Díky trojkové smršti jste Hradec Králové trápili až do konce zápasu. Co chybělo k tomu, abyste domácí zápas s vedoucím týmem tabulky vyhráli?

To, že nám spadly trojky, ještě neznamená, že jsme hráli dobře. Oni nás od začátku zápasu podcenili a pak nám to tam napadalo, ale zásadním zlomem mohla být i odpískaná technická. Nedali jsme spoustu jednoduchých košů. To, že jsme dávali těžké koše, je pěkné, ale musíme začít dávat hlavně jednoduché.

Hradec měl výškovou převahu pod košem. Byl to důvod, proč jste zkoušeli střelbu z dálky?

Samozřejmě. V Hradci jsem hrával a vím, že to jsou kvalitní hráči, kteří mají zkušenosti s nejvyšší soutěží. My bohužel kromě Jakuba Sedláka žádného velkého hromotluka nemáme.

Na začátku čtvrté čtvrtiny jste vyrovnali skóre. Čím to bylo, že vám soupeř zase rychle odskočil?

Já myslím, že takhle to prostě v basketbale funguje. Když je tým o tolik lepší, jak v tabulce, tak výkonnostně, tak to vždycky přijde. Ten tým vždycky během minuty dokáže náskok natáhnout na těch deset bodů.

Zejména během prvního poločasu byly velké potíže s časomírou a světelnou tabulí. Byl to pro hráče na palubovce problém?

Samozřejmě. Je to hrozné, protože hráči na hřišti jsou zvyklí sledovat skóre, minuty, týmové i osobní fauly, abychom věděli, kdo kdy může zafaulovat. Ani ty přestávky, kdy jsme museli jít na lavičku, nebyly příjemné. Ale bohužel to se stává.

Pohled do tabulky asi není moc příjemný, zůstáváte na poslední příčce. Výhru byste už potřebovali jako sůl. Jak to ale zlomit?

Hlavně už nastal čas skončit s výmluvami, že je to první průlomová sezona. Musíme se odpíchnout od tohoto zápasu a zkusit využít euforie, ve které teď jsme, v zápase v Ostravě, který můžeme vyhrát. Ještě máme spoustu zápasů na to, abychom s tím výsledkem něco udělali.

Jak složitě se tým sehrává, když spolu hráči nejsou přes týden pohromadě?

V první lize je to vždycky složité, když je tým složený z místních hráčů a z pendlerů, protože naše domácí kluby nám samozřejmě neumožní trénovat často. Ale třeba před zápasem s Hradcem jsme měli ráno trénink, během kterého jsme si ukázali pár věcí. Stejně tak jsme ho měli před zápasem s Trutnovem, který jsme vyhráli, takže to se ukazuje asi jako dobrá cesta.

Jak těžké se bylo připravit na víkendové zápasy poté, co basketbalový svět zasáhla tragická zpráva o úmrtí tří hráčů Filipa Sahana, Michala Fröhdeho a Romana Vacha?

Já myslím, že všichni basketbalisté v České republice teď mají těžké dny i noci. Já osobně jsem znal všechny tři, jeden z kluků byl právě i ze Svitav. Filipa Sahana jsem znal dobře už od patnácti let, kdy jsme proti sobě hrávali, a teď jsem s ním byl v Olomouci. Bohužel, k tomu nemám co říct…