Osobnost Deníku
Přečíst článek >

I když musel po vyloučení Jana Javůrka ze středu zálohy na levého beka, zvládl to celkem 
v pohodě. Trochu víc prý bojuje s češtinou.

„Ale hodně mi pomohly tři roky na Slovensku. Když jsem tam přišel, nerozuměl jsem ani slovo," usmívá se dnes. Teď už komunikaci zvládá bez problémů, pomalu.

Jak se vám zatím v Olomouci líbí?
Moc se mi tu líbí. Město 
i klub jsou super. První měsíc byl pro mě trochu obtížný, protože jsem tu byl nový a na všechno jsem si musel zvykat. Ale poslední dva nebo tři týdny už byly bez problémů. Cítím se dobře 
a všechno je O.K.

Rozhodoval jste se dlouho, jestli nabídku Olomouce přijmout?
Moc těžké to nebylo. Už během zkoušky jsem měl z klubu a všeho kolem velmi dobrý pocit.

Hrála v tom rozhodování roli osoba Zdeňka Psotky?
Bylo to pro mě důležité, že jsem ho znal ze Senice, ale nebyl to ten hlavní důvod. Mohl jsem jít i do jiného klubu, kde jsem nikoho neznal. Nakonec jsem zvolil Olomouc. To, že tady je Zdeněk Psotka, mi ale určitě pomohlo v prvních dnech. Bylo to pro mě trochu jednodušší.

Česko je podobnější životu v Holandsku

Stef WijlaarsJaké je srovnání české a slovenské ligy? Před časem se uvažovalo o spojení obou soutěží.
Určitě je to tady lepší než na Slovensku. Stadiony jsou lepší, modernější, hezčí 
a větší. Můj dojem je takový, že fotbal je v Česku mnohem populárnější než na Slovensku. Jsou tady mnohem větší návštěvy na zápasech, více se o fotbalu píše v médiích. Pro fotbalisty je to tak o hodně lepší.

A co pozice fotbalu v Česku 
a Nizozemsku? Tam asi máme co dohánět.
V Nizozemsku je to trochu jiné než tady, to je pravda. Fotbal je tam suverénně nejpopulárnější sport. Tady 
u vás máte třeba ještě hokej nebo další sporty, ale v Holandsku ne. Tam máme jen fotbal. Proto to tak asi je.

Mimo fotbal se dá život v Česku a Holandsku porovnat?
Senica, kde jsem strávil poslední tři roky, to bylo hodně malé město. V podstatě tam toho moc nebylo. Dvě tři restaurace, pár obchodů. Když jsem měl volno, tak jsem většinou vyrážel do Bratislavy. Tady je to jiné. Olomouc je větší město. Všechno je tu na dosah, je to velmi příjemné. Kdybych to měl srovnat s Holandskem, tak se mu mnohem víc podobá život tady v České republice než na Slovensku.

Anglicky se tady moc nemluví

Co čeština nebo slovenština. Ty vám nedělají problémy?
Čeština a slovenština jsou si hodně podobné, takže docela rozumím, i když ne úplně všemu. Myslím ale, že všechno důležité chápu. Ovšem když jsem před třemi lety přišel na Slovensko, bylo to samozřejmě jiné. Nerozuměl jsem ani slovo. Na Slovensku mi ale pomohlo, že jsem hned od začátku hrál v každém zápase. Bylo pak pro mě mnohem jednodušší věci pochytit a do toho jazyka proniknout.

Na hřišti tedy komunikujete se spoluhráči česky?
Ano česky. Nebo spíš československy. Řekl bych, že 
z fotbalových věcí už rozumím úplně všemu. Mimo hřiště je to přece jenom o trochu těžší. Proto radši i teď mluvím anglicky.

Jak moc si popovídáte se spoluhráči v angličtině?
Moc kluků tady anglicky nemluví, to je fakt. Ale není to problém. Spíš mě to nutí mluvit častěji česky. Moc mi to ještě nejde, ale snažím se. Většinou se domluvíme bez problémů. Každý se mi tady snaží pomoct.

Chodíte třeba na lekce češtiny?
Momentálně žádného učitele nemám. Jen učebnici, ze které se učím sám. Možná 
v zimě, v lednu a únoru, až nebudou zápasy, tak si najdu i nějakého učitele.

Momentálně se pohybujete ve střední Evropě, daleko od domova. Chtěl byste si ještě zahrát v Nizozemsku?
Možná někdy v budoucnu bych si ještě rád zahrál doma. Ale nedá se říct, že by to byl můj cíl vrátit se tam. Určitě ne v nejbližších letech.

Chtěl bych to taky zažít

Odkud vlastně pocházíte?
Jsem z Eindhovenu, respektive jsem bydlel asi deset minut od Eindhovenu, ale trávil jsem tam vlastně veškerý čas. Chodil jsem tam do školy, hrál jsem tam fotbal.

V Česku je Eindhoven známý hlavně díky PSV. Hrál jste za ně?
Ano, hrál jsem za ně celkem asi sedm let, za jejich akademii. Pořád jsem jejich fanoušek.

Určitě jste snil o tom, že si zahrajete i za jeho první tým. Pořád to platí?
No, to už je hodně vzdálený sen. Přece jenom oni jsou už na jiném levelu (směje se). Už jsou moc dobří.

Tak co třeba zahrát si proti PSV se Sigmou v evropském poháru?
Ano, proč ne? To by bylo krásné. Vím, že v posledních letech se tady bojovalo o ty nejvyšší příčky a o evropské poháry. Byl bych rád, kdybychom se tam zase dostali. Je škoda, že jsme vypadli 
z poháru, protože když se podívám na tyhle obrázky (ukazuje na obří foto z vítězného finále poháru 2012 v Plzni), tak bych to chtěl taky zažít. Se Senicou se mi povedlo dostat do finále slovenského poháru. A mé cíle v Sigmě nejsou o nic menší.

Mluvím dost, je to má hra

V Ostravě jste nastoupil poprvé v základní sestavě a hned jste musel vystřídat dva posty. Nebyl to pro vás problém?
Myslím, že jsem schopný hrát na více postech, takže mi to nedělalo velký problém. Po našem vyloučení jsem šel ze zálohy na levého beka. Hrál jsem ho naposledy sice před několika měsíci, ale myslím, že to nakonec nebylo tak špatné.

Nebyl to ani problém z hlediska komunikace? V obraně je zodpovědnost ještě o něco větší než ve středu zálohy.
Moc se toho pro mě nezměnilo. Jak jsem říkal, na hřišti už rozumím všemu a komunikovat na hřišti musíte pořád. Co se týče mě osobně, tak já mluvím docela dost, je to součást mé hry. Řekl bych, že na místě obránce to možná bylo paradoxně trochu lehčí. Uprostřed hřiště musíte mluvit víc. Tam voláte na všechny. Na kraji obrany si hlídáte spíš jen spoluhráče před sebou a stopera vedle sebe.

S Baníkem to bylo derby, teď vás čeká další velký zápas se Spartou. Cítíte i vy jako cizinec, že je to trochu speciálnější zápas?
Jistě, je to cítit, že je to velký zápas. Stačí se podívat na tabulku. Jsou první a ještě neprohráli. Ale není to jen 
o tom. Sparta má dobré jméno i v Nizozemsku. Dobře si pamatuji, že loni vyřadili v Evropské lize Feyenoord. Věřím ale, že když budeme bojovat, máme šanci. Stát se může cokoliv. Věřím, že přijde co nejvíc diváků a podpoří nás. Před plným stadionem se vždycky hraje líp než před prázdnými tribunami.