Zatímco dnes už kanonýr polské Legie Varšava se v modrém dresu jen tak nepředstaví, Jakub Petr se pomalu na návrat chystá.

„Do plného tréninku s ostatními jsem se zapojil včera (ve středu – pozn. red.). Pomalu zase začínám získávat jistotu. Zatím to pořád ještě není ono, ale věřím, že se to bude trénink po tréninku zlepšovat,“ řekl olomoucký forvard po včerejším tréninku.

Marodil od zápasu s ukrajinským Luckem, který Sigma vyhrála 5:1.

„Šel jsem do souboje s protihráčem a on mi vlastně otočil celou nohu. Měl jsem výron v kotníku a ještě natažené postranní vazy v koleni,“ popisuje osudný střet Petr.

Bezprostředně po utkání dokonce panovaly obavy, zda si koleno neporanil podobně vážně jako před třemi lety, kdy kvůli zranění téměř celý rok nehrál.

„V první moment mě to bolelo opravdu hodně. Po tom zranění kolena, které jsem měl, jsem na ty soudy hodně opatrný, protože člověk neví, co tam všechno může být. Doktoři mi ale řekli, že to nic vážného není, že vaz, který jsem měl operovaný, drží, takže bych měl být za pár týdnů v pohodě,“ vzpomíná Petr.

Čekám až ustoupí bolest

Od počátku ale bylo téměř jasné, že první ligový zápas s Ústím nestihne.

„Původně jsem myslel, že bych se do toho mohl dostat, ale docela rychle jsem zase vystřízlivěl. Doufám, že budu zpátky co nejrychleji, ale na Baník to ještě nebude,“ krčí rameny Petr.

„Pořád to bolí. Z kotníku mi to přešlo do achilovky, takže třeba nemůžu pořádně vyskočit. Koleno mi zase nedovolovalo dát nahrávku placírkou. Stále mě to prostě limituje.“

S odhadem návratu je hodně opatrný.

„Moc se to odhadovat nedá. Třeba minulý týden jsem si myslel, že to bude ještě na dlouho, a včera už jsem normálně trénoval. Teď čekám, až ustoupí bolest a budu moct začít zase naplno,“ nechal se slyšet Petr.

Doli si to zaslouží

Na ligu se po vydařeném podzimu hodně těšil, nakonec ale spoluhráče v Teplicích při utkání s Ústím mohl sledovat pouze jako divák. A viděl dvě branky Martina Doležala, který se do sestavy dostal i díky jeho absenci.

„Martinovi to jen přeju,“ usmívá se Petr.

„Zaslouží si to. Dlouho chodil po hostováních a teď se dočkal. Ten zápas jsem sledoval a Dolimu se povedl. I v přípravě hrál moc dobře, je to opravdu zasloužené.“

A bude si brzy na hřišti s Doležalem rozumět stejně dobře jako na podzim s Hubníkem?

„To se pozná až na hřišti. Naše hra se asi bude muset trochu změnit. I když Doli je podobný typ jako Michal, tak nám to třeba sedne spolu. Ale je nás tam do útoku fakt hodně, takže kdo ví, kdo vlastně nakonec bude hrát,“ dodal.