Nyní Michal Kovář (44) s Romanem Sedláčkem (54) pomáhají v Olomouci trénovat talentované dorostence a nadšeně sledují, jak se klubu svého srdce opět daří.

„Sigma jde správným směrem, kluci to mohou dotáhnout hodně daleko,“ shodují se fotbalové persony v exkluzivním dvojrozhovoru pro Deník.

Upřímně, čekali jste takovou fazonu?
Michal Kovář (MK): Už ve druhé lize, kdy postupovali, hráli dobrý fotbal. Bylo vidět, že zapracovali takřka na všem, tím myslím i kádr, je teď dobře poskládaný. I ti mladí kluci, kterým dává trenér Jílek správně šanci, si extrémně věří, v sebevědomí je největší změna. Spousta lidí asi nečekala, že by mohli hrát až takhle dobře, ale já jsem jenom rád, že konečně fotbal v Olomouci má nějakou úroveň a kvalitu. Soupeře přehrávají fotbalovostí, rychlostí, náběhy. Všichni jsou v pohybu, makají a nikdo nešetří krokem. To je základ moderního fotbalu.

Zmínil jste kouče Václava Jílka. Romane, co říkáte na to, že ho vedení loni podrželo? V Česku to nebývá zvykem.
Roman Sedláček (RS): Za prvé musím říct, že je to dobře, protože v Olomouci nebývalo zvykem, aby měli trenéři větší důvěru. Všelijak se to točilo. Teď za to rozhodnutí Sigma sklízí ovoce, protože takový fotbal se tady hodně dlouho nehrál. Líbí se mi, že kluci hrají aktivně, nejsou líní, presují, jsou agresivní, dostupují hráče… A konečně ten nadějný ročník 93 začal naplňovat předpoklady, které měl.

Dobrá parta, co jde vyhrát

Sehranost je jejich největší výhoda?
RS: Největší přednost tohoto mužstva vidím v tom, že jsou semknutí, bojují jeden za druhého. Vytvořili dobrý kolektiv, je tam správná parta. Umí se pochválit, vyhecovat, což je strašně důležité. Na nich jde ohromně vidět, že jdou od začátku do zápasu s cílem vyhrát. Pokud to takhle půjde dál, jsou schopni to dotáhnout hodně daleko. A ještě jedna věc mě těší.

Ano?
RS: Že zacpali pusy tady těm negativistům, kteří nevidí sílu Sigmy. Pořád slýchávám názory, že soupeři jsou čím dál tím slabší. Není to pravda, všude říkám, že Sigma hraje výborně! Je tam opravdová kvalita.

Čím si vysvětlujete, že hráči jako Falta, Houska a další teprve až nyní konečně všem naplno ukazují, co v nich dřímá za talent?
RS: Vždycky říkám, že každému hráči trvá různou dobu, než vyskočí na nějakou potřebnou úroveň. Někdo to zvládne rychleji, druhý se k tomu musí prokousat. Za nás to bylo trochu jiné, ti mladí jako tady Kovi (Michal Kovář), Pavel Hapal, Martin Kotůlek nebo Radek Kováč okamžitě vystřelili z dorostu do ligy a hráli pravidelně. To, že to tady těm devadesát trojkám trvalo trošku déle, přičítám i právě tomu negativismu, protože nad nimi někteří po jednom nepovedeném zápase lámali hůl. Teď je fotbal v Olomouci zaplaťpánbůh na vzestupu.
MK: Podle mě jim paradoxně pomohlo i to, že teď klub nemá moc peněz. V době, kdy ty peníze byly, tady bylo strašně moc přeplácených hráčů, kteří logicky museli hrávat. A proto nebylo místo pro Plška, Faltu a další. Teď jim pomohla situace, že musejí hrát s tím, co mají. Kluci tu šanci vycítili a šli po ní. Věděli, že teď v kádru není žádná extra hvězda, takže to museli vzít na sebe. A díky té partě jim to sedlo.

Dočkáme se i pohárů

Jenomže o tady těch fotbalistech se vždy říkalo, že jsou všichni stejní, že jim chybí agresivita a podobně…
MK: Ale parta prostě rozhoduje, podívejte se na Spartu, tam to asi není úplně ideální. Sigma má kluky dlouho pohromadě, sedli si, nejsou tam žádné negativní prvky.
RS: Když jsem nedávno trénoval v Holici, položil jsem svým hráčům po vítězném televizním utkání Olomouce v Karviné otázku, v čem si myslí, že je Sigma silná. Nikdo to nepoznal. Říkal jsem jim, že to je právě v tom, jak si plácnou, pochválí se, nahecují se. Jsou jeden tým. Věřím, že když takhle budou pokračovat, dočkáme se i pohárů. Když to s neznámými hráči dokázal Liberec nebo Zlín, tak proč by se to s odchovanci nemohlo povést Sigmě?

Teď jde o to, aby klub dokázal udržet své opory. Zájem je o Radakoviče, Chorého a další.
MK: Těžko říct, záleží, kdo a kolik z nich by přestoupilo. Samozřejmě kdyby odešli třeba tři hráči, byl by to větší zásah, který by museli nějak vhodně zacelit. Doufám, že se to tak nestane a klub je aspoň na jaro ještě udrží. Pak by byla opravdu velká šance bojovat nahoře o ty nejvyšší příčky.

