V dresu Sigmy spolu strávili na začátku tisíciletí čtyři roky, ve středu stáli proti sobě. Spokojenější mohl být Kučera. Jeho Olomouc si v odvetném semifinále Ondrášovka Cupu proti pražské Slavii postup do historického finále pohlídala.

„Možná kdyby dali brzy gól, tak by to ještě zdramatizovali, ale my jsme to museli odehrát poctivě a to jsme udělali. Je škoda, že Slavii to pokazili fanoušci, ale my jsme rádi, že jsme ve finále,“ přiznal kapitán Sigmy, že kontumace prvního zápasu v Edenu kvůli násilným protestům příznivců Slavie jeho týmu hodně pomohla.

„V prvním poločase jsme chtěli dát branku, ale nepovedlo se to, nakonec jsme to udrželi aspoň 0:0, ale po přestávce už bylo vidět, že nemáme sílu,“ litoval Vaniak. Na příznivce, kteří kontumaci zavinili, se na rozdíl od trenéra Slavie Michala Petrouše nezlobil. „Teď už je to pryč. Nemá cenu se v tom pitvat. Čekají nás tři ligová kola. Teď máme doma Příbram a je důležité ji porazit,“ řekl Vaniak.

Vaniak: Jak lidi nalákat? Netuším

A co bude se Slavií dál?

„Co pak bude dál, to už není naše starost, není to v našich rukách, nohách ani hlavách. My jsme svoji práci udělali, teď je to na vedení,“ prohlásil čtyřicetiletý brankář, který v Olomouci dost možná chytal poslední zápas kariéry.

„Jsem moc rád, že jsem si tady mohl ještě jednou zahrát, že mi tu šanci dali,“ prohlásil Vaniak.

S olomouckým publikem se loučil už v březnu, kdy Slavii v ligovém zápase pomohl čistým kontem k remíze 0:0.

Definitivní rozlučku plánoval na konec sezony. Kvůli disciplinárnímu trestu za chování fanoušků v prvním pohárovém semifinále však Slavia bude mít do konce sezony zavřené hřiště.

„Dnes to byl možná úplně poslední zápas, který jsem chytal,“ připustil Vaniak.

Derniéru velkého brankáře sledovalo jen necelých devatenáct stovek fanoušků.

„Dá se pochopit, že jsme hráli hokej s Američany. Navíc to bylo 3:0, což byl pro nás těžký výsledek, takže žádní lidé nepřišli. Samozřejmě že by si takový zápas zasloužil víc lidí. Ale na druhou stranu když jsem se v televizi díval na zápas s Jabloncem, tak ti lidé stejně nepřišli,“ řekl Vaniak.

„Možná by to chtělo udělat něco, aby to pro lidi bylo atraktivnější, ale popravdě sám nevím co,“ pokrčil rameny.

Atmosféra jako na tréninkovém zápase

Nízká návštěva mrzela i Kučeru.

„Proti Německu je to úplná tragédie. To se nedá absolutně srovnávat. Na pohár chodí plný stadion, a když jde o semifinále, tak to byla atmosféra jako na poháru UEFA nebo v Lize mistrů. Z tohoto pohledu to byl dnes spíš tréninkový zápas,“ nebral si servítky.

„Chápu, že to před odvetou bylo jasně dané a že byl v televizi hokej. Ale když někomu tluče srdce pro Sigmu a hraje se o historický úspěch, tak by nemělo být co řešit. Za klubem by se mělo víc stát. Když se nám nedaří, tak se po nás každý rád sveze, ale teď když jsme poprvé v historii ve finále, tak je u toho taková návštěva,“ pokračoval olomoucký kapitán, který doufá, že fanoušci podpoří Hanáky alespoň ve finále.

„Doufám, že přijede aspoň deset tisíc,“ rozesmál novináře.

1940: Olomouc poráží ve finále Prostějov

Sigma bude hrát první finále v historii klubu ve středu 25. května v Jihlavě s Mladou Boleslaví. S největší pravděpodobností od 20.15.

„Tím, že si zahrajeme finále, to pro mě ale rozhodně neskočilo. Já jsem dopředu jasně řekl, že bych to chtěl vyhrát. Jsou to moje poslední záchvěvy v kariéře,“ vykládal Kučera, jenž je už jen krůček od splnění svého snu, který veřejně vyjádřil na předsezónní tiskové konferenci loni v červenci.

„Chci ten pohár strašně moc, ale chtít ho budou určitě i kluci z Mladé Boleslavi. Ještě nás čeká devadesát minut, bude to těžké, ale určitě máme kvalitu na to, abychom to dokázali. Šance jsou padesát na padesát.

Mužstvo z hanácké metropole už jednou domácí pohár vyhrálo. Za války v roce 1940, tehdejší ASO Olomouc porazil ve dvoukolovém finále Prostějov. Sigma je však nástupcem jiného klubu – SK Hejčín.