„Na penaltu jsem si věřil, ale kopnul jsem ji opravdu špatně," sypal si popel na hlavu. Odchovanec Slovácka se ale neúspěchem zlomit nenechal. Krátce po penaltě přesným centrem zařídil vyrovnání a po přestávce ranou z dálky dokonal obrat.
Byl jste téměř u všech důležitých momentů utkání. Jak jste zápase ze svého pohledu viděl?
Co se týče neproměněné penalty, tak tu jsem kopl opravdu špatně. Chtěl jsem míč kopnout nahoru, ale dal jsem to po zemi a Přema Kovář mi to chytl. Naštěstí pak přišly dva rohy v řadě, po tom druhém se míč odrazil ke mně, tak jsem ho poslal zpět před bránu a naštěstí jsme vyrovnali.
Věřil jste si na penaltu?
Bohužel věřil. (úsměv) Doposud jsem penalty kopal tak, že nedaly chytnout. To že jsem to teď kopnul špatně, je moje hloupost. Mám jediné štěstí, že jsem dal ten gól.
Dá se říci, že vás neúspěšná penalta paradoxně nakopla?
Po té penaltě mě všichni povzbuzovali, ať nedávám hlavu dolů. David Kobylík s Míšou Kovářem mi řekli, že dám gól a že se nemám bát. Před gólem mi spoluhráči naznačili, ať si míč natáhnu na střed a vystřelím. Střela pak zaplavala a byl z toho gól. Naštěstí jsem tu penaltu odčinil.
Střílel jste z velké dálky. Překvapilo vás, že míč skončil v síti?
Ano. Když střela letěla, čekal jsem, že to vyrazí. Ptal jsem se pak gólmana a on říkal, že střelu dobře neviděl. Balon proletěl mezi beky, pak spadl dolů a on už to nestačil reagovat.
Vstup do zápasu vám nevyšel. Brzy jste inkasovali a poté se na hřišti trochu hledali. Čím to bylo?
Začali jsme velice špatně. Hráli jsme pasivně. Pak přišla standardka a gól. Nevypadalo to s námi dobře. Po té penaltě jsme se ale zvedli. Začali jsme hrát, běhat, vyrovnali jsme. Ve druhé půli jsme dali rychlý gól a pak už hráli to, co chtěli. Když Šimi přidal třetí, bylo po zápase.
Doma jste zatím vyhráli všechny zápasy. Cítíte se domácím hřišti hodně silní?
Jak už říkal trenér, doma je to pro nás všechno lepší. Tady nás rozhodčí nechají více hrát, dohrávat situace. Doma máme spoustu akcí a šancí, zatímco venku máme tři nebo čtyři. Když je nedáte, většinou prohrajete.
Ondřej Kašlík