Kliknutím zvětšíte
Už dva a půl roku válčí fotbalový záložník Martin Pospíšil v polské Jagiellonii Bialystok. Ambicióznímu klubu se příliš nepovedl podzim, a tak přišel o trenéra.
Místo krajana Radoslava Látala, se kterým klub jednal, nakonec zakotvil v ambiciózním klubu Bulhar Ivajlo Petev.
„A občas jsme pak v zimě dřeli jako Bulhaři,“ směje se Pospíšil.
S mužstvem by na jaře rád zaútočil z devátého místa na poháry a klidně i na titul, o kterém v klubu v roce stoletého výročí sní.
Po sezoně by pak rád udělal největší přestup své kariéry a posunul se ještě výš.
„To je ideální scénář,“ přiznává osmadvacetiletý borec.
V rozhovoru pro Deník mluvil i o parťákovi Tomáši Přikrylovi, se kterým se v létě sešel nedaleko běloruských hranic, i o velké touze dostat se do týmu pro letní Euro.
Jak se máte těsně před startem polského ligového jara?
Teď už se mám dobře. Nejhorší část přípravy už máme za sebou. V pátek jsme se vrátili z Turecka a mohl jsem na skok do Česka. Od pondělí jsme začali s přípravou na první soutěžní zápas s Wislou Krakov. Už se na to těším, jako každý fotbalista, zimní přípravu nemá nikdo rád.
Jaká byla pod novým bulharským trenérem Petevem?
Musím říct , že docela tvrdá. Občas jsme vážně dřeli jako Bulhaři. Několikrát jsem si na to rčení vzpomněl. Hlavně první dva týdny v Bialystoku před odjezdem do Turecka jsme makali dvakrát denně bez volna. Jen jsem jedl, spal a trénoval. Ale všichni víme, že to je potřeba, i když to nikdy nemůže být oblíbené. V Turecku jsme pak už měli každý třetí den zápas, takže se to zvolňovalo. Věřím, že máme natrénováno a že to ideálně hned v prvním kole ukážeme.
Když jsme u změny trenéra, tak hodně se řešilo jméno Radoslava Látala.
Měli jsme zrovna volno, takže jsem se snažil od fotbalu spíš vypnout a nijak to moc neřešil, ale samozřejmě jsem to zaznamenal. Věděl jsem, že kandidátů je více. Z toho, jaké jsem měl informace, tak vím, že spolu jednali. Na druhou stranu nedokážu říct, jak moc blízko to bylo. Pár dní potom nám oznámili jméno nového kouče, takže ta jednání asi probíhala na více frontách.
Z vašeho pohledu už byla změna kouče zapotřebí? Po podzimu jste na devátém místě a sám jste dřív říkal, že Jagiellonia je hodně ambiciózní.
Ke konci už to trochu vypadalo, že je to otázka času. Měli jsme dobré zápasy, ale pak jsme zase měli špatné. Nedokázali jsme udělat nějakou sérii a občas to vypadalo, že trenér už moc nevěděl, co s námi. Bylo to určitě únavné i pro trenéra. Pro mě to bylo těžké, protože jde o trenéra, který mě do klubu chtěl a už jsme měli nadstandardní vztah. S odstupem času ale musím uznat, že už jsme impuls potřebovali.
I z devátého místa však nemáte velkou ztrátu na čelo. Devět bodů na prvního. Dá se to ještě dohnat?
Polská liga je opravdu ohromně vyrovnaná. Uděláte sérii tří čtyř zápasů a můžete z desátého místa skočit na druhé. U nás přece jenom Slavia, když jede do Příbrami, tak se očekává, že jim dá trojku a taky to tak většinou dopadne. Legia jako první jede hrát třeba na Arku a nikdo si nemůže být jistý, jak to skončí. I proto se na tabulku teď ani tak moc nedíváme. Víme, že když se podaří série dobrých zápasů, tak i do konce základní části, což je za deset kol, můžeme být na pohárovém umístění.
Navíc i v Polsku se hraje nadstavba, kde se nejlepší utkávají mezi sebou, a tam se dají body rychle nahnat.
Je to tak. My ale věříme, že blízko pohárových příček budeme ještě než začne. I proto koneckonců prezident zareagoval změnou na trenérském postu. Věří, že naše mužstvo má na úplně jiné příčky, než momentálně jsme. V Jagiellonii mají teď stoleté výročí a chtějí dosáhnout na nejlepší umístění v historii, takže tady se pořád mluví jen o tom, že chtějí být mistři. Ambice rozhodně nechybějí. To ale oproti posledním rokům není žádná změna. Cokoliv mimo poháry bude vnímáno jako neúspěch.
Ideální scénář: poháry a v létě pryč
Od této sezony máte v týmu nového parťáka Tomáše Přikryla. Shodou okolností taky odchovance Olomouce. Je to pro vás lepší?
Spíš si myslím, že to bylo lepší pro něj, že v začátcích měl někoho, o koho se může opřít. Byl jsem mu k ruce a pomohl mu s nějakým zařizováním. Je to ale fajn, když přijde další Čech, máme tam taky dva kluky ze Slovenska, tak je to fajn, když si můžeme pokecat. Polsko ale není zase žádná exotika, jsou nám náturou podobní, takže i bez krajana je to v pohodě.
