Do hry naskočil Michal Ordoš chvíli po pauze společně s dalším ostříleným forvardem Aidinem Mahmutovičem.

Po třinácti minutách na hřišti se mohl Ordoš radovat z branky, při které přeskočil bránícího hráče a důrazně poslal Navrátilovu přihrávku do sítě.

„Šel jsem dát gól. Potřebovali jsme ho. Centr byl vynikající a věděl jsem, že soupeře přeskočím. Trochu jsem ho shrnul, ale byl jsem hodně nad ním. Když chceš dát gól, tak tam musíš jít hlava nehlava. Naštěstí to vyšlo," přemítal muž, který má letos v Sigmě na kontě čtyři ligové trefy.

Zklamaný jsem ještě teďMichal Ordoš v diskusi s rozhodčím Ondřejem Pechancem

Role střídajícího hráče však třiatřicetiletému fotbalistovi zjevně příliš nevyhovovala.

„Zklamaný jsem ještě teď. Na hřiště jsem šel s tím, že chci mančaftu pomoct a zkusit utkání rozhodnout. Podařilo se to. Ale pocity moc dobré nebyly," přiznal Michal Ordoš, který za svým zkráceným působením na hřišti neviděl zdravotní obtíže.

„Měl jsem drobné svalové problémy, ale od středy jsem trénoval naplno. Někteří, co se mnou začali trénovat ve středu, hráli a já ne. Ale to je jedno, to je věc trenéra," prohlásil otráveně.

Dobré pocity z třech bodů pro svůj tým ohrožený sestupem ale Ordoš ocenil.

„Určitě mám radost z vítězství, ale nemám radost z toho, co se tady stalo. Každý chce hrát a já to teď koušu hůř. To je všechno," uzavřel otázku svého kratšího vystoupení proti Jablonci fotbalista se sedmičkou na dresu.

Nohy nejdou tak, jak majíSigma porazila Jablonec 2:0  Rozhodl Michal Ordoš ( uprostřed )

Gól v 63. minutě vstřelil v Olomouci oblíbený fotbalista už proti oslabenému soupeři, což mohlo Hanákům pomoci, aby nemuseli složitě dobývat soupeře, který by se urputně bránil.

Hra poté skutečně nabídla otevřenější podívanou, útočné aktivity se však odehrávali spíše v režii deseti Jabloneckých.

„Po gólu se nezatáhli a začali hrát ještě líp. Možná to pro nás bylo paradoxně horší, ale tak to někdy bývá. My jsme se pak soustředili jenom na obranu. Je to škoda, měli jsme akce líp dohrávat, měli jsme tam ještě nějaké náznaky. Jsme pod obrovským tlakem a nohy nejdou tak, jak mají," krčil rameny hráč se zkušenostmi z 217 prvoligových zápasů.

Hrajeme o život a taky to tak vypadá

Záchranářské starosti brání Olomoučanům v předvádění lepších výkonů.

„Jsme pod tlakem a báli jsme se o výsledek. Z toho pramení, že jsme se zatáhli. Začali jsme ztrácet jednoduché balony, které bychom za normálních okolností uhráli. Ale bohužel hrajeme o život a taky to tak vypadá," glosoval Ordoš.

Naději na úspěšný výsledek olomoucká opora viděla už první půli z lavičky, trápení v závěru Ordoše nezklamalo.

„Ne, nejsem kvůli tomu zklamaný. To se dalo čekat, hrajeme o život a nohy jsou svázané a psychika je špatná. Není se čemu divit. Když jsem viděl Jablonec v prvním poločase, tak jsem si říkal, že je musíme porazit. Ne, že by byli hrozní, ale nehráli dobře. Samozřejmě přišel první centr do vápna a my z toho dostaneme gól, když jsme do té doby lepší a máme zápas pod kontrolou. Pak se zase dostaneme pod tlak jako kráva," uvažoval střelec Sigmy.

Musíme to venku zvládnout, jinak jdeme dolů

Ačkoliv Hanáci ještě neunikli ze sestupových vod, bodový příspěvek z utkání s Jabloncem je klíčový.

„Jsou to důležité body, protože bez nich by už byl konec. Ale je to svým způsobem pořád dokola, potřebujeme to potvrdit ve venkovních zápasech. Máme teď dva těžké a musíme to zvládnout, jinak jdeme dolů," dobře věděl hráč, jenž v Olomouci působí sedmou sezonu.

Příbram dokázala remizovat s Duklou Praha a Sigma se tak může pokusit svého konkurenta přeskočit v dalším kole.

„Vyhráli jsme a zase jsme ztrátu zkrátili o dva body. Pořád jsme ve hře. To je důležité. Pro nás už je cestou jedině vítězství. Bod pro nás nic neřeší. Příbram pak má doma ještě někoho a Zlín pokud porazí Příbram, tak už je na nějakých třiceti bodech a to už je komfortní situace," okomentoval situaci pro závěrečná kola Michal Ordoš.

Kouč Sigmy Václav Jílek 
o Ordošovi „Michal měl po zápase 
v Mladé Boleslavi nějaký lehký svalový problém, byl v tréninku až od čtvrtka. Chtěli jsme mít ve středu hřiště trochu pohyblivější hráče a zároveň Ordžiho připraveného na to, aby přišel do unavenější obrany, kde by mohl být platný. A že byl naštvaný, že nehrál? To je osobní pocit hráče. Kdybych měl řešit uraženost každého hráče, tak už bych tady asi nebyl. Každý hráč, byť je sebezkušenější nebo důležitý, musí respektovat rozhodnutí trenéra, to je úzus, který musí platit 
v každém klubu. Na Michala se upírá pozornost z hlediska kvality, protože má geniální řešení, ale je třeba si dát ruku na srdce a říct si, kolik se mu toho povedlo v posledních zápasech v Liberci, se Slavií či v Boleslavi. Vždycky říkám, že hráč by měl mít určitou sebereflexi a na základě toho se hodnotit."

Trenér Jablonce Zdenko Frťala 
o Ordošovi „To, že nehrál, pro nás bylo překvapením. Na hřišti je jedenáct hráčů, ale on ukázal svou velikost za tu dobu, co byl na hřišti, 
a v podstatě rozhodl 
o tom, že tři body zůstaly doma. Myslím si, že hráč jeho typu je pro takové zápasy jako stvořený, což potvrdil."