Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Přestože rezerva Sigmy hrála venku, Kaščák trávník důvěrně znal. Z Holice totiž před čtyřmi lety vyrazil do světa velkého fotbalu.

Tam si jej navíc vytáhl tehdejší trenér Sigmy Petr Uličný, aktuálně kormidelník konkurenčního HFK.

„To se nezapomíná,“ usmíval se za normálních okolností kapitán olomoucké Sigmy.

Jaké to pro vás bylo, vrátit se zpátky na hřiště, odkud jste vykročil do světa velkého fotbalu?
Určitě to bylo příjemné. Něco jsem v Holici odehrál, takže jsem měl hodně vzpomínek. Navíc to bylo proti trenérovi Uličnému, který mi jako první dal šanci v Gambrinus lize. To se nezapomíná. Kluky i vedení klubu dobře znám, takže to bylo příjemné. Škoda jen, že jsme v prvním poločase nevyužili šance a dostali gól ze standardky.

Pamatujete si, kdy jste za Holici hrál naposledy?
Zdá se mi, že to byl nějaký druholigový zápas, hrálo se doma. Ale s kým to bylo, to už si nepamatuju (Bylo to v listopadu 2005 doma s Českými Budějovicemi, Holice remizovala 0:0, pozn. red.).

Na olomouckém předměstí jste strávil poměrně dlouhou dobu, v Holici hrál i váš bratr Rastislav. Jak na tu dobu vzpomínáte?
Já se právě při rozcvičování díval na ty plakáty, co tady visí na stěnách a kde jsem i s bráchou. Je to příjemné, takto si zavzpomínat.


FOTO A REPORT ZE ZÁPASU HFK vs. SIGMA B

Utkání jste prohráli 2:0, čím to bylo?
Škoda těch gólů. Holice byla pod tlakem, musela hrát na výsledek. My jsme na začátku měli dvě gólovky, ale nedali jsme je. Naopak jsme hned dostali gól ze standardní situace, což bylo klíčové. Soupeř má hodně zkušený mančaft a bohužel se nám už nepodařilo s výsledkem nic udělat.

Po poměrně dlouhé době jste se objevil v dresu juniorky. Chtěl jste sám jít hrát, protože šlo o derby anebo jste při karetním trestu musel?
Program je náročný. Ještě ve čtvrtek jsem trénoval s klukama z áčka v Liberci a trenér mi řekl, že se mám přihlásit na béčku. Mě to problém nedělalo. Na konci jsem už ale cítil, že nohy tahám. Ale měl jsem čtyři žluté, šel jsem hrát a nikdy mi to problémy nedělalo. Necítím žádnou zášť (smích). Navíc jsem se do Holice tešil.

V čem je největší rozdíl mezi třetí ligou a tou nejvyšší?
Je to velký rozdíl, hlavně v rychlosti. Máte daleko víc času se podívat a rozehrát. Je to specifické i tím, že hrajete s mladými kluky, což je zisk, ztráta, zisk, ztráta. Je to ještě hodně takové nahoru dolů, dělají se zbytečné ztráty. Ale to je prostě tím věkem. Nechci říct, že já jsem nějak starý, ale kdybyste se zeptal třeba Míši Kováře, tak vám řekne to samé.