Na to, že jste oba odchovanci z jednoho klubu a sešli jste se v Bialystoku, nikdo neměl komentáře?
Poláci Česko považují za malý národ, takže si myslí, že se tam pomalu všichni známe. Ale ví to, že jsme oba z jednoho mužstva. Je to docela vtipné, že jsme se z Olomouce rozjeli po republice a nakonec jsme se potkali na konci Polska někde u Běloruska. O jeho přestupu jsem věděl v době, kdy se řešil. Ještě bývalý trenér Mamrot se mě na něho hodně vyptával. Jsem rád, že to dopadlo.
Jak to bude s vámi? Netajil jste se, že z Bialystoku byste se ještě rád posunul někam výš?
Jsem v klubu třetí rok a když jsem přicházel, tak jsem možná ani nečekal, že tady ještě budu. Ty ambice mám pořád stejné. Rád bych ten možná poslední velký přestup udělal. Dá se říct, že se každého půl roku kolem mé osoby něco dělo. Buď nějaké oťukávání, nebo i jednání. Většinou to ale skončilo buď na přestupové částce, nebo majitel řekl, že chce výsledky a nechce tým oslabovat. Na jednu stranu je dobré, že je spokojený s tím, co odvádím, na druhou stranu je pak těžké někam přestoupit. I teď v zimě něco proběhlo. Nikdy jsem ale za majitelem nechodil prosit, abych mohl odejít, nebo nějak trucoval a vynucoval si přestup. Ani to dělat nehodlám. Rozhodně nebudu nic řešit na sílu.
Prozradíte, kterým směrem jste mohl v zimě odejít?
Ještě ne, protože je možné, že se k tomu vrátíme v létě. Teď majitel nebyl nakloněný proto, že chce zachránit tu současnou sezonu. Tak uvidíme, co bude. Pro mě by byl ideální scénář, kdybychom udělali poháry a v létě bych mohl udělat další krok.
Nad Českem teď nepřemýšlím
Co návrat do Česka. Mohl by být reálný? Přece jen Sparta a Slavia se pouštějí do daleko větších nákupů než v minulosti. Slavia hrála Ligu mistrů…
Nad návratem do Česka na rovinu teď nepřemýšlím. Myslím si, že jakmile se jednou vrátím, tak už to bude napořád. Pokud to půjde podle mého plánu, tak bych chtěl ještě čtyři pět let rád hrál v zahraničí. Nebo zkrátka, co to půjde. Samozřejmě to záleží na zdraví, i na tom, jestli o mě bude zájem. Vracet bych se chtěl až potom, až ucítím, že je ten čas. Pořád platí, že kariéru bych chtěl zakončit v Olomouci v Sigmě a udělat s ní třeba i nějaký úspěch. Pochopitelně i tady musí být taky zájem z druhé strany. Ale v Olomouci jsem pořád doma a plánuji tam žít.
To jsme se dostali do trochu vzdálenější budoucnosti…
Doufám (směje se). Věřím, že teď jsem se teprve dostal do toho nejlepšího věku a věřím, že mě čeká ještě hodně let.
Euro je velký motor
Aktuálnějším tématem je letní mistrovství Evropy. Jste v kontaktu s někým z národního týmu?
S trenéry jsem v kontaktu. Řekli mi, že se na mě přijedou podívat na nějaké zápasy a že šanci dostat se do týmu pořád mám. To je pro mě všechno, co potřebuji vědět a je to skvělá informace. Samozřejmě dobře vím, že v týmu je hodně kluků ze Slavie, že se tam utvořila nějaká kostra a že na mém postu je konkurence hodně veliká. Je mi jasné, že pokud budou všichni zdraví, tak asi nemám padesáti procentní šanci. Ale i kdyby ta šance byla jednoprocentní, tak si vážím toho, že ji mám a zkusím o ni zabojovat. Za půl roku se toho může stát ve fotbale hodně. Stačí se podívat třeba na příklad Zdeňka Ondráška, který byl taky v Polsku v podstatě zapomenutý a nakonec se z něj stal super žolík.
Je takový turnaj velká motivace?
Obrovská. Dostat se s národním týmem na takový velký turnaj je spolu s tím zahrát si v Lize mistrů asi to nejvíc pro každého. Samozřejmě to v hlavě mám a je to velký hnací motor. Budu snažit hrát co nejlíp to půjde. Když se mi povede navázat na poslední půlrok, tak budu spokojený. I když týmově to nebyla třeba taková sláva, tak z osobního pohledu jsem se herně cítil možná nejlíp, co jsem v Jagiellonii. Uvidíme, co z toho nakonec bude.
Martin Pospíšil
Narozen: 26. června 1991
Výška: 178 cm
Váha: 73 kg
Post: záložník
Hráčská kariéra: SK Bělkovice-Lašťany (1998 – 2004), Sigma Olomouc (2004 – 2011), Třinec (2011 – 2012), Sigma Olomouc (2012 – 2013), Viktoria Plzeň (2013 – 2014), Sigma Olomouc (2014), FK Jablonec (2014 – 2017), Jagiellonia Bialystok (2017 – ?)
Česká liga: 147 zápasů/18 gólů
Reprezentace: 3 zápasy/0 gólů
Největší úspěchy: vítěz Českého poháru (2012), vítěz Českého superpoháru (2012)
83
Kondice
Dům a zahrada
Kafe
iReceptář
TN.cz
