Jak si užíváte návrat do známých míst?
Holice je pro mě srdeční záležitost. Prožil jsem tady krásných sedm let. Je to samozřejmě velmi příjemné. Zároveň je tam ale i určitá pachuť. I když to možná není úplně to správné slovo. Každopádně, i když se těším na práci v Holici, tak zklamání z odchodu z Mohelnice cítím taky.

Dnes již legendární hodnocení zápasu,
ve kterém Roman Sedláček ohodnotil svůj tým jako dřeváky a soupeře jako ultradřeváky

O konci vašeho mohelnického angažmá se už spekulovalo nějaký čas. Co nakonec bylo dřív? Holická nabídka, nebo konec v Mohelnici?
Souviselo to spolu. Po posledním zápase jsme si sedli. Když jsem viděl, jak je David Crha, se kterým jsme před dvěma roky začali v Holici spolupracovat, zlomený, tak jsem navrhl, že poslední věc, kterou jsme nezkusili je, že odejdu z kabiny já. Cítil jsem, že už jsem vyčerpal všechny možnosti, jak mužstvo nastartovat. Nakonec jsme se na tom s Davidem dohodli a rozešli jsme se jako přátelé. Za sebe jsem doporučil Petara Aleksijeviče. Protože by ale Holice ze dne na den těžko sehnala trenéra, a Petara tím pádem jen tak nepustila, udělala se taková výměna. S tím, že to bude do léta.

Jak nakonec tedy hodnotíte tu svou mohelnickou misi?
Před dvěma lety jsme se tam pokusili něco nastartovat a po většinu času se nám to dařilo. Z posledního místa jsme tým vytáhli nahoru. A i v minulé sezoně jsme se v divizi v pohodě zachránili, což v Mohelnici nebývalo zvykem. V létě jsme posílili a věřili jsme, že jsme poskládali natolik kvalitní tým, že bychom se mohli pohybovat v horních patrech tabulky a třeba se mohli poprat i o postup. Ne, že bychom museli, ale že bychom na to mohli mít. Bohužel realita byla jiná. Musím říct, že v některých hráčích jsem se velmi lidsky zklamal.

Mluvil jste o tom, že s Holicí jste domluvený do konce sezony. Opravdu nemáte žádné plány?
Co bude potom, to opravdu neřeším. Přemýšlel jsem spíš o tom, že si dám od fotbalu na chvíli pohov. Ale protože ta situace se vyvinula tak, jak se vyvinula, tak jsem se do Holice vrátil.

V Holici máte být asistentem, ale prakticky ihned poté, co se objevila informace o vašem návratu, se začalo mezi fanoušky spekulovat, že dříve nebo později budete hlavním koučem. Jak jste si s Jiřím Dercem rozdělili úkoly?
Je to přesně tak, jak je to na papíře. Jirka je hlavní trenér, já jeho asistent. S Jirkou se dobře znám, protože jsme spolu ještě hrávali. Říkám, že je moje fotbalové děcko. Můžu každého ubezpečit, že nemám v úmyslu šplhat po něčích zádech nahoru. Takové ambice vůbec nemám. I panu Dostálovi jsem to kategoricky řekl, že neexistuje, abych od někoho první mužstvo přebíral.

Jako hlavní trenér budete působit u B týmu v krajském přeboru. Jak se na tu práci těšíte?
Myslím, že mě to bude hodně bavit. Jsou tam v týmu mladí kluci, draví a rychlí, což mám rád. Viděl jsem je hrát a myslím, že se můžou ještě zlepšovat. Z doslechu vím, že jsou poctiví i v přístupu k tréninku, takže mají správné předpoklady.

A co áčko Holice? Na co podle vás má?
Určitě na víc, než kde se momentálně nachází. O nějakých věcech, které potřebujeme zlepšit, už jsme se s Jirkou Dercem bavili. To znamená, že třeba budeme chtít zapracovat do hry víc presinkových věcí a podobně.