Díky vítězství Hanáci navýšili svůj náskok v tabulce už na devět bodů před brněnskými Žabinskými vlky. A již v neděli od 19 hodin doma přivítají Třinec.

Vítězství, a k tomu jste vstřelil pět branek. Lze zápasu něco vytknout?
Jsem rád, že jsme do nového roku vstoupili vítězně a že se tam objevilo pár futsalových věcí, které jsme během minulého roku trénovali, ale opět se tam objevily i naše klasické věci, kdy dostáváme zbytečné góly. Naštěstí jsme dali více gólů, než soupeř, a to se počítá.

Určitě počítáte i svoje branky. Těch máte po dnešku 28, což vás řadí na druhé místo v tabulce střelců.
Odmalička jsem chtěl dávat góly, dalo by se říct, že ten sport dělám kvůli tomu. Ve finále je ale jedno, jestli góly dám já nebo někdo jiný. Samozřejmě jsem rád, že dávám góly, ale hlavní je, že nám to pomáhá k bodům a k vedení v tabulce.

To jste navýšili na devět bodů.
Je to nadstandardní. Už před sezónou jsem tušil, že tady kvalita bude, protože hodně kluků mělo zkušenosti z první futsalové ligy a další kluci z Olomoucka jsou šikovní. Od začátku si to sedlo a zaslouženě ligu vedeme.

Ve čtrnácti zápasech jste prohráli pouze jednou. Pomýšlíte na postup do nejvyšší soutěže?
Jdeme zápas od zápasu, každopádně soutěž chceme vyhrát. Jak by se řešilo naše fungování v příštím roce budeme hodnotit až po sezóně.

Vy máte zkušenosti z nejvyšší soutěže, kde jste nastupoval v dresu Bazooky Uherské Hradiště. Měl by současný olomoucký kádr na nejvyšší ligu?
Nejsme profesionální tým a máme 1-2 tréninky týdně. Skok do první ligy je obrovský. Navíc pro některé kluky je to nyní první zkušenost s futsalem, snažíme postupně přidávat do tréninku futsalové věci, ale nejde to natrénovat během půlroku, jsou to léta tréninků a dřiny. Kluci pracují naplno a obětují pro to maximum.

To i vy. Vedle hraní zároveň koučujete.
Neměli jsme ani peníze na trenéra a já měl zkušenosti z Bazooky, kde jsem dělal asistenta. Přirozeně nám vyšlo, že budu trénovat. Sice se první trénink sešlo asi 80 % hráčů, které jsem nikdy neznal. Celkově Olomouc byla pro mě velká neznámá, co se týká hráčů, ale postupně se mužstvo vykrystalizovalo a vytvořila se tady velmi dobrá parta.

Její součástí je i váš bratr Radek. Je to pro vás speciální?
S bráchou hraju strašně rád v jakémkoliv mančaftu. Ve fotbale se nám to nikdy nepovedlo, ale ve futsale to spolu táhneme už třetí sezónu. To, že můžu být s ním v jednom týmu, je pro mě jedna z největších hodnot v životě.

Jak se vůbec zrodila první myšlenka na založení futsalového klubu v Olomouci?
Přestože je Olomouc velké město, tak futsalový klub tady chyběl. V partě kluků jsme se rozhodli, že bychom jeden takový tady založili a naším cílem bylo zamířit hlavně na studenty, jelikož v Olomouci je jich nespočet. I proto v zápasech, které jsou mimo semestr, je návštěva slabší. Ve městě je hodně prvoligových sportů, je těžší si získat fanouškovskou základnu.

Jste ve vedení klubu, jak těžká je organizace?
Po organizační stránce je to složité. Těch věcí na zařízení je hodně, až už jsou to tréninky, haly, soupravy, výjezdy na venkovní zápasy nebo administrativa. Všichni to děláme ve svém volném čase a zadarmo, za co další kluky ve vedení musím pochválit.

TADEÁŠ SPURNÝ