V sobotu byl osloven, aby po Josefu Muchovi převzal trenérské otěže týmu 1. HFK Olomouc. Bývalý kouč Drnovic, Fulneku nebo Třince dlouze neváhal a přijal. Jeho úkol zní jasně: zachránit druhou ligu.

„Pokud budeme pracovat správně, pokud půjdeme jednotným směrem, tak to zachráníme,“ říká Kouřil odhodlaně.

Ta nabídka převzít Holici musela přijít hodně nečekaně. Jak dlouho jste se rozmýšlel, jestli ji vůbec přijmete?
Vzhledem k tomu, že jsem v listopadu skončil v Třinci, tak jsem samozřejmě čekal, jestli se mi někdo ozve. Byl jsem na to připraven, že v případě zájmu naskočím v průběhu sezony. Ve fázi rozmýšlení šlo jen o to, domluvit se na základních věcech. Pak už tomu nic nebránilo. O žádné dlouhé rozhodování tedy nešlo.

Překvapilo vás odvolání trenéra Muchy? Ještě v zimě měl podle všech vyjádření pozici jistou.
Aniž bych ze sebe chtěl dělat nějakého zkušeného trenérského světoběžníka, tak už mě toho ve fotbale moc nepřekvapí. Sám jsem na vlastní kůži zažil v mém posledním angažmá, že jsme tři čtvrtě roku patřili k nejlepším týmům ve druhé lize a po pár zaváháních jsem v Třinci skončil. To byl pro mě šok. Ale věděl jsem z jakých to bylo důvodů a příčin, takže jsem to přijal a odešel.

Vám se podobná věc stala i ve Fulneku, s kterým jste postoupil do druhé ligy a i tam jste byl poté úspěšný.
Ve fotbale neplatí, že když je někdo úspěšný, je podle toho i ceněn. Někdy to nemá vůbec žádnou logiku. Z Fulneku jsem musel odejít v době, kdy jsme konečně vybudovali silný tým, který byl velice dobrý i na druhou ligu. Každý si o tom může udělat obrázek sám.

Co vůbec říkáte na současný stav fotbalu ve Fulneku?
Vždy mi je líto, podobně jako v Drnovicích, když některý klub jde radikálně dolů. Postihlo to právě Fulnek. Mrzí mě to z toho důvodu, že tam to bylo výborně nachystáno na kvalitní fotbal. Bohužel ty podmínky byly závislé na jednom majiteli. A jestliže dojde k nějakému finančnímu průšvihu, jak se ve Fulneku asi stalo, tak tu soutěž neutáhne a hráči musejí odejít. Mám zprávy, že by to od léta mohlo začít opět fungovat, ale už ve třetí lize.

Holice má na vyšší sféru

Předpokládám, že o kádru a síle HFK jste měl dobrý přehled ještě před vaším příchodem. Jak se díváte na jeho současné postavení? Myslíte, že hraje pod své možnosti, nebo naopak jen to, na co teď skutečně má?
Myslím, že to je velice dobrá otázka a moji odpovědí na ni je to, že jsem tady. Že jsem tu nabídku přijal. Mužstvo znám natolik dobře, abych věděl, že má na to, aby hrálo v lepších sférách druhé ligy. Příčiny toho, že tam nehraje, nemůžu znát do detailu, protože jsem nebyl uvnitř týmu. Ale jsem o tom přesvědčen a můj příchod je toho důkazem. Kdybych nevěřil, tak tady nejsem. Tím, že věřím a mužstvo znám, myslím, že má na víc. A já jsem tu od toho, abych ho zvedl a především zachránil. Pohled na tabulku pravdy je sice alarmující, ale ne beznadějný.

Jaké byly vaše první kroky ve funkci trenéra Holice?
V hlavním období není času nazbyt ani půlden. Proto jsem hned v neděli odjel pozorovat naše budoucí soupeře do Ústí nad Labem, kde hrál Hradec Králové. Okamžitě jsem začal pracovat na tom, jakým stylem a filozofií se vydat. Od toho jsou odvislé další kroky. Je enormně důležité, aby ta filozofie byla v daný moment správná.

Přebírat tým, který bojuje o záchranu, dvanáct kol před koncem asi není jednoduché.
Mám svoje zkušenosti z minulosti, protože Fulnek jsem přebíral týden před začátkem soutěže, v Třinci jsem naskakoval po sedmém kole. Z toho důvodu si myslím, že mám určitou cestu, která je ověřená. Věřím tomu, že jsem schopen svoji roli zvládnout. Samozřejmě se nechci být v prsa a křičet do světa, že se stoprocentně zachráníme. Pokud budeme pracovat správně, pokud půjdeme jednotným směrem, tak to zachráníme.