Michale, vy máte v české lize odkopáno takřka tři stovky ligových zápasů, další starty jste přidal v Německu a pak jste se dal na trenérskou dráhu. Je Václav Jílek důkazem toho, že dobrý kouč nemusí mít za sebou výraznou hráčskou kariéru?
MK: Určitě to jde i bez toho, on už trénuje dlouho, navíc prošel třeba Spartou. Odevšad, kde byl, si něco vzal a teď své zkušenosti zúročuje. Dělá to dobře, jinak by neměl takové výsledky. To je jednoznačné.

Defenziva? Super!

Co vůbec jako bývalý skvělý obránce říkáte na olomouckou defenzivu? V deseti zápasech inkasovali jen sedmkrát, udrželi pětkrát nulu.
MK: Super! Vybrali dvojici stoperů, která si sedla. Radakoviče už beru za zkušeného borce a vedle něho roste mladý Jemelka, který konečně dostal šanci. Je to poctivý kluk, dává fotbalu maximum, což se mu teď vrací. Výborně hraje vlevo už spoustu let Míša Vepřek, v něm mají obrovskou zkušenost, vpravo dobře zapadl Sladký. A v bráně hraje určitě pozitivní roli Miloš Buchta, kluci z něj cítí jistotu. Určitě se jim dýchá lépe, než kdyby za nimi stál nějaký mladý dorostenec. Nicméně to není jen o obraně, defenziva je odraz celého mužstva.

Romane, co útok? Andrův stadion ještě nedávno na Chorého pískal, teď je to pomalu jeden z nejžádanějších hráčů HET ligy…
RS: To je to samé, jako se tady nadávalo na Míšu Hubníka a další. To jsou borci, kteří nebudou dělat nějaké krásné kličky nebo slalomy, jsou pro tým platní jinak. Když jsem v devatenáctce trénoval Chorého, říkal jsem, že bych proti němu nechtěl v životě hrát. On vás pokope, požďuchá, pošlape… Bránit ho? To je řehole! Je to dobrej kluk a jsem rád, že kritikům zacpal huby. Vyhovuje mu, že Sigma nyní hraje to, co dřív – aktivní presink, útoky po stranách, centry – a on z toho těží. Teď je z Chorase vynikající útočník a myslím, že z něj může vyrůst hvězda.

Sílu týmu však Olomoučtí demonstrovali ve chvíli, kdy jim Chorý vypadl. Skvěle jej zastoupil Plšek.
RS: Protože útok není jen práce hroťáka. A na tom je právě vidět, jak si ti ofenzivní hráči věří. Jedna klička, druhá, zasekávačka, průniková přihrávka. Krásně se na to dívá. V dnešním fotbale je hroťák buď velkej, jako byl Honza Koller nebo teď je Choras, nebo šikovnej, který sklepne balon a něco vymyslí. Když tam byl Plšek, bylo vidět, že i ostatní se zapojili víc dopředu a ve vápně to doplňovali. Dali mu to do nohy a fungovalo to zase jinak, taky dobře.

Zapojovat bývalé hráče

Po delší době byl povolán do reprezentace hráč ze Sigmy, Šimon Falta. Je i taková první vlaštovka známkou toho, že se vracejí staré dobré časy?
RS: Z každého klubu je možné dostat se do národního mužstva, navíc dnes je to daleko lehčí než dřív. Konkurence za nás byla neskutečná, nejen tím, že bylo spojené Československo. Ale teď je v Sigmě spoustu kluků, kteří mají dobře našlápnuto. Nejen Falta, ale i Chorý, vynikající je Houska, na toho se dívat, to je fantazie. Jemelka? Takový stoper tady dlouho nebyl. Už bude jen na nich, jestli to udrží. A záleží taky, jaká bude atmosféra v klubu. Teď je dobrá, je ale třeba s pokorou pracovat dále.

Oba chodíte k mládeži dělat speciální tréninkové jednotky, takže máte přehled. Vidíte někoho v dorostu, kdo by mohl v blízké budoucnosti navázat na ty silné ročníky 93 a 95?
MK: Hlavně je pro ty mladé dobře, že v áčku vidí řadu odchovanců, kteří pravidelně hrají. Loni jsem třeba v devatenáctce z kluků cítil, že jsou demotivovaní tím, že nemají moc šanci dostat se do áčka. Teď se to hodně mění, v přípravě už nastoupil třeba Zifčák, to je motivace pro ostatní. Podle mě není třeba, aby se zas takový důraz kladl na výsledky v devatenáctce a ti nejtalentovanější kluci tam pak trčeli jen proto, aby se sbíraly body. Nechci je jmenovat, ať jim to nestoupne do hlavy, ale někteří by měli být v kádru áčka, trénovat tam a dorostu pomoct jen ve chvíli, když nebudou mít herní vytížení mezi chlapy.
RS: Souhlasím s tím, že je tam spousta šikovných kluků. Líbí se mi Zifčák, Sláma, Baďura a další. Samozřejmě musejí vyzrát, ale mají sílu, rychlost, umějí s balonem. Bohužel pro ně vznikla místo třetiligového béčka nesmyslná juniorka… Ale chtěl bych vyzvednout myšlenku managementu klubu, kdy lidi jako Laďa Minář, Gusta Chromý nebo Lukáš Staroba začali zapojovat do trénování bývalé hráče. Najednou je tam Mara Heinz, Tom Janotka, Martin Kotůlek a další. Jejich ohromná přednost je, že jim mohou vše ukázat, pro ty kluky je to pak motivace dotáhnout to stejně daleko jako oni. Sigma teď jde správným směrem.