Speciálně za ním dorazila na Hanou olympijská medailistka v běhu na lyžích Květa Jeriová-Pecková a předala mu Evropskou cenu fair play.

Brückner, který v listopadu oslaví osmdesáté narozeniny byl dekorován v kategorii „Spirit of Fair Play“.

Jedná se o ocenění pro osobnost, která během svého působení zanechala svým dlouhodobým chováním a příkladem výraznou stopu v oblasti fair play ve sportu i mimo něj.

Co pro vás, pane Brücknere, v trenérské kariéře znamenalo fair play?
Tak tuhle otázku jsem čekal. Nechci říkat, že je to nejvíc. To by byla jen taková fráze. Nebylo by to ode mě fér. Ale to, co vám řeknu, to je pravda. Když jsem se to dozvěděl, že tuto cenu dostanu, tak jsem o ní hodně dlouze přemítal a meditoval.

K čemu jste došel?
K ničemu zásadnímu, ale opravdu jsem se tím zabýval. Měl jsem to ocenění skutečně v hlavě jako málokteré jiné. Třeba jako když jsem dal kdysi čtyři góly Spartě (směje se). Myslím, že je úžasné, jak sport ve srovnání s různými jinými odvětvími lidské činnosti, asi víte, která mám na mysli, dokáže na fair play dbát. Ohromný posun se udělal v rámci technického vybavení, které fér hru kontroluje.

Video velice prospívá

Líbí se vám video ve fotbale? Jak pomáhá fair play?
Velice to prospívá. Nejenom ve fotbale, ale obzvlášť v něm. Média, televize a další to potom hlídají a nejde už nic ošidit. Myslím si však, že to není jen pod tlakem technologií, že se situace zlepšuje. Hráči, trenéři i celé to hnutí už vyspělo natolik, že jiná odvětví mohou sportu závidět.

K fotbalu patří také nafilmované penalty a podobné věci. Jak moc vás to štvalo?
Byl jsem oceněn možná i proto, že jsem si vždy vybíral hráče a celkově lidi k fotbalu, který bavil. A nikdy jsem nechtěl a nevedl hráče k tomu, aby jednali nefér, aby tam byla přemíra nedovolených zákroků nebo simulování. Uměli jsme se chovat na hřišti i mimo hřiště.

V souvislosti s prací trenéra a fair play se nedávno řešil skandál v Anglii. Argentinec Marcelo Bielsa vyslal špióny na trénink soupeře…
Skandál ještě není porušení fair play. Malý skandálek je někdy i trochu zapotřebí. Sport by byl jinak o hodně ochuzen.

O vás se vždycky mluvilo jako o uznávaném taktikovi a stratégovi. Soupeře jste také sledoval do detailů, že?
Neznám ty detaily, ale soupeře jsem sledoval taky. Vždycky to ale bylo z videokazet. Měl jsem jich doma desítky nebo stovky. Ale co měl soupeř k obědu, nebo kam chodil za holkama, to už ne (směje se).

Vzdělávám se a doháním, co jsem zameškal

Čím se teď bavíte?
Osmdesátka si priority určuje sama. Já už si je moc nevybírám.

Jako cenu jste dostal výběr z Mozartovy hudby. Udělalo vám to radost?
Udělalo. Těší mě to. Mám rád ale veškerou vážnou hudbu, nejen Mozarta.

Je hudba nyní jedno z vašich životních témat? Doháníte, co jste nestihl během kariéry?
Také. Bavím se třeba ale i tím, že sleduji hodně naučných programů o historii. Jsem pravidelným divákem ČT2 a Prima Zoom. Tam se pořád vzdělávám i v jiných oblastech než ve fotbale. Trochu opravdu doháním to, co jsem zameškal.

Je něco na co se teď těšíte?
Na Vánoce už se těšit nemůžu, ty už byly. Kdysi jsem řekl, že se těším, až mi v červenci nebo kdy vyrostou rajčata. Ten pan redaktor pak zjistil, že žádná rajčata nepěstuju. I to těšení už je adekvátní k věku a k tomu, co přináší. Já jsem nikdy na nějaké těšení a oslavy nebyl.

Oslavy Sigmy? Příliš mnoho decibelů

Sigma letos slaví sto let…
Takové oslavy můžu, ale třeba oslavy gólů, to mi připadá občas, jak kdyby někoho vypustili z blázince. Vzpomínám si, jak kdysi ruská sborná hrála finále v hokeji, a když dali gól, tak se Bobrov a spol. jen tak poklepali po chráničích a tím ještě víc deprimovali soupeře. Jiní tam skákali, lámali si ruce a nohy a vy-mýšleli… Někteří se snad ani nepřipravovali na zápas, ale na to, jak budou blbnout, až dají gól. To tak úplně rád nemám. Samozřejmě ale jsou oslavy umírněné.

Galavečer Sigmy ke 100letému výročí se vám líbil?
Bylo to pěkné, ale na můj vkus tam bylo příliš mnoho decibelů. Zážitek tím byl trošičku ovlivněný.

KAREL BRÜCKNER
Žijící legenda olomouckého fotbalu. Nejprve vynikající hráč, později zřejmě ještě lepší trenér. Mnohonásobný držitel ceny Trenér roku, v roce 2003 druhý nejlepší trenér světa. Jako jediný dovedl samostatné Česko na mistrovství světa. Na ME postoupil s týmem v roce 2004 do semifinále. Úspěšný byl s týmem do 21 let i „svou“ Sigmou, se kterou v 90. letech dokráčel do čtvrtfinále poháru UEFA proti Realu Madrid.