Po několik ne právě radostných sezonách se zdá, že se fotbalový tým SK Sigma Olomouc znovu rozjíždí k veselejšímu období. Přispěla k tomu i práce trenéra Zdeňka Psotka, který týmu vtiskl ofenzivní fotbal.
„Není pro nás nic cennějšího než trenér s olomouckým srdcem a chutí pracovat s hráči vlastní líhně. Věděli jsme, že předpoklady má. Přesto jsme se obávali začátku jeho ligové kariéry, vždyť veřejnost je nevyzpytatelná,“ říká Jiří Kubíček, sportovní ředitel SK Sigma Olomouc v rozhovoru pro Olomoucký deník.
Nehovořil pouze o hanáckém klubu, ale jako II. místopředseda ČMFS také například o možném vlivu ekonomické světové krize na český fotbal a situaci v ČMFS.
Rozhovor
Budete mít teď po třech letech jako sportovní šéf Sigmy klidnější Vánoce? Ty předchozí pro vás byly takové divoké – napřed se odvolával trenér Uličný, pak byly dvě takové celkem nejisté sezony s nedobrými výsledky a kolem vaší osoby v ČMFS tlaky.
Ano… Zrovna jsem o tom mluvil na představenstvu klubu a dozorčí radě. Po deseti letech je to můj nejhezčí adventní čas. Loni jsem byl pod velkým psychickým tlakem, předtím v obrovském zápřahu a tlaku před valnou hromadou, kdy na mě byl pořádán hon. (směje se). Život je krásný, když je člověk zdravý a nemá si ho kazit věcmi, které jsou mnohdy vytvářeny uměle. Musím říct, že ač jsem byl někdy utahaný, protože ti hoši z Prahy mi každý den přidělají jednu starost, na kterou musím reagovat, tak ten adventní čas byl moc fajn. Nikdy jsem ještě neabsolvoval tolik vánočních koncertů, a třeba Hradišťan nebo Carreras, to byla taková kulturní Liga mistrů.
K té pohodě přispělo i to, jak se dařilo prvnímu mužstvu. Čekal jste, že to bude pod koučem Psotkou tak fungovat?
Věřili jsme tomu všichni. Říkám všichni, protože v klubu opravdu nerozhoduje jen jedna osoba. Z minulých období víme, jak jsme dospěli k úspěchům. Postupně jsme k tomu zase docházeli. Není pro nás nic cennějšího než trenér s olomouckým srdcem a chutí pracovat s hráči z vlastní líhně, s kvalitu lidskou i odborností. S mládeží pracujeme dobře, navíc na to máme v klubu opravdové odborníky, když ocenění zaslouží trenéři Tököly, Coufal, Psotka a Chromý. Ti poslední dva jmenovaní již dorazili k seniorské kategorii, ale rozdílní jsou povahově. Psotka si razí cestu neohroženě, je schopný a jde „s obnaženou hrudí i proti silnému větru“. Gusta Chromý je pak takovým fotbalovým profesorem. Všech trenérů si v klubu vážíme stejně. My jsme měli pouze obavu z jedné jediné věci, když ostatní jsme měli postavené na pragmatickém základě. Tedy znalosti Psotky, vědomí toho, jak je vysokoškolsky vzdělaný, i jeho dosavadní práce s juniorkou a dorostem. Věděli jsme, že všechny předpoklady má, a proto jsme s ním podepsali smlouvu na tři roky.
Psotka strčí do kapsy osmdesát procent trenérů
Tři roky, to je dost dlouhá doba. Takže jste čekal, že Zdeněk Psotka bude mít na tým tak pozitivní vliv?
Přesto jsme se obávali, vždyť fotbalová veřejnost je nevyzpytatelná. V případě, že bychom nevyhráli na Bohemce a doma s Plzní, tak by se to otočilo proti klubu a řekli by nám: vidíte, vy chytráci, dali jste tam nezkušeného kluka. To bylo jediné riziko této akce. Protože Zdeněk strčí do kapsy osmdesát procent všech trenérů v lize. Je to kouč, který půjde cestou Máčaly a Brücknera, jenom potřebuje pohodu a čas. Jednou se budou všichni divit, bude to velmi žádaný a ceněný kouč i pro národní mužstva. Samozřejmě nesmí zpychnout, nepřestávat na sobě pracovat a musí být pokorný k životu. Ale dojde k tomu, protože je v něm kvalita. Šel do obrovského rizika, když chtěl hrát pohledný fotbal a přitom vítězit. Hru týmu předělal během letní přestávky.