Problémy s koncovkou? Má je většina týmů na světě

Musel jste hned provést nějaké změny?
Začal jsem pracovat na třech věcech. Zaprvé vtisknout hráčům svoji filozofii. Zadruhé změnit zásadním způsobem standardní situace, které byly podle mě největší slabinou týmu. A zatřetí chci zvednout náladu a psychologii družstva. Protože tady byla zřetelná zadušenost, tým nebyl ve své kůži a vysloveně to z něj kapalo.

Jakým způsobem se dá takto rychle měnit psychologie týmu?
Snažím se to změnit okamžitě. Hned na začátku týdne jsme odjeli do Hrubé Vody, kde jsme strávili takové minisoustředění. Proto, abychom si řekli základní věci, co se týče způsobu hry a směru, kterým se musíme vydat. Potom také samozřejmě proto, aby se utužil kolektiv a vyříkali se některé věci. V neposlední řadě jsme se snažili vyčistit vzduch tím, že hráči zvolili nového kapitána. Taková volba nebyla po té zimní obměně hráčů učiněna.

Kdo tedy bude kapitánem?
Suverénním způsobem vyhrál Tomáš Vajda. To je jasný důkaz toho, že jsem udělal správně, protože tým si v tajné volbě přál, aby ho tím marastem druhé ligy táhl tento velmi zkušený a dobrý kluk.

Podle těch dosavadních zápasů Holice na jaře se zdá, že největším problémem je střelba branek. Jak s béčkem Sparty, tak se Slováckem tým nedokázal skórovat. Dá se s tím něco dělat z pozice trenéra, nebo je to jen o hlavách samotných hráčů?
Já jsem byl ve stejné situaci v Třinci. Sice jsme byli nejlepší, ale stříleli jsme skoro nejméně branek. Tím jasně naznačuji, že jsme v bodě, kdy s tím opravdu nejde nic moc dělat. Alespoň ne po té stránce, že hráči najednou začnou dávat zničehonic góly. Něco se ale dělat dá. Dá se hráče uklidnit, namísto toho, že po nich budeme řvát. Když to vezmu ze statistického pohledu, tak většinu šancí hráč nedá. Takhle je potřeba to vidět. Jestliže mu budeme vytýkat, že nedává více gólů, než je reálně možné, tak ho ještě více zasekneme a on dává naopak míň gólů. Dokonce se v některých případech stává, že se hráči začnou šancím vyhýbat a pohybují se alibisticky. To je právě největší chyba. Devadesát procent všech klubů na světě má problémy se střílením branek, tak nedělejme z Holice extrémní případ.

Stabilizace, stabilizace, stabilizace

V průběhu týdne jste mezi sebou odehráli modelové utkání. Co vám napovědělo?
Na závěr těch tří dnů, které jsme spolu strávili, jsme naše poznatky chtěli dát do toho modelového zápasu. Hledali jsme to nejpravější složení, poznával jsem hráče, které tak dobře neznám, protože třeba přišli až teď v zimě. Hledám tu nejlepší možnost, jak sestavit tým a především ho stabilizovat. Protože jestli se mi něco v Holici nelíbí, tak je to nestabilita. Kádr je příliš často obměňován.

To je pravda, ale jak tomu chcete zabránit?
Jaká je nejvyšší meta těch nejlepších týmu? Dobře se to ukazuje v Anglii. Stabilizace realizačního týmu, stabilizace mužstva, pokud možno s pouze malými a dobrými změnami, stabilizace systému hry a tím pádem způsobu hry a výsledků. To mi tady chybí. Doufám, že s mým příchodem se něco takového konečně začne dít. Jenom toto je správná cesta k tomu, aby klub dlouhodobě dosahoval dobrých výsledků. Jiná cesta není.

Pro to je ale důležité mít velice dobré vztahy s vedením klubu. Jaké jsou vaše s předsedou HFK Dostálem?
Naše vztahy jsou seriózní. Ale tady zase nejde tak moc o vztahy. Jde o to, aby se vědělo, že máme před sebou velice náročnou činnost. Je potřeba si vyjít vstříc a vyhovět. Pro mě je velká čest, že mě oslovil. V tomto období není jednoduché oslovit nějakého trenéra, aby je zachránil. Určitě by to nenabídl někomu, kdo za to nestojí a koho nebere. A já si toho moc vážím.

Martin Dostál