě to tahalo, ale ještě jsem to zkusil, ale něco mi v noze přeskočilo a už to nešlo. Pak jsem šel hned dolů a řekl trenérovi, že to nejde.

Mrzelo vás hodně, že nemůžete nastoupit?
Mrzelo mě to hodně. Když ten zápas dopadl, tak jak dopadl, tak jsem vlastně o nic nepřišel.

Jak jste prožíval ty mimofotbalové události v Edenu.
Celou tu poločasovou záležitost jsem sledoval od začátku. Kluci byli v kabině, takže já jsem šel ven a stál jsem na chodbě. Když jsem viděl, jak čtyři pořadatelé drží těch sedm set lidí, tak jsem si myslel, že ty dveře budu muset držet i já. Nebylo to moc příjemné. Potom naběhli těžkooděnci, tak jsem na to dost hleděl. Před kabinu nám postavili kluka, který skoro brečel a třepal se, tak jsem nevěřil, že by nás uhlídal.

Bál jste se?
Nebál jsem se. Kdyby tam nepřišli policisti, tak bych se asi bál. Ale když jsem viděl, jak reagují, že přesně vědí, co mají dělat, jak velitel dával povely, tak už jsem strach neměl, i když sranda to pořád ještě nebyla. Ale nakonec to byl zajímavý zážitek.

Zápas by měl být kontumován, nebo myslíte, že možná i jiná varianta?
Jiná možnost tam asi není.Pokud by tam bylo cokoliv jiného, tak by to bylo obrovské překvapení. Nedokážu si představit, že by se to opakovalo, nebo hrálo od poločasu. Naše chyba to nebyla, to se nedá nic dělat.

Jste už jednou nohou ve finále, pokud povedete opravdu 3:0?
Myslím si, že bychom i tak uhráli dobrý výsledek, protože jsme nehráli špatně. Bohužel pro Slavii to dopadlo takhle. Co se týká odvety, tak čtyři góly doma nám ještě nikdo nedal.. Nechci říkat, že je to stoprocentní, ale náběh na to máme dobrý. Uvidíme s čím ještě Slavia přijede.

Je vám líto slávistů, kteří chtěli zápas hrát?
Z jejich strany to musí být hrozné. V tomto směru rozhodnutí fanoušků nechápu. Kdyby Slavia třeba pohár vyhrála a dostala se do Evropy, tak je to pro klub zvýšení kreditu, to znamená, že se může najít lepší sponzor. V tom jsem tuhle akci nepochopil. Přišlo mi to, že tam prostě několik lidí jen čekalo na příležitost něčím si hodit. Představitelé klubu řekli dvě slova a už letělo pivo. Myslím si, že tam bylo dost lidí, kteří na Slavii ani nechodí, jen se přišli vybít. Překvapilo mě, že potom, co všechno skončilo, tak ten Strašák, který to celé zorganizoval a domluvil, se v pohodě bavil s pořadateli před hlavním vchodem. Na něj by měli být naštvaní, protože on to svolal a pak se mu to vymklo a demoloval se vlastní stadion. Jiný zákrok od policie pak ani nemohl být.

Na celý český fotbal to vrhá další stín. Člověk přemýšlí o tom, co všechno je ještě možné.
Je to smutné. Když jsem se bavil s Michalem Hubníkem o tom, co se dělo v Polsku, tak kroutil hlavou a smál se. Až mu zavolám příště tak se budeme smát oba. Na tom jsme asi stejně. Myslím, že tyhle věci měli řešit třeba po zápase, přijít ke kancelářím nebo tak. Ale ne v polovině zápasu. Tímhle nepomohli ani sobě, ani Slavii.

Vraťme se k vašemu zranění, stihnete se dát do pořádku na Bohemians?
Na Bohemku určitě nebudu.

To je pro vás velká smůla, sezona plná zranění nekončí.
Asi se někde stalo něco špatně, nebo jsem něco podcenil. Je to zranění, které se ale může stát kdykoliv komukoliv. Musím se z toho co nejdřív dostat. Věřím, že třeba do deseti nebo čtrnácti dnů budu v pořádku.

Na hřišti už jste se dostával zase do bývalé formy.
Cítil jsem se mnohem líp. Herní praxe byla čím dál větší. Ve fotbale se to ale stává, jestli budu stát deset dní, tak už mě to nerozhodí po tom, co jsem prožil.

ČTĚTE TAKÉ

Běsnění fanoušků ukončilo zápas Sigmy na Slavii

Kapitán Sigmy Kučera: Zažil jsem fanatiky, ale tohle jsme nečekali

Šmicer: Jinak to skončit nemohlo, zoufalí lidé dělají zoufalé činy