Věřili jste, že se mu to podaří za tak krátkou dobu?
To, že to zvládne přes letní přestávku, jsem netušil. V to, že to však zvládne, jsme věřili. Dlouhé roky nahrává zápasy Arsenalu, Manchesteru a Chelsea a ty sleduje. Jde cestou nejvyšší možné kvality, ovšem na rozdíl od trenérů těch top klubů jen s průměrnou kvalitou hráčů. O to více je potom vidět práce toho trenéra. Wengerovi s Fergusonem se lépe pracuje s hráči, kteří patří ke světové špičce.
close
zoom_in
Jiří Kubíček (vlevo) a trenér Zdeněk Psotka
Proč jste změnili koncepci a béčko je pod Gustou Chromým? Neměl by v tomto směru hlavní trenér, tedy kouč áčka, rozhodovat o všem?
Tak jako všechno vyvíjíme se i my. Naším hlavním současným problémem bylo rozhodnutí, kolik dorostenců bude zařazeno do juniorky a kdo za to ponese odpovědnost. Juniorka tak zůstávala vlastně v meziprostoru, kdy trenér Psotka si vytáhne do širšího kádru ty nejlepší a SCM, v čele s devatenáctkou budou v systému dorostu. Kvalita kádru a zejména tréninkové možnosti takového týmu B mužstva jsou potom omezené. To rozhodnutí představenstva bylo jednomyslné. Máme nyní jen dvě rozhodovací centra, a to A mužstvo, kde má veškeré kompetence Psotka včetně povolání kteréhokoliv z hráčů i určení, kdo půjde hrát za juniorku, a potom mládež, jejímž vrcholem je od nynějška juniorka. Zde vládne Gusta Chromý a má všechny kompetence. Trenér juniorky Jirka Balcárek nás požádal o uvolnění do Zábřeha, aby jej pokusil zachránit, a klub to schválil.
Trenér Psotka říká, že v týmu byla před časem velká fluktuace, že razantní kádrové změny neplánuje. Je to tak? Když nikdo z důležitých hráčů neodejde, tak nebude moc příchodů?
Ano, je to tak. A souvisí to se dvěma podstatnými věcmi. Tou první je současná ekonomická krize. My jsme jediný klub v první lize, který vlastní majoritně spolek a město. A vždycky jsme věděli, že je lepší mít klub postavený na sto menších sloupech než na jednom velkém, který když se podtne, tak padá celý klub. Což se může projevit u klubů, které mají jednoho velkého sponzora. My to máme rozložené na větším počtu menších sponzorů. Když se jeden dostane do problémů a nemůže naplňovat smlouvu nebo ji ukončí, tak to tolik neohrožuje samotný klub. Teď přichází doba, která tuto strategii dokonale prověří. Nejsme zadlužení a v tuto chvíli ani pod tlakem prodeje za každou cenu. Prodávat pod hrozbou ekonomického kolapsu není optimální cestou k dosažení dobré ceny. Každý si ale musí uvědomovat fakt, že klub našeho postavení vyrovnává příjmy do rozpočtu již deset let z minimálně poloviny právě z prodeje především vlastních odchovanců. Všech sponzorů si pak ceníme, zejména těch dlouholetých provázaných s klubem i osobními lidskými vazbami.
close
zoom_in
Klub má ale hodně hráčů, kteří hostovali v jiných klubech, a dal je na transfer listinu. Co bude s těmi dál? Prodáte je?
