Pak Hollý odešel do Slovanu Bratislava, se kterým vyhrál titul.

A následovala angažmá na východě, třeba v CSKA Moskva nebo Anži Machačkala.

V Olomouci si Hollý zahrál fotbal naposledy ve čtvrtek. V utkání Sigmy B s Martinem nastoupil ve středu zálohy hostujícího týmu. V klubu MŠK Fomat Martin působí od roku 2007 v několika funkcích. Je manažer, trenér a zároveň hráč.

„Chtěli jsme si zahrát zápas konečně v Olomouci. A když byl Martin Kotůlek u mě na penzionu ve Vrútkách, tak jsme to domluvili,“ řekl Hollý.

Při utkání si z něj bývalí spoluhráči ze Sigmy Kovář, Kotůlek a Psotka utahovali, ale Marek jen rozdával úsměvy.

„Teprve dva dny před zápasem jsme začali trénovat, nebylo to špatné,“ podotkl.

Na chvíle prožité v SK Sigma nezapomíná.

„Olomouc, to je můj druhý domov. Možná, že první druhý,“ směje se. „Vzpomínám na to velmi rád. Byla tady super parta, super výsledky. Škoda, že jsme to tehdy nedotáhli ještě dál. Ale bylo to tady vynikající. Vzpomínám na to v tom nejlepším,“ říká Hollý.

V Olomouci byl čtyři roky.

„Kdo mě zná, tak by řekl, že jsem tady byl velmi dlouho. Já jsem těch klubů vystřídal asi deset, jen v Rusku pět. Ale kdyby nepřišel trenér Bokša, tak bych tady možná zůstal ještě déle. Možná do konce kariéry,“ podotkl.

Ze Sigmy šel do Slovanu, pak se vydal do Ruska.

„Ve Slovanu jsme měli vynikající podmínky. Získali jsme titul, ale pak se podmínky rapidně zhoršily. Klub šel dolů. Rozhodnutí jít do Ruska bylo správné. Umluvili mě manažeři. Chtěl jsem to zkusit jako první Čechoslovák. A nelituju toho,“ říká Hollý.

Moskva, to je špička

V Rusku napřed začínal v Nižném Novgorodu.

„Potom už mě nic nepřekvapilo,“ usmívá se. Pak se přesunul do CSKA Moskva, hrával za Alanii Vladikavkaz. Působil i v dagestánském Anži Machačkala, tedy v autonomní ruské republice, která leží na západním pobřeží Kaspického moře.

„To bylo určitě dobrodružství. Moskva, to je špička,“ podotýká.

Už tehdy byl fotbal v Rusku na úrovni. Poznal i zájem moskevských fans, třeba městské derby před padesáti tisíci diváky.

„Podmínky tam rok od roku rostly. My jsme tehdy měli vynikající podmínky, ale s těmi dnešními se nedaly srovnat. Fotbal šel v Rusku nahoru, teď už je pro hráče mnohem těžší se tam vůbec dostat,“ říká Hollý.

„Ale už tehdy jsme tam jezdili na soustředění za teplem, tři týdny ve Španělsku, tři dny doma. Tam se v zimě trénovat nedá. Rusové jsou na to zvyklí. A já jsem si zvykl taky,“ směje se.

Doma na Slovensku v Martině má v klubu hned tři funkce, navrch se stará o penzion.

Jak to všechno stíhá?

„Určitě se teď věnuju víc fotbalu. V soutěžích jsme teprve třetí rok, chceme to dostat nahoru. Každý rok jsme postoupili, v této sezoně se nám znovu daří. A penzion, to je takové plus. Baví mě to, ale už to má spíše na starosti bratr,“ říká Hollý.

„A v klubu? Když jsem hráč, tak nejsem tréner, to nejde moc k sobě. Museli jsme to trošku rozdělit. Ale na přípravě se podílím. Takže dá se říct, že jsem hráč, trenér, to spíš asistent, i manažer,“ dodává.

Kdo je Marek Hollý

Narozen: 20. 8. 1973
Post: záložník
Bilance v I. české lize: 80 utkání/3 branky
Bilance v I. slovenské lize: 27 utkání/1 branka
Bilance v I. ruské lize: 85 utkání/5 branek
Dosavadní působiště: TJ ZŤS Martin, Dukla Banská Bystrica (1990 – 1991), ŠKF ZŤS VTJ Martin (1991 – 1993), Rimavská Sobota (1993), SK Sigma Olomouc (1994 – 1998), Slovan Bratislava (1998 – 1999), Lokomotiv Nižnij Novgorod (1999), CSKA Moskva (1999), Alania Vladikavkaz (2000), CSKA Moskva (2000 – 2001), Anži Machačkala (2001), Volgar-Gazprom Astrachaň (2002), ŠKF ZŤS Martin (2003), MŠK Fomat Martin (od 2007).
Trenérská kariéra: Belá-Dulice (2004 – 2007), MŠK Fomat Martin (od 2007).