Osobnost Deníku
Přečíst článek >

Čtyřicet minut jste hráli proti deseti, ale bylo vidět, že na to příliš zvyklí nejste, co?
Nemůžeme se na to vymlouvat. Hrajeme proti deseti, ale nenahrajeme si dvě přihrávky po sobě… Něco tomu furt chybí. Bod je pro nás jednoznačně málo, podělali jsme to.

Jak se změnila vaše role na hřišti po vyloučení? Zdálo se, že jste měl ze začátku coby defenzivní štít hodně práce.
Ano, bylo jí hodně do doby, než rozhodčí vyloučil Hubáčka. Pak tam bylo více místa, ale my jsme to jen nakopávali, takže jsem chodil nahoře do soubojů. A na konci už to bylo takové rozkouskované.

Na hřišti jste se rozčiloval, když dopředu létaly vysoké nákopy. Proč?
Byli jsme tam v malém počtu. Potřebujeme vyhrát, Choras prodlužuje balon a já tam jsem jako defenzivní záložník jediný. Musíme se přece do vápna tlačit více, není tam hlad po gólu.

Ale v prvním poločase tam měli Mahmutovič s Faltou solidní příležitosti.
To měl být gól. Věřím, že kdybychom ho dali, udrželi bychom to už. Jenže my je nedáváme a pak se do šancí ani nedostaneme… Asi jsme si nezasloužili vyhrát.

Ještě jste neztratil naději?
Když si vzpomenu na loňskou sezonu, kde jsme v Opavě remizovali 0:0 a pak jsme se z krize odrazili, tak se musíme dát v repre pauze dohromady a s Baníkem se pak odrazit od tří bodů.

To si však říkáte před každým kolem. Co musíte změnit?
Musíme něco zvrátit, protože s tím našim stylem, co kopeme na jaře, můžeme asi těžko uspět. Ale jednoznačně nic nebalíme, máme čtrnáct dnů na to, abychom se dali dokupy a na zbylých osm kol něco vymysleli. S tímhle bychom totiž neměli co dělat ani ve druhé lize.