Nemusíme a nechceme je prodávat. Našim produktem je přece vychovaný hráč, do kterého klub vložil své know– how a podobné hráče pak draze nakupujeme. Z hostování těch našich několika desítek hráčů máme pak stabilní příjem do rozpočtu. Klidně bychom je mohli prodat. Ale hostování je výhodné i pro kluby, které si naše hráče na hostování berou. Takhle dají třeba třicet až padesát tisíc za roční hostování, jinak by si hráče museli koupit od stotřiceti do čtyřistapadesát tisíc, což jsou tabulkové ceny pro amatéry od třetí ligy po první ligu. Navíc s rizikem, že neprofesionálním klubům může takový hráč utéci kdykoliv do zahraničí zadarmo. Ale vezměte si to i z druhé strany. Jsou hráči, kteří vyspívají v jiném věku. Třeba Necid v devatenácti vypadá jako chlap, který je zralý pro fotbal. Ale náš Tomáš Hořava ještě potřebuje trošku dozrát. Takže proč bychom si nemohli počkat, jestli se někdo pořádně neukáže třeba v pětadvaceti. Takhle se to povedlo např. Chmelíčkovi. Ten se dokázal vrátit díky svému talentu až do ligy, i přes zdravotní potíže.
Už jste nakousl téma krize. Je už skutečně v českém fotbale, nebo to jsou jen výmluvy? Třeba Fulnek nebo Jablonec už mají potíže pěkně dlouho a teď do toho najednou míchají krizi.
Samozřejmě se někteří jen vymlouvají. Jediný problém zatím je, že tyto potíže ventilují lidé, kteří mají máslo na hlavě. Třeba v České televizi na tohle téma hovořil místopředseda Vacek, který nikdy nehrál fotbal, nikdy nevedl žádný klub, nestará se o zajištění peněz do klubů a je schopen hodnotit práci klubů a ještě dělat chytrolína. Zvlášť, když na druhou stranu není schopen zařídit jako manažer ČMFS více peněz českému fotbalu. Podle mě krize nepostihne naprosto normálně fungující kluby od okresů až po druhou ligu. Maximálně může postihnout ty kluby, které, když ztratí jediného velkého sponzora, kterého mají, pak asi nebudou schopny zaplatit všechny své hráče. Ale amatérské kluby, které potřebují jen postříhat hřiště, zajistit chod klubu a neplatí hráče, tak ty to nemůže postihnout. Takže několik klubů bude ohrožených, to ano. Ale že zanikne čtyři sta klubů, je blábol hodný fotbalového ministra financí Jardy Miliardy. (pozn. red. přezdívka místopředsedy J. Vacka)
Za chvíli bude víc kamer než diváků
Co říkáte na to téma snižování počtu klubů v první a druhé lize?
Nesmysl. Jestliže zbankrotují tři čtyři mančafty, tak je nahradí jiné. Jen já vím o třech sponzorech ve velkých městech, kteří by okamžitě ve spolupráci se samosprávou měst koupily první ligu. A mají na to. Kluby s rozumnou ekonomikou vytvoří stabilnější prostředí v lize, protože nenarazí na to, že by si žily nad poměry a zejména si pohlídají svá práva v ČMFS, aby se nestaly vazaly „frontmanů západního střihu“, jak o sobě prohlašuje jeden „z řidičů autobusu ČMFS“. Konkrétně na Moravě jsou dva kluby, které by šly hned do první ligy. A mimochodem, já volám po tom, aby druhá liga byla poloprofesionální už patnáct let. Nebyl jsem vyslyšen, tak snad teď, když volá ta krize…
A co třeba snižovat mzdy hráčům?
My v Olomouci snižovat základní mzdy nebudeme, protože si myslím, že jsou nastaveny správně. A jiné kluby mě nezajímají. Ale obecně, kluby investují do hráčů pouze tolik, kolik si mohou dovolit. Pak je otázka míry těch peněz vzhledem k rozpočtu a diváckému zázemí. Takže vezměte si například, kdyby byl rozpočet šedesát milionů korun, tak nesmí jít na mzdy více než polovina, to je třicet milionů. Bohužel takhle se v současné době nechová management strahovské hůrky. Čím je míň peněz, tím víc tam pracuje lidí a mzdy rostou. Za poslední tři roky o třicet procent objemu z roku 2004, a to je průšvih pro členstvo…
Také se mluví hodně o tom, že se zvednou náklady, když policie nebude hlídat na stadionech?
Nechci se do toho zbytečně zaplétat jak vánočka… My na ligovém shromáždění strávíme třičtvrtě hodiny posloucháním o bezpečnosti na stadionech a kamerových systémech. A za chvilku budeme mít na stadionech více kamer než diváků. Musím říct, že při ligovém utkání Sigmy Olomouc se nevybere ani na rozhodčí a pořadatelskou službu. Vzhledem k ceně vstupenky a počtu diváků. Takže my nepokryjeme ani náklady na režii jediného utkání. Hlavně, že se budeme bavit o milionových nákladech na kamery. A bezpečnost? Jestliže se rozhodne někdo udělat na poli technoparty, tak je policie vzhůru tři dny. Tohle jsou ochotni hlídat bez přispění těch, co dělají nepořádek a porušují mnohdy předpisy, a fotbalová utkání ne? My máme ze vstupného, které nám nestačí ani na režii zápasu, platit ještě obecnou bezpečnost a státní policii? Vždyť platíme my i hráči řádně daně? Pořadatelskou službu zajišťujeme, ale proti organizovaným skupinám potřebujeme zásah státu.
Ale v Anglii za to kluby platí, ne?
Jenže v Anglii kluby žijí z příjmů ze vstupného, které se s tím naším nedá srovnávat. Ať se někdo podívá, jaké jsou příjmy z prodeje vstupenek v Anglii a u nás. To totiž souvisí s obecnou životní úrovní lidí. My bychom asi těžko byli schopni přilákat jediného diváka, kdybychom měli ceny jako v Anglii.
Pomohla mi vážná muzika
Jste II. místopředseda ČMFS, neunavuje vás už ta fotbalová politika?
Neunavuje, naopak. Před dvěma roky jsem byl po těch intrikách, tlacích, pomluvách a vyhrožování „na ohrabky“. Ale pomohla mi znovu vážná muzika. S tou jsem si začal „tykat“ v době, kdy na mě diváci v Olomouci od roku 1994 začali křičet Kubíček ven (směje se). Vím, že mi šlo o život, dokonce před rokem moc. Musel jsem se s tím vyrovnat. Dále mi pomohlo mé okolí a přátelé, když dva jmenovat musím. JUDr. Alexander Vachta z Prahy a JUDr. Jaroslav Němeček ze Šumperka, oba skvělí právníci, kteří mě nejen učili, ale i morálně podporovali. A pak samozřejmě lidé, kteří jsou se mnou v Sigmě, celý klub, který se za mě vzal a riskoval. Vždyť jim bylo opakovaně naznačeno, že když se mě nezbavili kolegové intrikou na VH ČMFS, tak přišlo doporučení dovnitř klubu, zbavte se ho… jinak sestup!!! Nebylo to jednoduché období… Současné vedení svazu, včetně mě, bude smeteno volební valnou hromadou příští rok v červnu. Hnutí se probudilo jako pražský lid v čele s Želivským, když táhl na staré město a vyhodil radní z oken. A je to tak správně, vždyť lidé, pro které je vrcholem snažení intrika a absentuje odbornost, zkušenost, znalost, inteligence, nadhled a noblesa, nemohou vysávat takovou cennost, jako je fotbal… Šálit těch pět set tisíc členů ČMFS, kteří se o fotbal starají zadarmo a ve svém volném čase, nejde do nekonečna.
Takže předpokládáte, že skončíte ve fotbalové politice?
Ano. Ale budu se hájit. Nemůžu jinak po tom, co jsem si prožil. Ale když mě to smete, i s těmi, od kterých jsem se distancoval, nic nenadělám. Názorově a s nadhledem pak musím říct, že pro český fotbal i Sigmu to bude vítězství. Musí se zastavit ta jízda z kopce.
A chybělo by vám to?
Nevím. Já už jsem propadl takovému stavu, že když přijdu domů z práce, a to často v noci, a nezačnu něco znovu kutit o fotbale na počítači, tak si všichni kolem mě myslí, že jsem marod.
Jsou Vánoce, chtěl byste něco popřát čtenářům Olomouckého deníku?
Samozřejmě zdraví a pohodové vánoční svátky a po nich úspěšné vykročení do roku 2009. Pro den štědrovečerní si pak dovolím použít a odcitovat osobní vyznání Jiřího Pavlici z Hradišťanu, které sdělil účastníkům prosincového koncertu v Olomouci: „Přeji vám ze srdce, aby vám u štědrovečerní večeře nikdo nechyběl.“ (pozn. red. rozhovor se odehrál ještě před Štědrým dnem)
